Partneři projektu

Vyladíme domácnost tak, že bude myslet za vás, říká Pavel Lískovec z Loxone

Dalibor Martínek

Solární panely, tepelná čerpadla nebo rekuperace. A další detaily kolem bydlení. To jsou systémy, které společnost Loxone ovládá tak, aby dobře a jednoduše sloužily. Ať už majitelům rodinných domů, nebo i firmám a restauracím.

Kromě skutečnosti, že technologická řešení zlevňují chod budovy, zároveň ho zjednodušují. Vše je provázané a komunikuje spolu pomocí aplikace jeden prvek s druhým. Majitel potom nemusí téměř nic řešit.

„Jsme primárně softwarová firma,“ říká Pavel Lískovec, šéf českého zastoupení rakouské společnosti Loxone, která se věnuje technologiím, které zvyšují kvalitu bydlení. Firma se věnuje jak výrobě „krabiček“, tak software. „To je náš motor.“

Hardware prý vyrábí proto, aby byla aplikace chytrých řešení jednoduchá pro elektrikáře, aby se dobře zapojovala. „Vzděláváme v Česku elektroinstalační firmy, aby uměly náš hardware instalovat,“ říká Lískovec. Loxone přitom ještě před instalací předpřipraví software.

Už není potřeba deset ovladačů na všechny systémy v domě, říká Lískovec z Loxone

Nejhorší je, když technologie předstihnou dovednosti lidí. Když je každý prvek v domácnosti řízený moderními technologiemi. Vypadá to moderně, ale když se něco pokazí, pan domácí si s tím neví rady. Řízení kotle, teploty v domácnosti, osvětlení, rekuperace, je toho prostě moc. Ne každý z nás je technologem, který vždy ví, kam sáhnout.

Přečíst článek

O co přesněji řečeno jde? Systém například řídí, jak dlouho má svítit světlo, když přijdete do místnosti. Jaká bude jeho barva i intenzita. To každý cítí jinak, a lze to v aplikaci upravit. Podle Lískovce se klient s řešeními jeho firmy potká nejčastěji, když rekonstruuje byt nebo staví rodinný dům.

Ve chvíli, kdy přijdou úvahy, jak vytápět, jak sladit krb s tepelným čerpadlem, nebo jak ovládat žaluzie, jak bude fungovat fotovoltaická elektrárna. V každém takovém okamžiku spojují jednotlivá zařízení elektrické kabely a každá má svůj řídící panel, řízený dálkovým ovladačem. Nakonec se v domácnosti shromáždí spousta ovladačů na různé systémy.

Loxone nabízí jedno tlačítko na všechno. Systémy propojí, aby fungovaly v souladu jak samy se sebou, tak s představou majitele. „Například u světel pracujeme s náladami. Jako příklad uvedu obývák. Přijdete do obýváku a rozsvítíte si. A když se chcete dívat na televizi, ztlumíte světlo. Většinou to děláte pořád stejně. My děláme to, že na zdi je tlačítko, které zmáčknete, a celá místnost se uvede do optimálního režimu.“ Tedy když je potřeba světlo, optimálně ho vyladí, když běží televize, ztlumí se.

Chytré spotřebiče zmírňují dopady vysokých cen. Šetří vodu, elektřinu i prací prostředek

Chytrá domácnost už dávno není jen o dálkovém ovládání některých spotřebičů. Do popředí se dostávají ještě mnohem důležitější věci, třeba bezpečnost nebo úspora. „V poslední době se lidé začali více zajímat o chytré funkce, větší propojení domácnosti a také možnosti, jak snížit spotřebu energií a obecně co nejvíc ušetřit,“ vysvětluje Barbora Bártíková, PR manažerka společnosti BSH domácí spotřebiče, která na našem trhu nabízí mimo jiné spotřebiče německé značky Siemens. 

Přečíst článek

Takový přístup se týká každé místnosti. Lískovec to popisuje tak, že jejich technologie převezme odpovědnost za dění kolem domu, aby majitel nemusel řešit, jestli má stáhnout termostat nebo zatáhnout žaluzii.

Společnost Loxone nabízí univerzální řešení. Jednoduché, pochopitelné. Například zapojení solární energie do chodu domu. Když svítí Slunce, a voda už je ohřátá, systém převede energii jinam. „Fotovoltaika je dílčí technologie, kterou strašně rádi ovládáme,“ říká. Software spojuje systémy a zjednodušuje jejich řízení.

Celý dům nebo kancelář se potom dá řídit přes mobilní telefon nebo přes jeden ovladač. Ideální podle Loxone je, když si klient řekne ke každé části domu své představy, jakou chce v místnosti teplotu, sílu osvětlení nebo hlasitost audiotechniky a systém už se o všechno postará sám. „Lidé jsou schopní zapnout topení a klimatizaci dohromady a na konci roku se diví nad vyúčtováním služeb,“ říká. Přesně tomu technologie Loxone zamezí. Například spojí dohromady fungování krbu a tepelného čerpadla.

Pavel Lískovec z Loxone byl hostem nejnovější epizody podcastové série Realitní Club. Díl se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také v kanálu Newstream Podcasty na Spotify nebo Apple Podcasts. Hezký poslech. 

Developer UBM zkolaudoval první pražské bytové dřevostavby

Na první pohled se čtyři domy ze dřeva od bytových domů ze železobetonu a cihel liší jen dřevěným obkladem, ale první pražské vícepodlažní bytové dřevostavby mají z betonu pouze podzemní garáže, schodišťová ramena a v jednou z domů i výtahovou šachtu. Všechny ostatní konstrukční prvky, včetně tří výtahových šachet, jsou ze dřevěných panelů a desek.

Přečíst článek

ředitel CSG Aerospace Tomáš Vlček

Miliardář Strnad sází na AI. Chystá se nakupovat technologické startupy

Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada založila subdivizi CSG AI, jejímž cílem je zlepšovat stávající nástroje umělé inteligence a vyvíjet nové. V plánu jsou ale také akvizice start-upů a společností, které se umělé inteligenci věnují.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Natáčení podcastu

Praha nemusí růst do nebe. Architekti vysvětlují, proč stačí stavět hustěji

Přečíst článek