Budapešť proti Bratislavě: Benešovy dekrety předmětem sporu v EU
Úřad slovenské vlády uvedl, že plně respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliové, která se obrátila na Evropskou komisi kvůli novele slovenského trestního zákoníku. Novela hrozí až půlročním vězením za zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny.
Kvůli novele, kterou v prosinci podepsal prezident Peter Pellegrini, se chce slovenská opozice obrátit na ústavní soud. Budapešť vyzvala Brusel, aby zakročil, protože slovenský zákon „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu. Kriminalizace kritiky je podle poradkyně premiéra Viktora Orbána nepřiměřená a nedemokratická, napsal server Hungary Today.
„Pokud mezi dobrými sousedy vznikne otázka, zda vnitrostátní předpis jednoho z nich je, anebo není v souladu s právem Evropské unie, existují mechanismy k vyřešení takové otázky. Předmětem rozdílného výkladu je slovenská novelizace trestního zákona upravující popírání uspořádání vztahů po druhé světové válce. Úřad vlády vidí opodstatněnost změny trestního zákona, ale v plném rozsahu respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra, která se obrátila na Evropskou komisi, aby novelu posoudila,“ stojí ve stanovisku slovenské vlády.
Bývalý premiér Petr Fiala varuje, že obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem signalizuje posun české zahraniční politiky směrem na východ. Podle něj se postoj Bratislavy k válce na Ukrajině nezměnil a změna nastala pouze na české straně po nástupu vlády Andreje Babiše.
Posouváme se na Východ, zareagoval Fiala na obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem
Politika
„Svobodná debata o činech historického významu“
V otevřeném dopise, zveřejněném také na sociálních sítích, poradkyně maďarského premiéra vyzývá Brusel, aby zakročil. Novela je podle ní v očividném rozporu s článkem 11 listiny základních práv EU, který zaručuje svobodu projevu a informací. V demokracii musí být možná svobodná debata o činech historického významu - a hodnocení Benešových dekretů je nepochybně věcí veřejného, vědeckého a společenského zájmu v celé Evropě, argumentuje Sziliová ve výzvě určené předsedkyni EK Ursule von der Leyenové.
Sziliová odkazuje také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Podle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech požívá svoboda projevu zvláštní ochrany, pokud jde o vyrovnávání se s minulostí a odpovědnost státu. Štrasburský soud už několikrát jasně uvedl, že stát nemůže vynucovat „historickou pravdu“ prostřednictvím trestního práva, připomněla Orbánova hlavní poradkyně.
Vyjádřila obavy také z vágního znění zákona. To, že kritika se má trestat bez jasných definic, Sziliová považuje za porušení zásad právní jistoty a předvídatelnosti, což je v rozporu se zavedenou praxí Soudního dvora EU.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU chce snížit daně a i jinými způsoby ulevit podnikům. Na tiskové konferenci se na tom shodli kancléř a předseda CDU Friedrich Merz a bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v německé vládní koalici. Sociální demokraté (SPD) daňové plány konzervativních stran totiž odmítají a navrhují naopak třeba vyšší dědickou daň.
V Německu se schyluje k dalšímu sporu v rámci vládní koalice
Politika
Sziliová také varovala, že hrozba trestního postihu nejspíš bude mít zastrašující účinek na občany a povede k plíživé autocenzuře. To nejen porušuje základní práva občanů, ale v konečném důsledku to podkopává celý demokratický veřejný diskurz. Celkově jde o jasné porušení základních hodnot zakotvených v článku 2 smlouvy o EU, mezi které patří zejména pluralismus, respekt k lidským právům a právní stát, dodala.
Evropská unie může zůstat důvěryhodným společenstvím hodnot pouze tehdy, bude-li důsledně a bez výjimky prosazovat své základní principy ve všech členských státech, zdůraznila Orbánova spolupracovnice.
S novelou trestního zákoníku přišla slovenská vládní koalice premiéra Roberta Fica.
