Partneři projektu

EU dodala Kyjevu dva miliony kusů dělostřelecké munice

Kaja Kallasová
ČTK
 ČTK

Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile. Lodě, které jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.

Podle Kallasové pokračují jednání o finanční podpoře pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Vyjednávání o reparační půjčce jsou „stále náročnější, ale ještě máme několik dní na dosažení dohody“, řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.

Připomněla, že jde o téma, kterým se bude zabývat summit EU, který v Bruselu začíná ve čtvrtek. „Jak řekl předseda Evropské rady (António) Costa, to jednání neopustíme bez rozhodnutí o financování pro Ukrajinu,“ dodala Kallasová.

Costa v nedávném dopise lídrům uvedl, že by mohla být Evropská rada opět jednodenní, nicméně později naznačil, že je připraven jednat i tři dny.

Podle většiny unijních prezidentů a premiérů je nejlepší variantou využití reparační půjčky, k tomu má ale stále výhrady Belgie, kde se nachází největší množství zmrazených ruských aktiv a které se obává právních kroků ze strany Moskvy. Předem se ozvalo Maďarsko a Slovensko s tím, že žádnou vojenskou pomoc Kyjevu nepodpoří. O víkendu se k nim přidal designovaný český premiér Andrej Babiš, který ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.

Steve Witkoff

Witkoff: Americko-ukrajinská jednání o míru přinesla výrazný pokrok

Jednání v Berlíně mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou delegací za účasti zvláštního vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera přineslo výrazný pokrok, uvedl Witkoff. Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války.

Přečíst článek

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS)

Fiala: Doufám, že vláda Andreje Babiše bude pokračovat v muniční iniciativě

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, byla by velká chyba toto zničit, řekl Fiala.

Přečíst článek

Související

Akustika je nový luxus: Češi chtějí ticho i v běžných bytech, říká výrobce dveří

Petra Nehasilová

Český výrobce interiérových dveří Doornite potvrzuje pověst jedné z nejrychleji rostoucích firem ve svém segmentu. Polovina výroby dnes míří na export a společnost dál posiluje zejména na Balkáně a v Beneluxu.

„Export nám v posledních dvou letech extrémně pomohl. Když český rezidenční trh výrazně zpomalil, zahraniční poptávka udržela výrobu na stabilní úrovni,“ říká spolumajitel Pavel Šatný. Doornite dnes vyváží do asi dvanácti zemí. Silnou pozici má už více než deset let v zemích bývalé Jugoslávie, další dynamiku přináší Benelux.

Díky novému partnerovi se v Belgii prodá až 15 tisíc dveří ročně. „Benelux je náročný trh, ale pokud dodržíte kvalitu a termíny, vzniká dlouhodobá důvěra. To je pro nás klíčové,“ doplňuje Šatný.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Na Balkáně si firma drží pozici díky schopnosti přizpůsobit design lokálním preferencím. Zatímco střední Evropa chce minimalismus, v Srbsku či Kosovu se prodávají výraznější, zdobenější modely.

Akustika je nová priorita

Rostoucí poptávka po nájemním bydlení zjednodušuje standardy, ale zvyšuje nároky na kvalitu a odolnost. Klíčovým trendem je také akustika. „Lidé investují do bytů za 150 až 180 tisíc korun za metr. Očekávají absolutní komfort, a to včetně akustického. Hlukové útlumy, které jsme dříve montovali jen do nemocnic, dnes běžně používáme i v bytové výstavbě,“ říká Šatný.

Dornnite nedávno otevřel nový showroom v Bělehradě, který má být základnou pro region, kde probíhá masivní rezidenční výstavba. „V Srbsku vidíme obrovský potenciál. Bělehrad je dnes investičně žhavější než řada západoevropských měst,“ hodnotí Šatný.

S oživováním realitního trhu plánuje firma posílit projektovou akvizici a růst stabilně o deset procent. Zásadní ale bude zvládnout kapacity. „Montážníků je kritický nedostatek. I proto si musíme pečlivě vybírat, do kterých projektů půjdeme. Chceme dělat méně zakázek, ale s větší přidanou hodnotou,“ uzavírá Šatný.

Pavel Šatný byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji i na oblíbených podcastových platformách. Jsme na Spotify a Apple Podcasts. 

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Pavel Šatný, šéf a majitel firmy Doornite, která se specializuje na výrobu interiérových dveří

Developeři chtějí méně dodavatelů. Doornite proto staví byznys na kompletních interiérech

Přečíst článek
Pavel Šatný, šéf a majitel firmy Doornite, která se specializuje na výrobu interiérových dveří
video

Výrobce dveří Doornite míří na burzu. Od investorů chce nejméně 80 milionů korun

Přečíst článek

Ruské rezervy pro Ukrajinu? EU naráží na odpor vlastních států

Ruský rubl
ČTK
Lukáš Kovanda

Bortí se plán Evropské komise převést peníze z ruských rezerv Ukrajině. Proti jsou Belgie, Francie, Evropská centrální banka, Japonsko, Spojené státy, ale také Maďarsko, Slovensko či i Česko.

Snaha Evropské komise převést peníze ze zmrazených ruských rezerv na ukrajinské účty se bortí. Proti už je i Francie. Paříž sice souhlasí, aby se Kyjevu poskytla ta část ruských rezerv, která je uložena v Belgii, ale už nechce, aby se poskytla ta část, která je ve Francii. Tím pádem může Belgie říkat, že když ruské rezervy neuvolní Francie, pak ani ona. Belgie tak poskytnutí rezerv dále zatvrzele odmítá.

Část ruských rezerv se dále nachází třeba v Japonsku. Ale i to odmítá dané ruské peníze Ukrajině poskytnout. Evropská komise sama žádné ruské rezervy nemá. Proto je tedy tak smělá ve vyzývání zejména Belgie, ať je poskytne. Na poskytnutí ruských rezerv se ale nechce podílet dokonce ani Evropská centrální banka, jež odmítá převzít související záruku věřitele poslední instance.

Německá klička asi nevyjde

Vedle Evropské komise tak na poskytnutí ruských rezerv tlačí hlavně Německo. To se totiž bojí, že pokud je zejména Belgie neposkytne, bude se muset Ukrajina financovat novým společným zadlužením na úrovni EU. K tomu se Berlín dlouhodobě staví odmítavě, protože nechce přebírat závazky za předlužené země typu Francie, Itálie či Belgie.

Proti poskytnutí rezerv – či zaručení se za ně – jsou ovšem vedle Belgie, Francie, Japonska či Evropské centrální banky také samy Spojené státy. A pak také Maďarsko, Slovensko a nově zjevně i Česko.

Související