Lukáš Kovanda: Uvalí Trump devastační 500procentní clo na Slovensko a Maďarsko?
Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
V EU se jedná zejména o Slovensko a Maďarsko. Na tyto země může Trump již v pondělí uvalit nové, takzvané druhotné clo v drakonické výši až 500 procent. Ale taková cla by uvalil také třeba na Čínu nebo Indii, což už může pořádně zatřást světovým obchodem a globálními burzami a finančními trhy.
Zásadní oznámení
Trump slibuje, že v pondělí přijde se zásadním oznámením ohledně Ruska. V posledních dnech viditelně narůstá jeho frustrace s režimem prezidenta Vladimira Putina. Již koncem června uvedl republikánský senátor Lindsey Graham, že Trump se začal přelomově zaobírat možným uvedením do praxe legislativního balíku nových sankcí, jehož součástí je právě i 500procentní druhotné clo na země, které od Ruska nakupují suroviny typu ropy nebo zemního plynu. Graham je společně s demokratickým senátorem Richardem Blumenthalem předkladatelem zmíněného legislativního balíku, který nyní ve stočlenném americkém Senátu podporuje více než 80 zákonodárců. Na tahu je Trump.
Pokud Trump přikývne, Bratislava a Budapešť by vážně pykaly za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska. Letos v červnu byly největšími odběrateli ruských fosilních energetických surovin ze zemí EU po řadě Maďarsko, Belgie, Francie, Slovensko a konečně Nizozemsko, vyplývá z dat finského institutu CREA (viz níže). Belgie, Francie a Nizozemsko ovšem námořně dovážejí ruský zkapalněný plyn. Tento dovoz pro ně není až tak, životně, důležitý, jako je dovoz ruských surovin pro vnitrozemské státy Slovensko a Maďarsko, které ropu a zemní plyn odebírají potrubně.
Senátor Graham už letos na jaře o navrhovaných druhotných clech hovořil tak, že by dotčeným ekonomikám „měla zlámat všechny kosti v těle“. Tehdy ale ještě neměl takovou Trumpovu podporu, kterou má nyní.
Trump totiž potřebuje zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo své válčení na Ukrajině. „Druhotnost“ zvažovaných cel spočívá v uvedení až likvidačních celních sazeb na země, které odebírají ruské suroviny. Fundamentálně tak cla mají poškodit ruskou ekonomiku, vedlejším efektem však bude i těžký úder zemím, které s ním stále výrazněji obchodují.
Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Bulhaři jsou k němu po včerejšku výrazně blíže než Češi, mají ale notně horší rating. Eurozóna ztrácí na pověsti elitního klubu, pokud ji vůbec kdy měla. 
Lukáš Kovanda: Eurem budou platit už i Bulhaři. Eurozóna opravdu není žádný elitní klub
Názory
Ovšem 500procentní clo na země, jež obchodují s Ruskem, by znamenalo nejen faktickou likvidaci obchodu USA se Slovenskem a Maďarskem, ale hlavně s Čínou či Indií. Čína a Indie letos v červnu představovaly světově suverénně největší odběratele ruských fosilních energetických surovin, následované Tureckem, vyplývá z dat zmíněného institutu CREA. Teprve čtvrtá byla pak EU jako celek, pátá se umístila Brazílie (viz graf níže).
Je tedy otázkou, zda Trump bude ochotný uvalit 500procentní clo na zemi typu Číny či Indie. To by otřáslo světovými burzami a finančními trhy. Pročež je možné, že přistoupí k nějaké mírnější variantě přitvrzení vůči Rusku a jeho obchodním partnerům.
