Nerovnost ve světě sílí. Daň pro superbohaté by z chudoby vytáhla dvě miliardy lidí
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
„Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství,” uvedl konzultant Oxfamu Manuel Schmitt.
Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard dolarů (6,8 bilionu korun). Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. Oxfam definuje jako neočekávaný zisk takový, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent.
Energetická krize a inflace pošle letos českou ekonomiku do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle odhadu poradenské společnosti Deloitte klesne o 1,1 procenta. Za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. Deloitte také varuje, že stát na daních vybere méně, než nyní kabinet Petra Fialy očekává. 
Deloitte: Česká ekonomika se řítí do recese. Lidé i letos zchudnou
Money
Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Od začátku pandemie, tedy za poslední dva roky, jedno procento nejbohatších lidí v populaci mělo na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy dolarů denně.
Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde je inflace vyšší než růst mezd. Zhruba každý desátý člověk ve světě hladoví.
Oxfam považuje za východisko z krize vyšší daně pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. V některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři. Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů.
Rostoucí ceny potravin, energií a vysoké úrokové sazby tlačí chudší země ke zdi. Řada z nich brzo nebude mít na splácení svých dluhů.
Chudým zemím hrozí bankroty
Trhy
Hladovějící nasytí daň pro superbohaté
„Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru,” uvedl Schmitt.
Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu dolarů ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí.
Některé státy se už rozhodly zavést daň z neočekávaných zisků pro firmy zaměřené na fosilní paliva, protože válka na Ukrajině způsobila loni prudký růst cen ropy a zemního plynu. To zhoršilo finanční situaci domácností po celém světě. Oxfam chce, aby se tato myšlenka rozšířila i na velké potravinářské koncerny, a to jako způsob, jak zmenšit propast mezi bohatými a chudými.
Bohaté korporace využívají válku jako záminku k tomu, aby si mohly výrazněji zvýšit ceny, uvádí zpráva Oxfam. Potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým dominuje malý počet hráčů, mají tak efektivní oligopol a nedostatek konkurence jim umožňuje udržovat vysoké ceny.
Astaxantin. Zní to jako zaklínadlo, ale je to účinný antioxidant. Patří mezi hity anti-age přípravků. Chrání mozek i srdce a pleť. 
Biohacking: Zánět tělo chrání, ale moc ho škodí. Astaxantin pomůže
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
