Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Manželé Dellovi rozdají americkým dětem přes šest miliard dolarů

Michael a Susan Dellovi
ČTK
 ČTK

Michael a Susan Dellovi oznámili, že dají 25 milionům amerických dětí 250 dolarů (5200 korun), aby jim pomohli založit investiční účet, informuje agentura Bloomberg. Dar v celkovém objemu 6,25 miliardy dolarů (130 miliard korun) zakladatele počítačové společnosti Dell navazuje na iniciativu Invest America, známou též jako Trumpovy účty, která vznikla na základě zákona o daních a výdajích amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle níž vláda automaticky na účet každého dítěte narozeného mezi roky 2025 a 2028 pošle 1000 dolarů.

„Susan a já věříme, že nejchytřejší investicí, kterou můžeme učinit, jsou děti,“ uvedl Dell v příspěvku na X.

Dar manželů Dellových poputuje na ministerstvo financí a bude následně zaslán na účty 25 milionů dětí do deseti let, které na dosavadní státní příspěvek nedosahují. Dell, kterému je 60 let, uvedl, že se nejprve zaměřuje na děti z oblasti, kde mediánový příjem domácnosti nedosahuje 150 tisíc dolarů za rok. Očekává, že v dané věkové skupině příspěvek dostane 80 procent dětí.

„Věříme, že pokud každé dítě dokáže vidět budoucnost, pro kterou stojí za to spořit, vybudujeme něco mnohem většího než jen účet,“ řekl Dell v rozhovoru s agenturou Bloomberg. „Vybudujeme naději, příležitosti a prosperitu pro další generace,“ dodal.

Dell, který je podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index jedenáctým nejbohatším člověkem na světě s majetkem 148 miliard dolarů, je velkým zastáncem takzvaných Trumpových účtů. V rámci federálního programu dostanou američtí občané narození od začátku roku 2025 do roku 2028 federální grant ve výši 1000 dolarů na založení takzvaných Trumpových účtů. Rodiče budou moci tyto účty otevřít a přispívat na ně od 4. července 2026, přičemž pokyny teprve vydá daňový úřad IRS, uvedla stanice CNBC. Podle agentury Bloomberg budou děti moci prostředky čerpat po dovršení 18 let a využít je například na studium či na bydlení.

Bydlení je nedostupné pro osm z deseti Čechů. Pomoci mohou rekonstrukce starých domů

Bydlení je pro většinu české populace stále hůře dostupné. Podle nového průzkumu agentury STEM/MARK pro Salutem Group představuje problém pro osm z deseti Čechů a více než tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že je ve svém regionu prakticky nemožné najít cenově přijatelný byt či dům. Téměř polovina domácností navíc vydává na bydlení více než třicet procent svých příjmů, což zásadně omezuje jejich schopnost vytvářet úspory a plánovat budoucnost.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Nemocný v Africe

Poučení z pandemie neproběhlo. Globální výdaje na zdravotnictví klesají. A nejen kvůli Trumpovi

Přečíst článek

Evropské banky chystají vlastní stablecoin proti dominanci USA

Společná evropská měna
ČTK/AP
 ČTK

Skupina deseti evropských bank vytvořila konsorcium, jehož cílem je spustit tzv. stablecoin navázaný na euro. Banky si od tohoto kroku slibují posílení pozice Evropy v digitálních platbách a omezení současné dominance hráčů z USA. Nový projekt se bude jmenovat qivalis a povede jej Jan-Oliver Shell, bývalý manažer kryptoměnové burzy Coinbase v Německu.

Projekt byl poprvé oznámen v září. Původně byly do projektu zapojeny banky ING, UniCredit, Banca Sella, KBC, DekaBank, Danske Bank, SEB, Caixabank a Raiffeisen Bank International. Nově se ke skupině podle oznámení přidala také BNP Paribas.

Qivalis v současnosti žádá nizozemskou centrální banku o licenci elektronické peněžní instituce, tedy povolení, aby mohla oficiálně vydávat a spravovat elektronické peníze. Očekává se, že svůj stablecoin spustí na začátku druhé poloviny roku 2026. Proces udělování licence by měl trvat šest až devět měsíců, uvedl Shell.

Nákup potravin

Inflace v eurozóně nečekaně vzrostla

Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.

Přečíst článek

Stablecoin je druh kryptoměny. Vyznačuje se tím, že má stabilní hodnotu, protože je pevně navázaný na jiné aktivum, například na jinou měnu či na komodity. V posledních letech používání stablecoinů prudce vzrostlo zejména mezi obchodníky, kteří je využívají k přesunu finančních prostředků mezi různými kryptoměnami. Používají se ale i při běžných digitálních platbách a přeshraničních transakcích.

Řada velkých amerických finančních společností připravuje zavedení vlastních kryptoměn krytých dolarem. Činí tak poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon upravující pravidla pro stablecoiny.

Evropská centrální banka, ilustrační foto

Hra o zmrazená ruská aktiva. ECB odmítla poskytnout záruku za reparační půjčku Ukrajině

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.

