EU chce konečně lépe konkurovat USA i Číně. Chystá změnu pravidel fúzí
Evropská komise chystá zásadní změnu pravidel pro fúze a akvizice, která může přepsat mapu evropského byznysu. Brusel chce odstranit překážky bránící vzniku velkých domácích firem schopných konkurovat gigantům ze Spojených států a Číny. Půjde o první výraznou revizi této politiky za posledních dvacet let.
Impulsem ke změně je proměna globální ekonomiky i geopolitiky. Rostoucí napětí ve světě, včetně války na Ukrajině a konfliktu kolem Íránu, zvyšuje tlak na strategickou soběstačnost Evropy. Do popředí se tak dostává otázka, zda je Evropská unie schopná vytvářet dostatečně silné firmy, které obstojí v globální konkurenci a zároveň podpoří financování obrany i sociálních systémů.
Dosavadní přístup Bruselu byl přitom často kritizován jako příliš restriktivní. Typickým příkladem je zablokované spojení železničních aktivit společností Siemens a Alstom, které podle kritiků oslabilo konkurenceschopnost evropského průmyslu vůči zahraničním rivalům.
„Ambiciózní posun“
Na potřebu změny upozornila už zpráva z roku 2024, kterou připravil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Ta doporučila úpravu pravidel, jež dlouhodobě brání vzniku silných evropských hráčů, například v telekomunikacích.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová označila plán za ambiciózní posun, který má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky. Podle šéfky unijní antimonopolní politiky Teresy Riberaové však nejde o volné pole pro všechny fúze. Unie si chce nadále hlídat férovou hospodářskou soutěž a zabránit nadměrné koncentraci moci.
Nový přístup má firmám dát větší prostor obhájit přínosy plánovaných spojení. Podniky budou moci zdůraznit inovace, udržitelnost nebo vyšší efektivitu a své argumenty předložit ještě před zahájením zdlouhavých hloubkových šetření. Regulátoři by zároveň měli být zdrženlivější u transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje.
Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.
725 miliard dolarů. Tolik letos plánují velké firmy nasypat do AI
Trhy
Uvolnění pravidel ale nebude bezbřehé. Fúze budou schvalovány jen tehdy, pokud jejich přínosy dlouhodobě převáží nad negativními dopady na trh. Komise chce při posuzování více zohledňovat velikost firem, jejich investiční kapacitu i schopnost inovovat a posilovat odolnost jednotného trhu.
Změny se mohou dotknout i zahraničních investorů. Přestože pravidla formálně nerozlišují mezi evropskými a neevropskými firmami, větší důraz na odolnost trhu naznačuje přísnější přístup k převzetím evropských podniků ze zahraničí.
Brusel zároveň zahájil veřejnou konzultaci, která potrvá do 26. června. Podle právničky Eliany Paredisové z kanceláře A&O Shearman mají nové pokyny firmám dodat větší jistotu při plánování konsolidací. Zároveň ale upozorňuje, že společnosti budou muset své přínosy přesvědčivě doložit a kvantifikovat.