Český výrobce interiérových dveří Doornite potvrzuje pověst jedné z nejrychleji rostoucích firem ve svém segmentu. Polovina výroby dnes míří na export a společnost dál posiluje zejména na Balkáně a v Beneluxu.

„Export nám v posledních dvou letech extrémně pomohl. Když český rezidenční trh výrazně zpomalil, zahraniční poptávka udržela výrobu na stabilní úrovni,“ říká spolumajitel Pavel Šatný. Doornite dnes vyváží do asi dvanácti zemí. Silnou pozici má už více než deset let v zemích bývalé Jugoslávie, další dynamiku přináší Benelux.

Díky novému partnerovi se v Belgii prodá až 15 tisíc dveří ročně. „Benelux je náročný trh, ale pokud dodržíte kvalitu a termíny, vzniká dlouhodobá důvěra. To je pro nás klíčové,“ doplňuje Šatný.

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Reality

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Na Balkáně si firma drží pozici díky schopnosti přizpůsobit design lokálním preferencím. Zatímco střední Evropa chce minimalismus, v Srbsku či Kosovu se prodávají výraznější, zdobenější modely.

Akustika je nová priorita

Rostoucí poptávka po nájemním bydlení zjednodušuje standardy, ale zvyšuje nároky na kvalitu a odolnost. Klíčovým trendem je také akustika. „Lidé investují do bytů za 150 až 180 tisíc korun za metr. Očekávají absolutní komfort, a to včetně akustického. Hlukové útlumy, které jsme dříve montovali jen do nemocnic, dnes běžně používáme i v bytové výstavbě,“ říká Šatný.

Dornnite nedávno otevřel nový showroom v Bělehradě, který má být základnou pro region, kde probíhá masivní rezidenční výstavba. „V Srbsku vidíme obrovský potenciál. Bělehrad je dnes investičně žhavější než řada západoevropských měst,“ hodnotí Šatný.

S oživováním realitního trhu plánuje firma posílit projektovou akvizici a růst stabilně o deset procent. Zásadní ale bude zvládnout kapacity. „Montážníků je kritický nedostatek. I proto si musíme pečlivě vybírat, do kterých projektů půjdeme. Chceme dělat méně zakázek, ale s větší přidanou hodnotou,“ uzavírá Šatný.

Pavel Šatný byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji i na oblíbených podcastových platformách. Jsme na Spotify a Apple Podcasts. 

Bortí se plán Evropské komise převést peníze z ruských rezerv Ukrajině. Proti jsou Belgie, Francie, Evropská centrální banka, Japonsko, Spojené státy, ale také Maďarsko, Slovensko či i Česko.

Snaha Evropské komise převést peníze ze zmrazených ruských rezerv na ukrajinské účty se bortí. Proti už je i Francie. Paříž sice souhlasí, aby se Kyjevu poskytla ta část ruských rezerv, která je uložena v Belgii, ale už nechce, aby se poskytla ta část, která je ve Francii. Tím pádem může Belgie říkat, že když ruské rezervy neuvolní Francie, pak ani ona. Belgie tak poskytnutí rezerv dále zatvrzele odmítá.

Část ruských rezerv se dále nachází třeba v Japonsku. Ale i to odmítá dané ruské peníze Ukrajině poskytnout. Evropská komise sama žádné ruské rezervy nemá. Proto je tedy tak smělá ve vyzývání zejména Belgie, ať je poskytne. Na poskytnutí ruských rezerv se ale nechce podílet dokonce ani Evropská centrální banka, jež odmítá převzít související záruku věřitele poslední instance.

Německá klička asi nevyjde

Vedle Evropské komise tak na poskytnutí ruských rezerv tlačí hlavně Německo. To se totiž bojí, že pokud je zejména Belgie neposkytne, bude se muset Ukrajina financovat novým společným zadlužením na úrovni EU. K tomu se Berlín dlouhodobě staví odmítavě, protože nechce přebírat závazky za předlužené země typu Francie, Itálie či Belgie.

Proti poskytnutí rezerv – či zaručení se za ně – jsou ovšem vedle Belgie, Francie, Japonska či Evropské centrální banky také samy Spojené státy. A pak také Maďarsko, Slovensko a nově zjevně i Česko.