Zdanit bohaté? Hrstka nejzámožnějších dusí miliardy chudých, tvrdí studie
Bohatí se svými jachtami a tryskáči znečišťují svět, ale fatální důsledky dopadají na ty nejchudší. Je třeba zasáhnout proti klimatické nerovnosti, tvrdí globální organizace Oxfam, která o problému vydala rozsáhlou studii.
Jedno procento nejbohatších lidí světa vyprodukuje dvakrát více emisí oxidu uhličitého než druhá polovina lidstva. Ti nejchudší přitom nesou nepoměrný podíl nákladů. Klimatických nerovností si všimla nová studie britské humanitární organizace Oxfam, která vznikla ve spolupráci s Stockholm Environment Institute. Deník The Guardian označil studii za nejucelenější dokument zaměřený na tento problém.
Procento těch vůbec nejbohatších vyprodukuje (dle dat z roku 2019) 16 procent světových emisí. Do této skupiny autoři studie zařadili 77 milionů lidí – miliardáře, milionáře, ale také ty, kteří ročně vydělají přes 140 tisíc dolarů (o něco více než 3 100 000 korun). V případě nejbohatší desetiny je to rovnou padesát procent znečištění.
„Superbohatí“, jak příjmovou elitu autoři označují, znečišťují soukromými tryskáči, jachtami a nákladným životním stylem obecně, ale i prostřednictvím „investic a podílů v průmyslových odvětvích, která silně znečišťují životní prostředí, a jejich finančními zájmy na ekonomickém statusu quo“, a také přílišným vlivem na média, ekonomiku a formování politik.
Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.
Klima míří do neprobádaných vod. Teplota poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr
Enjoy
Emise stojí životy
„Superbohatí drancují a znečišťují planetu až ke zkáze a nechávají lidstvo dusit se extrémními vedry, povodněmi a suchem,“ uvedl Amitabh Behar, dočasný šéf Oxfamu. Naopak dolních padesát procent obyvatel světa je zodpovědných jen za osm procent celkového znečištění. Náklady na klimatické změny zatím ale nese hlavně tato výrazně početnější skupina lidí na okraji.
Důsledky jsou přitom často fatální. Záplavy, sucha, přírodní katastrofy nebo extrémní vedra. Podle OSN více než 90 procent úmrtí v rozvojových zemích souvisí s extrémním počasím. Emise zmíněného jednoho procenta prý stačí k tomu, aby na důsledky veder zemřelo více než milion lidí, zejména těch nejchudších. Nejde přitom jen o globální pohled. Není překvapením, že si extrémní vedro vybírá mnohem více obětí v zemích s vysokými nerovnostmi.
Kvalita života (a v horším případě šance na holé přežití) se může diametrálně lišit i v místech vzdálených jen pár kilometrů. Pro ilustraci - v bombajském Dharavi, jednom z největších slumů světa, bývá teplota o šest stupňů vyšší než v sousední bohatší čtvrti, kde jsou stromy a zděné domy, a ne na sebe nalepené chýše splácané z hlíny a plechu. „Den s teplotou 45 °C je v klimatizovaném domě na předměstí Bombaje úplně jiný než v plechové chatrči ve slumu, která funguje jako pec,“ uvádí Oxfam. I v USA prý běloši žijí v chladnějších čtvrtích, než jejich spoluobčané jiné barvy pleti.
Některé části planety Země se do konce století stanou neobyvatelné, varují vědci. Nový domov si bude muset hledat až šest miliard lidí, vyplývá ze studie. 
Problém století? Klimatická migrace. Až šest miliard lidí se do roku 2100 dá do pohybu
Money
Ať znečišťovatelé platí
Organizace, která má za cíl vymýtit chudobu (název je složením slov famine-hladomor a Oxford, protože původně vznikla jako malý obchůdek v centru tohoto univerzitního města), navrhuje okamžitá řešení. Klíčové je zdanění bohatých znečišťovatelů a firem zpracovávajících fosilní paliva, snižování nerovností a okamžitá podpora přechodu na udržitelné zdroje.
„Musíme si to výslovně spojit. Nezdanění bohatství umožňuje nejbohatším okrádat nás, ničit naši planetu a obcházet demokracii. Zdanění extrémního bohatství mění naše šance na řešení nerovnosti i klimatické krize. V sázce jsou biliony dolarů, které můžeme investovat do dynamických zelených vlád 21. století, ale také znovu vložit do našich demokracií,“ doplnil Behar.
Návrhy přicházejí v době, kdy vědci varují, že relativně bezpečný scénář maximálního zvýšení teploty o 1,5 °C do roku 2030 nynějším tempem nesplníme. Podceňovat nelze ani klimatickou stopu „střední třídy“ vyspělého světa (International Energy Agency tam řadí lidi s příjmem kolem necelého milionu za rok), který je rovněž ve srovnání s miliardami chudých enormní. Také je třeba si uvědomit, které země škodí nejvíce. Jsou to Rusko, Čína, USA, Japonsko a Indie. Ovšem změna mezi těmi nejbohatšími po celém světě se zdá být pro úspěch klíčovou.
Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.
Výstraha vědců: mikroplasty už se dostaly i do mraků. Ovlivní počasí i teploty na Zemi
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