Přečíst článek

Italská centrální banka v září uvedla, že celosvětové emise stablecoinů činí téměř 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Emise stablecoinů navázaných na euro pak činí 620 milionů dolarů. Drtivou převahu mají stablecoiny navázané na dolar.

Banky chtějí vytvořit token, který bude možné použít pro rychlé a levné platby a vypořádání. Evropská centrální banka se ale ke stablecoinům vyjadřuje skepticky. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v červnu evropským politikům řekla, že soukromě vydávané stablecoiny představují riziko pro měnovou politiku a finanční stabilitu. Jako bezpečnější alternativu označila digitální verzi eura a vyzvala zákonodárce, aby přišli s legislativou podporující její zavedení.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Evropské banky se zdráhají otevírat účty běžným Rusům

Obyčejní Rusové mají problém. Evropské banky jim ruší účty a zdráhají se otevírat nové

Přečíst článek

Giorgia Meloniová chce znárodnit místní zlaté rezervy. Hrozí masivní výprodej stovek tun zlata

Italská premérka Giorgia Meloniová
ČTK
Stanislav Šulc

Italská vláda se chystá k překvapivému kroku. Podle listu The Financial Times plánuje tým Giorgie Meloniové označit zlaté rezervy centrální banky za „vlastnictví lidu“, díky čemuž by se zlatým pokladem mohla nakládat dle vlastního uvážení. Například zlato prodat.

Italská vládní garnitura se chystá k dalšímu překvapivému kroku. Právní odborníci strany premiéry Giorgie Meloniové Bratři Itálie připravují nový zákon o rozpočtu a jeho součástí má být podle listu The Financial Times jedno nečekané ustanovení. „Zlaté rezervy spravované italskou centrální bankou patří italskému lidu,“ má být součástí zákona.

A senátor za tuto stranu to dále vysvětluje: „Cítíme potřebu, aby jasně zaznělo, že zlato je ovocem práce italského lidu. A jako takové je a vždy bylo majetkem italského lidu.“

Kritici tohoto ustanovení však upozorňují, že zatím nevyřčeným důvodem této změny je snaha italský zlatý poklad prodat.

Stříbro

Lukáš Kovanda: Stříbro láme rekordy. Je však jeho současná cena udržitelná?

Stříbro pokračuje ve svém rekordním tažení. Včera uzavřelo na historicky nominálně nejvyšší ceně, takřka 58 dolarů za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Přitom teprve letos 10. října pokořilo svůj dosavadní historický rekord, už pořádně „vousatý“, z 18. ledna 1980, kdy uzavřelo na ceně 49,45 dolaru za unci. Tato přes 45 let stará uzavírací cena je nyní nadále rekordní v reálném vyjádření, v očištění o inflaci, neboť v současnosti právě kvůli inflaci, jež od roku 1980 nastala, odpovídá ceně zhruba 206,5 dolaru.

Přečíst článek

Zlato na vrcholu

Pro tuto teorii podle kritiků mluví celá řada indicií. Tou hlavní přitom je, že by se vláda dostala k ohromnému množství zlata, jímž by si mohla značně pomoci při sestavování rozpočtu.

Itálie totiž drží třetí nejvyšší množství na světě, v rezervách má podle FT.com téměř dva a půl tisíce tun cenného kovu. V aktuální ceně to přitom představuje hodnotu kolem 285 miliard eur. Větší zlaté rezervy mají už jen Američané a Německo. Prodej části nebo dokonce celého pokladu by tak značně vylepšilo rozpočet třetí největší ekonomiky eurozóny. Nutno dodat, že Bratři Itálie se podobný zákon pokoušejí prosadit již poněkolikáté a zatím se jim to nikdy nepodařilo.

Evropská centrální banka, ilustrační foto

Hra o zmrazená ruská aktiva. ECB odmítla poskytnout záruku za reparační půjčku Ukrajině

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.

Přečíst článek

Záchrana, nebo problém?

Kritici případné změny povahy zlatých rezerv pak upozorňují, že právě velikost tohoto „pokladu“ je jednou z garancí důvěry, kterou Itálie má na globálních trzích a má díky tomu dobrý přístup k financování dluhu, a to navzdory relativně vysokému zadlužení země.

Podíl dluhu na HDP Itálie v současnosti dosahuje 108 procent. Pro srovnání: Česko má tento podíl méně než 44 procent. Nicméně Itálie byla ještě před třemi lety výrazně zadluženější, když podíl dluhu na HDP představoval 144 procent.

„Systematické snižování úrovně zlatých rezerv za účelem ulehčení veřejných financí je totéž, jako by se světu řeklo: dospěli jsme do bodu, kdy musíme prodat naše zlato, protože nemáme žádné jiné zdroje,“ napsal minulý měsíc v italském deníku La Stampa ekonom Salvatore Rossi, bývalý generální ředitel centrální banky.

Šéfka ECB Christine Lagardeová

Politici Itálie a Francie chtějí po ECB zlevnit svůj dluh. Estoncům a Slovákům by to zdražilo život

Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.

Přečíst článek

Související

Trumpovi nevěříme. Němci a Italové si chtějí převézt svoje zlato domů

Přečíst článek
Doporučujeme