Kapverdy chtějí vedle turismu vybudovat digitální ekonomiku a stát se novým technologickým uzlem Atlantiku. Investují do e-governmentu, infrastruktury i globální viditelnosti.

Když se v Evropě mluví o technologických centrech, pozornost se obvykle stáčí ke Spojeným státům, západní Evropě nebo Asii. Afrika se do této mapy dostává výrazně méně, přestože právě v řadě afrických zemí probíhají rychlé změny v oblasti fintechu, digitalizace veřejných služeb nebo technologického podnikání. Kapverdy na tento posun navazují vlastní strategií. Nesázejí na velikost trhu, ale na kombinaci digitální agendy státu, budování infrastruktury a mezinárodního postavení.

6 fotografií v galerii

Digitální stát a technologická infrastruktura

Kapverdská digitální strategie stojí na několika propojených pilířích. Jedním z nich je digitalizace státu a veřejných služeb. Vládní materiály dlouhodobě popisují rozvoj e-governmentu, elektronické identity, digitálního podpisu, bezpečnostní infrastruktury i přípravu národních kapacit kybernetické bezpečnosti jako součást modernizace fungování země. Podle World Bank GovTech Maturity Index 2022 patří Kapverdy do skupiny zemí s velmi vysokou úrovní digitální veřejné správy. Vládní údaje zároveň mluví o posunu o 62 pozic oproti předchozímu vydání a o první příčce v západní Africe.

Aktivace podmořského kabelu EllaLink propojila Kapverdy s Evropou a Latinskou Amerikou a posílila jejich pozici technologické a telekomunikační platformy v Atlantiku.

Češi dobývají Kapverdy. Cedule v češtině na letišti jsou běžné

Reality

K nemovitostem měla Marina Valenzi blízko už v dobách svého mládí. S rodinou svého manžela investovala do prázdných domů na jednom z Liparských ostrovů u Sicílie.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek

Vedle digitalizace státu země investuje i do technologického zázemí. Projekt TechPark CV byl podle African Development Bank rozvíjen ve dvou fázích, jeho objem dosáhl 51,85 milionu eur a banka na něj poskytla financování 45,5 milionu eur. TechPark CV tvoří dvojice kampusů v Praii a Mindelu, které byly otevřeny v květnu loňského roku. Pedro Lopes, státní tajemník pro digitální ekonomiku, při otevření TechParku uvedl, že technologie považuje za budoucnost Kapverd a že právě tento projekt může ovlivnit i ekonomickou strategii země.

Web Summit jako zkouška dosavadní strategie

Do této strategie vláda zařazuje i prosincový Web Summit Spotlight 2026, který má být podle oficiálního oznámení prvním podujatím značky Web Summit v Africe. Premiér José Ulisses Correia e Silva při oznámení uvedl: „Jde o rozhodující krok v potvrzení Kapverd jako digitálního národa a inovačního centra v Atlantiku. Přijetí akce tohoto rozměru je jasným signálem mezinárodní důvěry v naši cestu i v náš potenciál.“

Kapverdy si tím vedle turismu postupně budují další ekonomickou oporu. Digitalizace slouží ke zefektivnění fungování státu, přitahování mezinárodní pozornosti a vytváření podmínek pro podnikání s vyšší přidanou hodnotou. Prosincový Web Summit Spotlight bude v tomto ohledu ostrým testem. Ukáže, nakolik se podařilo převést dosavadní investice, programy a politické ambice do prostředí, které obstojí před investory, firmami, startupy i globální technologickou komunitou.

Na chatu do Afriky? Na Kapverdách se dá koupit apartmán za milion

Reality

Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Rusko přitvrzuje: za VPN se má nově platit, hrozí i postihy

Zprávy z firem

Ruský ministr digitalizace Maksut Šadajev o víkendu požádal operátory mobilního a internetového spojení, aby zavedli poplatky za používání služeb vzdáleného připojení (VPN), uvedl časopis Forbes ve své ruské verzi s odvoláním na nejmenované zdroje. Ti se podle listu shodují, že iniciativa vychází z tajného příkazu ruského prezidenta Vladimira Putina.

ČTK

Přečíst článek

Otázka zdanění (super)bohatých je dosud tématem, které dostává nálepku radikálnosti a politici se ho většinou štítí. I ekonomické výzkumy však ukazují, že nerovnost je jedním z největších problémů dneška. Bez daňové reformy se dál nepohneme.

Demokratický newyorský starosta Zohran Mamdani v kampani slíbil důrazné kroky namířené proti rostoucí nerovnosti. Nyní začíná ambiciózní plány plnit, například formou speciální daně pro ultrabohaté, kteří ve městě trvale nebydlí, ale přesto si udržují lukrativní nemovitosti. V lepším případě je mají jako přechodná sídla, v tom horším zejí prázdnotou. Podle Mamdaniho argumentace tito miliardáři využívají prosperujícího a pulzujícího města, ale daně platí jinde.

