„Vlk se má nažrat o koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby technicky zůstal nedotčen. Hodlá nahradit bezcennými dluhopisy hotovost a tu darovat Kyjevu.
Není vůbec snadné získat ruský rezervní majetek uložený v EU, v prvé řadě u belgické společnosti Euroclear, a poslat jej jako finanční pomoc Ukrajině. Není to snadné ani z hlediska Evropské komise. Ta totiž dlouhodobě vyzdvihuje nedotknutelnost vlastnických práv jako jednu ze základních hodnot Evropské unie.
Proč nelze ruský majetek jednoduše zabavit
Tato vlastnická práva se vztahují i na ruskou centrální banku, která ruský majetek u Euroclearu právně drží. Takový majetek lze i podle práva EU sice zmrazit, což se právě děje, ale nemůže být jen tak zkonfiskován. Aby mohl být zkonfiskován, muselo by z evropské strany dojít k vyhlášení války Rusku.
A protože nejlepší obranou je útok, ruská centrální banka už koná. U moskevského arbitrážního soudu od minulého týdne žádá, aby jí Euroclear vrátil bezmála 230 miliard dolarů. Euroclear sice nespadá do jurisdikce daného moskevského soudu, ale případ může doputovat před evropské arbitrážní soudy, které už se řídí právem EU. A existují právní precedenty.
Například roku 2023 vyhrál ukrajinský státní plynárenský podnik Naftogaz arbitráž u soudu v nizozemském Haagu. Verdikt mu přisoudil pět miliard dolarů jako odškodné za zabavený majetek, který ruská strana uchvátila během své anexe Krymu roku 2014. O pět let dříve, roku 2018, zase Naftogaz získal ve stockholmské arbitráži s ruským plynárenským kolosem Gazprom, jejž ovládá Kreml, celkem 2,1 miliardy dolaru.
Ruský protiútok: žaloba na Euroclear
Nyní to tedy může být naopak ruská strana, konkrétně ruská centrální banka, jež odejde od některého z arbitrážních soudů v EU jako vítězná. A platit by musela primárně Belgie, jakožto domovina Euroclearu.
U Euroclearu má nyní Rusko majetek za zhruba 206 miliard dolarů v podobě hotovostní a nějakých necelých 11 miliard dolarů v podobě cenných papírů, zejména dluhopisů. Ty dojdou do splatnosti v příštím a přespříštím roce. Úroky z tohoto ruského majetku – jde o přibližně tři miliardy dolarů ročně – se konfiskují už nyní, jakožto daň z úroku. Pomáhají financovat Ukrajinu.
Něco jiného je však zkonfiskovat samotnou jistinu. Na tu již daň z úrokových plateb uplatnit nelze.
V Bruselu proto členské země EU budou dnes, zítra a možná ještě i o víkendu diskutovat, jak se ruského majetku zmocnit, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“, tedy aby papírově zůstal nedotčen.
Reparační půjčka: účetní trik Evropské komise
Evropská komise přitom navrhuje následující postup. Evropská unie vydá dluhopisy s nulovým kuponem, tedy fakticky bezúročné dluhopisy. Členské země EU se za tyto dluhopisy zaručí, což z daných dluhopisů z účetního hlediska učiní fakticky ekvivalent hotovosti. Euroclear je přitom oprávněn ve svém účetnictví nahradit hotovost dluhopisy vysoké kvality. Jejich vysokou kvalitu garantuje zmíněné zaručení se v podání členských států EU.
Z účetního hlediska je jedno, zda Euroclear disponuje ruským majetkem v podobě hotovosti nebo dluhopisů vysoké kvality. Rusko by tedy nadále mělo u Euroclearu uloženo svůj majetek, akorát tedy již ne v podobě hotovosti, leč dluhopisů vydaných EU.
