Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.

Dohodu podepsaly obě jaderné velmoci v roce 2000, ratifikována byla v roce 2011. V jejím rámci se USA a Rusko zavázaly zlikvidovat 34 tun plutonia, které zbylo po omezení jaderných arzenálů. Toto plutonium pokládaly obě země za přebytečné pro vojenské programy, poznamenal list Kommersant.

Ruská vláda letos v červenci předložila parlamentu návrh zákona o odstoupení od dohody. Za jednu z příčin označila záměr USA změnit postup likvidace plutonia bez souhlasu Ruska. USA plánují předat část zásob plutonia podnikatelské sféře, což podle tisku oslabí dominující postavení Ruska na světovém trhu dodávek uranu a také sníží náklady datových center na elektřinu, dodal ruský deník.

Studená sprcha pro Orbána s Ficem. Trump chce, aby se zbavili dovozu ruské ropy, na níž jsou vysoce závislí

Názory

Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 tisíc jaderných hlavic.

Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.

Aktualizováno

Trump reaguje na ruský jaderný test: Putin by měl raději ukončit válku na Ukrajině

Politika

Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.

ČTK

Přečíst článek

Rusko a Spojené státy jsou největšími jadernými mocnostmi na světě a dohromady mají přibližně 8000 jaderných hlavic. V roce 1986 jich však měly odhadem 73 tisíc, napsala dříve agentura Reuters.

Západní vůdci obviňují Moskvu, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řinčí jadernými zbraněmi. Pár dní po invazi uvedl Putin jaderné síly do stavu maximální pohotovosti. Loni šéf Kremlu podepsal novou jadernou doktrínu snižující práh pro použití jaderných zbraní. V neděli Putin oznámil úspěšný test mezikontinentální střely s jaderným pohonem.

Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem uvízla na mrtvém bodě navzdory snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování. Trump sliboval, že po lednovém návratu do Bílého domu rychle ukončí válku Ruska proti Ukrajině, ale minulý týden odložil na neurčito dříve oznámený summit s Putinem v Budapešti.

Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.

Americký prezident Donald Trump minulý týden totiž vyhlásil nové sankce na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil. Jsou tedy vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky právě Maďarsku a Slovensku. Maďarský premiér Viktor Orbán už musel připustit, že hledá cesty, jak sankce obejít. Bude ale muset přesvědčit Trumpovu administrativu, aby udělila výjimku. I když má s Trumpem nadstandardní vztah, pro amerického prezidenta nyní může být důležitější za každou cenu ekonomicky zasáhnout Rusko, takže udělaní výjimky není zaručené. Orbán bude s Trumpem jednat ve Washingtonu v druhé polovině příštího týdne.

Pokud ovšem Orbán Trumpa nepřesvědčí, Maďarsku i Slovensku by vážně hrozil kritický výpadek v zásobování ropou a palivy, než by obě země nalezly alternativní dodavatele. Dotčeno by ovšem bylo i Česko, zejména jeho východní část, Morava.  

Opakuje se situace loňského roku. Tehdy také sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

USA tlačí na Maďarsko kvůli ruské ropě. Washington už odmítá výmluvy Budapešti na vnitrozemskou polohu

Politika

Spojené státy zesilují diplomatický tlak na Maďarsko, aby přestalo spoléhat na dodávky ropy a plynu z Ruska. Vysoce postavený americký diplomat odmítl argument Budapešti, že kvůli své vnitrozemské poloze nemá jinou možnost než využívat ruské suroviny.

nst

Přečíst článek

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Už Orbánův v úvodu zmíněný výrok z minulého týdne, že hledá způsob, jak nové Trumpovy sankce obejít, byl nepřímým přiznáním toho, že pro MOL nové sankce představují závažný problém. MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Takže pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly a Orbán by nemusel hledat způsob, jak sankce obejít. Jenže tak tomu evidentně není. Navíc se nyní přidává apel amerického velvyslance při NATO.

EU už brzy výrazně zdraží bydlení, potraviny, auta, ale třeba i letenky, a to prakticky bez zájmu médií

Money

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jestliže by tedy sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.