Zohran Mamdani Newyorčanům nabídl alternativu. Zvykejme si, podobných výsledků bude přibývat

Názory

Novým starostou New Yorku bude demokrat Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Navzdory panice konzervativních komentátorů apokalypsa nehrozí. Jeho vítězství však ukazuje, že se politika vzdaluje od středového konsenzu. Demokraté v USA i Evropě se s tím musí srovnat, jinak nebudou mít proti populistům šanci.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Politických programů, které si skutečně berou na mušku ekonomickou nerovnost, najdeme ve světě poskrovnu. Díky Mamdanimu existuje viditelný a komplexní příklad. Radost mohou mít zejména obyčejní Newyorčané, pro které se život v metropoli stává neudržitelným. New York ale sledují i zastánci daňových reforem po celém světě.

Zdanění ultrabohatých ale nadále zůstává kontroverzním tématem, které často sklouzává do ideologických soubojů. Pravda je však taková, že nerovnost je jedním z nejzásadnějších problémů dnešní ekonomiky. Nejde o nenávist vůči bohatým, ale o to, zda společnost s takto nerovnoměrným rozdělováním bohatství vůbec může efektivně fungovat. A nejde jen o ekonomiku, vedlejším jevem je také koncentrace ekonomické a politické moci. Vezměme si například média – kolik z nich nepatří do nějakého konglomerátu?

Zdanit bohaté? Hrstka nejzámožnějších dusí miliardy chudých, tvrdí studie

Money

Bohatí se svými jachtami a tryskáči znečišťují svět, ale fatální důsledky dopadají na ty nejchudší. Je třeba zasáhnout proti klimatické nerovnosti, tvrdí globální organizace Oxfam, která o problému vydala rozsáhlou studii.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Čím dál nerovnější svět

O nerovnosti jako o ekonomickém problému napsal Zohran Mamdani komentář do britského deníku The Guardian, a to spolu s francouzským ekonomem a odborníkem na problematiku daňových úniků Gabrielem Zucmanem a americkým ekonomem a držitelem Nobelovy ceny Josephem Stiglitzem. Stav nerovnosti v něm označují za globální krizi. „Zpráva o globální nerovnosti, vypracovaná na žádost Jihoafrické republiky v rámci jejího předsednictví v G20, zjistila, že v letech 2000 až 2024 si nejbohatší jedno procento obyvatelstva přišlo na 41 procent veškerého nově vytvořeného bohatství, zatímco spodní polovina lidstva získala pouhé jedno procento. Tato trajektorie je neudržitelná,“ argumentují.

Dlouhodobý vývoj ukazuje, že s aktuálním systémem je skutečně něco špatně. Jak podotýkají autoři, nejbohatší 0.0001 procenta populace v roce 1987 vlastnilo ekvivalent tří procent světového HDP, nyní je to 16. Miliardáři bohatnou, zatímco zbytek světa stagnuje nebo strádá. Rovněž i veřejné rozpočty drtí vysoké zadlužení.

Vždy to ale takhle nevypadalo. Západní svět si zvykl na velmi benevolentní daňové prostředí. V minulém století bylo poměrně běžné, že ultrabohatí platili vysoké daně, klidně 60 nebo i 90 procent. Nemohli za to komunisté, k takto vysokým sazbám se sahalo i například ve Velké Británii nebo Spojených státech. „V 60. letech minulého století odvádělo 400 nejbohatších Američanů na daních na všech úrovních státní správy přibližně 50 procent svých příjmů. Dnes odvádějí přibližně 24 procent,“ argumentují Mamdani, Zucman a Stiglitz.

Nerovnost ve světě sílí. Daň pro superbohaté by z chudoby vytáhla dvě miliardy lidí

Money

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

ČTK

Přečíst článek

Statistiky dokládají, že Británie před nástupem Margaret Thatcherové byla výrazně více rovnostářskou zemí, než po nástupu neoliberalismu. Po roce 1979 nerovnost rychle narostla a na předchozí čísla se už nikdy nevrátila.

Bez zdanění to nepůjde

Autoři zmíněného textu uvádějí, že naším problémem je právě nízká progresivita daňových systémů. Příspěvek ultrabohatých do systému jednoduše není dostatečný. „Tento jev není typický pouze pro Spojené státy. V celé Evropě – včetně Francie, Itálie a Nizozemska – i v zemích jako Brazílie zaznamenávají vědci stejný trend: nejbohatší lidé platí nižší efektivní daňové sazby než téměř všichni ostatní. Vynikají nejen v tom, jak vydělávat peníze, ale také v tom, jak se vyhýbat placení daní a daňovým únikům,“ uvádějí autoři.

Úspěchy v podnikání a byznysu přitom nejsou jen plody tvrdé práce byznysmenů, ale i společnosti. Zaměstnanci jsou vzdělanější a schopnější, z čehož firmy těží, aniž by se o to samy přičinily. Ve Skandinávii třeba zase vidíme, že jistota záchranné sítě v podobě robustního sociálního systému dává základ inovátorům, aby zkusili uspět na trhu. Když se jim to nepovede, nic se vlastně nestane.

O nerovnosti je třeba začít přemýšlet jinak – progresivní zdanění by se mělo stát běžnou součástí politické debaty. „Myšlenka, že miliardáři by měli platit vyšší daně než pracující lidé, není radikální. Radikální je naopak tolerovat systém, v němž extrémní bohatství existuje vedle všeobecné chudoby,“ uzavírají Mamdani, Zucman a Stiglitz.

Další texty Karla Pučelíka