Tím pádem dochází k uvolnění hotovosti, aniž by byl fakticky ruský majetek konfiskován. Papírově Rusko stále svůj majetek u Euroclearu bude držet. Jen tedy ne v podobě hotovosti, ale v podobě jejího účetně plnohodnotného ekvivalentu – dluhopisů vysoké kvality. Uvolněná hotovost tím pádem může putovat na účty Ukrajiny, jako takzvaná reparační půjčka. Přitom tato půjčka neustavuje z hlediska Ukrajiny a jejích veřejných financí nový dluh. Protože dané peníze účetně stále drží Rusko, v podobě dluhopisů EU, které je přece – opět účetně – Ukrajině neposkytlo. Takže ani nevznikl žádný dluh na straně Kyjeva.
Dané dluhopisy EU nejen, že mají nulový kupon, takže jsou bezúročné, ale současně nemají nikdy dojít do splatnosti. Představují jakýsi věčný papírový slib Rusku, že jeho pohledávky budou splaceny. Ty dluhopisy mohou být zpeněženy, přeměněny v hotovost, pouze pokud Rusko zaplatí Ukrajině válečné reparace, což se s největší pravděpodobností nikdy nestane, pokud tedy Rusko válku vojensky neprohraje. Odtud ostatně celý název této historicky bezprecedentní operace – reparační půjčka. Idea je taková, že tato půjčka může být splacena jedině z válečných reparací Ruska Ukrajině. Ale protože na ně nejspíše nikdy nedojde, stává se půjčka Ukrajině fakticky nevratným transferem. V podstatě darem.
Problém s touto operací nastane tehdy, pokud arbitrážní soud rozhodne ve prospěch Ruska nebo pokud vyprchají sankce, které ruský majetek u Euroclearu zmrazují. Rusko totiž, jak víme, nadále zůstává držitelem majetku u Euroclearu, zkonfiskován mu nebyl, a okamžitě by požadovalo jeho vyplacení – a v hotovosti.
Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedením poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.
Takoví Němci ovšem nebědují, od příštího roku zadotují elektřinu tak masivně, že tamnímu průmyslu spadnou celkové platby za ni na polovinu letošní úrovně (viz graf níže). Němcům, kteří jsou navíc v poměru k HDP o 41 procent zadluženější než Češi, snad masivní dotace rozpočet nezatíží?
Přitom, jak vidno z grafu výše, české převedení poplatku za obnovitelné zdroje je jen pětinové v porovnání s tím, jakou úlevu chystají průmyslu roku 2026 právě Němci. A nejen průmyslu. Uleví také domácnostem, třeba v podobě dotování poplatků za přenosovou soustavu. Jen tato úleva, která je plošná, bude v Německu v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než české dotování poplatku za obnovitelné zdroje.
Samozřejmě, ideální by místo dotací bylo skoncovat s podstatou drahých energií, tedy s emisními povolenkami EU nebo německou Energiewende, tedy tamním debaklem energetické transformace. Na děje typu vypnutí a likvidace desítek jaderných bloků v Německu, i kdyby nakrásně byly vratné, však česká vláda nemá a nemůže mít sebemenší vliv. Rovněž skoncování s povolenkami je unijní záležitostí, ne českou.
Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet ČR je primárně úlevou tuzemskému průmyslu, který kvůli mohutným německým dotacím bude od příštího roku z hlediska své konkurenceschopnosti v ještě svízelnější, krizovější situaci.
Můžeme bědovat, že zatížíme rozpočet, ale když jej zatěžují země okolo, a ještě mohutněji, je takový nářek jen projevem nepochopení elementárních souvislostí. Když v závodě dopují všichni závodníci, až na jednoho, ten se sice může chrabře konejšit, že je „čistý“, resp. nejméně nadopovaný, avšak prohraje. V kontextu českého průmyslu to znamená odchod třeba poslední ocelárny, jež v zemi ještě je, do zahraničí a potenciálně ještě objemnější dovoz oceli z Ruska.
Za energetické krize let 2022 a 2023, tedy rovněž za krizové situace z hlediska průmyslu, převedla poplatek na rozpočet také Fialova vláda. Tehdy to rozpočet nezatěžovalo?
Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic
Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.
Skupina CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada se chce víc věnovat umělé inteligenci. Letos vytvořila novou entitu CSG AI, která má veškeré aktivity s AI zastřešovat. Jejím šéfem se stal Tomáš Richtr, který v rozhovoru pro newstream.cz popisuje plány pro další roky i výhody působení ve velké skupině působící v několika strategických odvětvích.
Proč přesně CSG AI vzniklo a jaké plány v AI skupina CSG má?
Důvod je jasný, v CSG cítíme těžiště technologického vývoje právě v této oblasti, proto se jí chceme výrazněji věnovat. Důležité je si uvědomit, že jde o mimořádně proměnlivé prostředí, takže kdybychom se potkali před půl rokem nebo za půl roku, možná bych popisoval trochu jiné věci. Co ale trvá, je směřování, nebo chcete-li trajektorie, po níž ten vývoj jde. Tady určitá stabilita panuje a na tom stavíme.
Co bylo tím zlomem?
CS Soft se dlouhodobě věnuje vývoji nejrůznějších nástrojů, zejména v oblasti letového provozu. Ale snažíme se portfolio rozšiřovat, abychom nebyli závislí na jednom produktu a jednom strategickém partnerovi. Proto jsme se i díky leadershipu tady ve skupině zamysleli, jak využít potenciálu velkých jazykových modelů a čím bychom uměli oslovit další zákazníky. Tím vznikly zatím dva nástroje, které jsme dotáhli do komerční podoby. A kvůli usnadnění řízení vznikla subdivize CSG AI, která patří do CSG Aerospace.
Těmi nástroji jsou JATISmro a Tendrio. Co umožňují?
Oba vznikly interně a postupně jsme je dotáhli až do podoby, že je můžeme nabízet dalším klientům. JATISmro je součástí služby servisu a údržby letadel. Díky prediktivním schopnostem umělé inteligence umí tento nástroj mnohem efektivněji spravovat opravy letadel. Tendrio také vzniklo jako interní nástroj, který jsme si natrénovali na potřebách a možnostech firem spadajících do skupiny. Umožňuje firmám velmi rychle zjistit, jestli splňují zadání pro veřejné nabídky. Co by ve firmě trvalo dny až týdny, zvládne s tímto nástrojem společnost v řádu hodin.
Strnad pro Bloomberg: Chci vybudovat největší zbrojovku v Evropě
U JATISmro je odpověď jasná, ale na koho cílíte u Tendria?
U Maintenance Repair Overhaul, tedy pro JATISmro, je trh hůře přístupný. Ale Tendrio může využívat v podstatě jakákoli firma, která se chce účastnit tendrů. Výhodou tohoto nástroje je, že vedle úspory času jde také o nástroj, který vám vlastně nabídne správu vaší interní dokumentace a můžete velmi rychle zjistit, v jakém stavu máte dokumenty. To je sice vedlejší efekt, ale dost podstatný v době, kdy jsou tendry stále náročnější na kvalitu dokumentace. A souvisí s tím ještě jeden důležitý efekt.
Jaký?
Lidé mají z nástrojů AI občas přehnané obavy. Třeba i ty, že je připraví o práci. Tady ale vidíte, že jde o skutečného pomocníka. Nejde o náhradu lidí, ale o nástroj, který práci urychlí. V budoucnu bychom chtěli nástroj modifikovat i pro zadavatele tendrů. To má velký potenciál a myslím, že by to bylo prospěšné i obecně pro trh, protože dnes jsou zadání často až tak komplikovaná, že se jich řada firem prostě vůbec nezúčastní. A naopak vítězná řešení jsou tak drahá, že je instituce v podstatě dotlačená k jeho využití, ačkoli v době nasazení jde třeba o již zastaralé řešení.
Můžeme se podívat do střev vašeho řešení? Jaké LLM používáte?
