Praha za týden otevírá první nový most po desetiletích. Dvorecký za dvě miliardy propojí břehy i veřejný prostor
Praha po letech čekání otevře nový most přes Vltavu. Dvorecký most za bezmála dvě miliardy korun začne sloužit MHD, cyklistům i pěším už 18. dubna. Architekti přitom vsadili na koncept, který má přirozeně navázat na historické mosty v metropoli – včetně nečekaného odkazu na kubismus.
Po několika letech výstavby se Praha dočká nového spojení mezi Podolím a Smíchovem. Dvorecký most, jehož stavba začala v roce 2022, se otevře běžnému provozu v sobotu 18. dubna, o den dříve si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Projekt, jehož náklady se vyšplhaly téměř na dvě miliardy korun, představuje nejen novou dopravní tepnu, ale i ambici citlivě doplnit panorama pražských mostů.
Dvorecký most
Autoři návrhu ze studia Atelier 6 od počátku zdůrazňovali, že nechtějí vytvořit výraznou solitérní dominantu, ale stavbu, která přirozeně zapadne do kontextu historických mostů přes Vltavu. Dle spoluautora projektu, architekta Radka Šímy, vycházeli z několika společných principů, které tyto mosty sdílejí. Žádný z nich nemá konstrukci nad mostovkou, všechny pracují s obloukovým principem a mají pilíře umístěné v řece přes celou šířku mostu. Právě široké pilíře podle něj umožňují dvojí vnímání stavby: při pohledu po řece působí subtilně, zatímco ze břehu naopak robustně.
Šikmá stavba, která přivedla architekty ke kubismu
Významnou roli při návrhu sehrála také samotná poloha mostu. Dvorecký most vede šikmo přes Vltavu a zároveň překonává výškový rozdíl mezi oběma břehy, kdy smíchovská strana leží zhruba o deset metrů výše než podolská. Tyto šikmé linie se promítly i do výsledné podoby konstrukce.
Jak probíhala stavba mostu
Architekti při návrhu postupně dospěli k tomu, že estetickým jazykem, který se s touto geometrií přirozeně propojuje, je kubismus. Nešlo však o prvotní záměr, ale o výsledek hledání formy, která odpovídá místu i konstrukční logice. Inspirací byl také blízký Vyšehrad s unikátními kubistickými domy architekta Josefa Chochola.
Most jako katalyzátor proměny okolí
Samotným mostem ale proměna území nekončí. Na podolské straně vznikne pod konstrukcí multifunkční prostor, který nabídne skatepark, lezeckou stěnu, amfiteátr pro kulturní akce, občerstvení, veřejné toalety i schody k vodě pro koupání. Součástí projektu bude také nová vodácká klubovna, která nahradí původní objekt odstraněný kvůli stavbě.
Na smíchovské straně doplní most umělecká instalace v podobě světelné zahrady od výtvarníka Krištofa Kintery, složené ze 120 lamp veřejného osvětlení z různých částí světa. V plánu je také modernizace přilehlé čerpací stanice, která má nově nabídnout restauraci a možnost posezení na střeše s výhledem na instalaci. V blízkosti autobusové zastávky Lihovar pak vznikne nové zázemí s informačním centrem dopravního podniku, kavárnou a toaletami.
Rozpočet narostl, stavba se zpozdila
Projekt se během realizace prodražil. Původně odhadované náklady 1,57 miliardy korun vzrostly kvůli nečekaným komplikacím, zejména geologickým podmínkám na dně Vltavy, na konečných přibližně 1,97 miliardy korun. Výstavba se zároveň oproti původním plánům prodloužila, když most měl být dokončen už v loňském roce.
Název vybrali Pražané
O názvu mostu rozhodla veřejnost v anketě magistrátu. Pražané vybírali mezi názvy Dvorecký most a most Anežky České, přičemž první varianta zvítězila výraznou většinou. Výsledek následně respektovalo i vedení města.
Nová tepna bez aut
Dvorecký most nebude sloužit individuální automobilové dopravě. Je určen především pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty, pěší a složky integrovaného záchranného systému. Praha tak získává nejen novou dopravní infrastrukturu, ale i další veřejný prostor, který má ambici stát se přirozenou součástí městského života.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.