Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Praha za týden otevírá první nový most po desetiletích. Dvorecký za dvě miliardy propojí břehy i veřejný prostor

Dvorecký most v době výstavby
ČTK
 nst
nst

Praha po letech čekání otevře nový most přes Vltavu. Dvorecký most za bezmála dvě miliardy korun začne sloužit MHD, cyklistům i pěším už 18. dubna. Architekti přitom vsadili na koncept, který má přirozeně navázat na historické mosty v metropoli – včetně nečekaného odkazu na kubismus.

Po několika letech výstavby se Praha dočká nového spojení mezi Podolím a Smíchovem. Dvorecký most, jehož stavba začala v roce 2022, se otevře běžnému provozu v sobotu 18. dubna, o den dříve si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Projekt, jehož náklady se vyšplhaly téměř na dvě miliardy korun, představuje nejen novou dopravní tepnu, ale i ambici citlivě doplnit panorama pražských mostů.

Dvorecký most

Autoři návrhu ze studia Atelier 6 od počátku zdůrazňovali, že nechtějí vytvořit výraznou solitérní dominantu, ale stavbu, která přirozeně zapadne do kontextu historických mostů přes Vltavu. Dle spoluautora projektu, architekta Radka Šímy, vycházeli z několika společných principů, které tyto mosty sdílejí. Žádný z nich nemá konstrukci nad mostovkou, všechny pracují s obloukovým principem a mají pilíře umístěné v řece přes celou šířku mostu. Právě široké pilíře podle něj umožňují dvojí vnímání stavby: při pohledu po řece působí subtilně, zatímco ze břehu naopak robustně.

Šikmá stavba, která přivedla architekty ke kubismu

Významnou roli při návrhu sehrála také samotná poloha mostu. Dvorecký most vede šikmo přes Vltavu a zároveň překonává výškový rozdíl mezi oběma břehy, kdy smíchovská strana leží zhruba o deset metrů výše než podolská. Tyto šikmé linie se promítly i do výsledné podoby konstrukce.

Jak probíhala stavba mostu

Architekti při návrhu postupně dospěli k tomu, že estetickým jazykem, který se s touto geometrií přirozeně propojuje, je kubismus. Nešlo však o prvotní záměr, ale o výsledek hledání formy, která odpovídá místu i konstrukční logice. Inspirací byl také blízký Vyšehrad s unikátními kubistickými domy architekta Josefa Chochola.

Most jako katalyzátor proměny okolí

Samotným mostem ale proměna území nekončí. Na podolské straně vznikne pod konstrukcí multifunkční prostor, který nabídne skatepark, lezeckou stěnu, amfiteátr pro kulturní akce, občerstvení, veřejné toalety i schody k vodě pro koupání. Součástí projektu bude také nová vodácká klubovna, která nahradí původní objekt odstraněný kvůli stavbě.

Na smíchovské straně doplní most umělecká instalace v podobě světelné zahrady od výtvarníka Krištofa Kintery, složené ze 120 lamp veřejného osvětlení z různých částí světa. V plánu je také modernizace přilehlé čerpací stanice, která má nově nabídnout restauraci a možnost posezení na střeše s výhledem na instalaci. V blízkosti autobusové zastávky Lihovar pak vznikne nové zázemí s informačním centrem dopravního podniku, kavárnou a toaletami.

Rozpočet narostl, stavba se zpozdila

Projekt se během realizace prodražil. Původně odhadované náklady 1,57 miliardy korun vzrostly kvůli nečekaným komplikacím, zejména geologickým podmínkám na dně Vltavy, na konečných přibližně 1,97 miliardy korun. Výstavba se zároveň oproti původním plánům prodloužila, když most měl být dokončen už v loňském roce.

Název vybrali Pražané

O názvu mostu rozhodla veřejnost v anketě magistrátu. Pražané vybírali mezi názvy Dvorecký most a most Anežky České, přičemž první varianta zvítězila výraznou většinou. Výsledek následně respektovalo i vedení města.

Nová tepna bez aut

Dvorecký most nebude sloužit individuální automobilové dopravě. Je určen především pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty, pěší a složky integrovaného záchranného systému. Praha tak získává nejen novou dopravní infrastrukturu, ale i další veřejný prostor, který má ambici stát se přirozenou součástí městského života.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Doporučujeme