Zjednodušeně řečeno: Základem je velký jazykový model Mistral, který pak dál školíme. Výpočetní výkon kupujeme u externího dodavatele, stejně tak i cloudové služby.
Hovořil jste o tom, že jde o první dvě firmy, které CSG AI má. Jaké další máte v hledáčku?
Samozřejmě přemýšlíme dál, chceme spolupracovat s Presto Tech Horizons, kde je celá řada startupů. Vidíme v tom dvojí výhodu. Jednak máme kapitál na rozvoj firmy, a to nejen do jejího začátku, ale i do dalších fází. A dále nabízíme stabilitu, která se může opřít o ekosystém CSG. Tím bychom se mohli vyhnout tradičnímu problému ve startupové ekonomice, v níž až 95 procent firem klekne.
Lukáš Kovanda: Strnadovo tempo nemá žádná jiná zbrojovka na světě
Česká zbrojovka Czechoslovak Group Michala Strnada (na snímku) obsadila první místo na světě v nárůstu tržeb mezi všemi výrobci zbraní. Vyplývá to z žebříčku stockholmského institutu SIPRI. Tržby za zbraně jí loni vzrostly o takřka 200 procent, i díky muniční iniciativě české vlády.
Můžete naznačit, jakým směrem se ubíráte, případně konkrétní projekty?
Vysvětlím vám způsob uvažování. Ve skupině je více než sto firem, které často řeší podobné problémy či situace. S tím jim můžeme pomoct, stačí nám data. Je to ohromná výhoda, že tuto možnost máme. Nabízí se optimalizace celé řady procesů od výroby přes nákupu po plánování a rozhodovací procesy. Samozřejmě jde často o citlivé oblasti, ať už obrana, nebo letectví, takže lze veškeré nástroje nabízet jak v cloudu, tak i on-premise (lokální řešení bez připojení na cloud – pozn. red.). Je to podobná logika, jaká panuje například v Rohlíku. Tomáš Čupr si v jistou chvíli uvědomil, že potřebuje vyvinout vlastní nástroje, protože ty běžně dostupné mu nevyhovují. A dneska je Rohlík z určité části technologická firma, která tato řešení nabízí dalším subjektům.
A na čem konkrétně nyní pracujete?
Jeden možný produkt se týká automatizace zpracování různé dokumentace. Spolupracujeme na něm s Tatra Defence Vehicle, a když vše půjde hladce, v příštím roce bychom mohli uvést finální produkt na trh. Druhý projekt se týká kybernetické bezpečnosti. My jsme již před lety vyvinuli řešení pro detekci anomálií, a to v jakékoli podobě, ať už šlo o podezřelé emaily nebo problémy v call centrech. S aktuálními možnostmi umělé inteligence ale můžeme jít mnohem dál a věřím, že budeme schopni nabídnout komplexní řešení kybernetické ochrany za desetinu nákladů proti běžným komerčním nabídkám.
Moment, jen abych to dobře pochopil. CSG tedy tímto naplno vstoupí do segmentu kybernetické bezpečnosti, je to tak?
Řekněme, že v rámci R&D CSG AI se chystá řešení, které by skupinu CSG dostalo do oblasti kybernetické bezpečnosti.
Strnadova CSG získala dvě prestižní ocenění za financování i emisi dluhopisů
Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala dvě významná mezinárodní ocenění v oblasti korporátního financování. Na letošních Global Banking & Markets Awards uspěla v kategoriích Corporate Treasury and Funding Team of the Year a Global Banking & Markets Deal of the Year. Vyhlášení proběhlo 26. listopadu na slavnostním ceremoniálu v Istanbulu, kde CSG zastupoval člen představenstva a finanční ředitel Zdeněk Jurák.
Což aktuálně představuje trh v hodnotě zhruba 500 miliard dolarů ročně. Kde je vaše potenciální pozice?
My chceme cílit na firmy o padesáti šedesáti zaměstnancích, které mají pár serverů. V tuto chvíli možná podceňují míru vlastní zranitelnosti, protože běžná řešení jsou pro ně moc drahá.
Kybernetická bezpečnost je jedna věc, ale jak vnímáte tu rostoucí závislost na cloudových službách, jejichž výpadek pak umí vyřadit z provozu „půlku světa“?
Tuto křehkost bych nepodceňoval. Ostatně my často působíme v oblastech, kde kvůli bezpečnosti musíme často volit on-premise řešení. To má zase nevýhodu, že se s tím pojí jednak velké náklady na hardware, zároveň se tím ztrácí výhody jednotného řešení. Ale někde to skutečně nelze jinak, případně lze oba přístupy, tedy cloud a on-premise kombinovat.
České radary z Pardubic sledují svět. Továrna Eldis vyrábí oči a uši oblohy pro čtyři kontinenty
V Pardubicích vznikají zařízení, která hlídají nebe nad Indií, Vietnamem i Evropou. Firma Eldis Pardubice, dnes patří mezi nejvýznamnější výrobce radarových systémů na světě. V posledních letech expanduje, staví novou výrobní halu a její technologie určují, jak bude vypadat řízení letového provozu v příští dekádě.
Jaké další výzvy spojené s AI považujete za zásadní?
Dostupný výpočetní výkon, což není otázka jen peněz, ale také životního prostředí. Ale raději bych mluvil o výhodách, protože těch je nepřeberné množství. Ať už v robotice, tak ale i pro každého z nás. Myslím, že za pár let to přinese výrazné pokroky například pro lidi s různými hendikepy, možnosti vzdělávání a získávání znalostí jsou díky AI dostupnější a rychlejší než kdy dřív – člověk si někdy připadá, že znalosti do sebe lije obdobně jako Neo v Matrixu.
Všichni známe ChatGPT, Gemini, Copilota. Co používáte vy?
Předně bych chtěl říct, co bychom dělat neměli. Neměli bychom outsourcovat svoje myšlení, AI je nástroj, který vše enormně zrychluje a zefektivňuje, ale výstupy by měly odpovídat našim myšlenkám. Inteligence modelů se mění a jejich počet roste. Osobně jsem ChatGPT opustil, dnes jedu na Gemini, ale v kombinaci s jinými nástroji, zejména Perplexity. Chtěl bych také doporučit Notebook LM, který nabízí možnost pracovat s uzavřeným souborem dat, která uživatel zadá. Můžete do něj nahrát PDFka, přidat odkazy, zkrátka různá data a nechat jej pracovat jen s tím, co jste mu zadal. To je mimochodem skvělé třeba pro výuku, kdy do něj nahrajete učebnici a na základě ní pak vytváříte kvízové otázky. Takto můžete s dětmi hrát soutěž a ony se vlastně budou učit. Já jsem si nedávno vzpomněl na konec devadesátých let, kdy jsem četl článek, v němž padlo, že dětem chybí satisfakce z nabytého poznání. Ten příjemný pocit, když se člověk něco dozví. To budeme muset opět hledat.
Tomáš Richtr
Šéf subdivize CSG AI v největší tuzemské zbrojařské společnosti CSG, která patří Michalu Strnadovi. Richtr se podílí na řízení CS Soft spadající pod CSG Aerospace, která dodává řešení například pro společnost Řízení letového provozu. V poslední době řídí zejména projekty vycházející z možností umělé inteligence. Jeho celoživotním koníčkem je Formule 1, jejíž závody léta komentoval pro televizní stanice.
Nová éra CSG. Strnadův holding chce vyrábět vlastní bezpilotní systémy
Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada uskutečnil první akvizici v rámci expanze do oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS). Prostřednictvím své nové společnosti AviaNera Technologies získal 51procentní podíl ve firmě MUST Solutions, srbském vývojáři a výrobci pokročilých pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky. Cena transakce nebyla zveřejněna.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Miliardář Strnad sází na AI. Chystá se nakupovat technologické startupy
