Partneři projektu

Praha za týden otevírá první nový most po desetiletích. Dvorecký za dvě miliardy propojí břehy i veřejný prostor

Dvorecký most v době výstavby
ČTK
 nst
nst

Praha po letech čekání otevře nový most přes Vltavu. Dvorecký most za bezmála dvě miliardy korun začne sloužit MHD, cyklistům i pěším už 18. dubna. Architekti přitom vsadili na koncept, který má přirozeně navázat na historické mosty v metropoli – včetně nečekaného odkazu na kubismus.

Po několika letech výstavby se Praha dočká nového spojení mezi Podolím a Smíchovem. Dvorecký most, jehož stavba začala v roce 2022, se otevře běžnému provozu v sobotu 18. dubna, o den dříve si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Projekt, jehož náklady se vyšplhaly téměř na dvě miliardy korun, představuje nejen novou dopravní tepnu, ale i ambici citlivě doplnit panorama pražských mostů.

Dvorecký most

Autoři návrhu ze studia Atelier 6 od počátku zdůrazňovali, že nechtějí vytvořit výraznou solitérní dominantu, ale stavbu, která přirozeně zapadne do kontextu historických mostů přes Vltavu. Dle spoluautora projektu, architekta Radka Šímy, vycházeli z několika společných principů, které tyto mosty sdílejí. Žádný z nich nemá konstrukci nad mostovkou, všechny pracují s obloukovým principem a mají pilíře umístěné v řece přes celou šířku mostu. Právě široké pilíře podle něj umožňují dvojí vnímání stavby: při pohledu po řece působí subtilně, zatímco ze břehu naopak robustně.

Šikmá stavba, která přivedla architekty ke kubismu

Významnou roli při návrhu sehrála také samotná poloha mostu. Dvorecký most vede šikmo přes Vltavu a zároveň překonává výškový rozdíl mezi oběma břehy, kdy smíchovská strana leží zhruba o deset metrů výše než podolská. Tyto šikmé linie se promítly i do výsledné podoby konstrukce.

Jak probíhala stavba mostu

Architekti při návrhu postupně dospěli k tomu, že estetickým jazykem, který se s touto geometrií přirozeně propojuje, je kubismus. Nešlo však o prvotní záměr, ale o výsledek hledání formy, která odpovídá místu i konstrukční logice. Inspirací byl také blízký Vyšehrad s unikátními kubistickými domy architekta Josefa Chochola.

Most jako katalyzátor proměny okolí

Samotným mostem ale proměna území nekončí. Na podolské straně vznikne pod konstrukcí multifunkční prostor, který nabídne skatepark, lezeckou stěnu, amfiteátr pro kulturní akce, občerstvení, veřejné toalety i schody k vodě pro koupání. Součástí projektu bude také nová vodácká klubovna, která nahradí původní objekt odstraněný kvůli stavbě.

Na smíchovské straně doplní most umělecká instalace v podobě světelné zahrady od výtvarníka Krištofa Kintery, složené ze 120 lamp veřejného osvětlení z různých částí světa. V plánu je také modernizace přilehlé čerpací stanice, která má nově nabídnout restauraci a možnost posezení na střeše s výhledem na instalaci. V blízkosti autobusové zastávky Lihovar pak vznikne nové zázemí s informačním centrem dopravního podniku, kavárnou a toaletami.

Rozpočet narostl, stavba se zpozdila

Projekt se během realizace prodražil. Původně odhadované náklady 1,57 miliardy korun vzrostly kvůli nečekaným komplikacím, zejména geologickým podmínkám na dně Vltavy, na konečných přibližně 1,97 miliardy korun. Výstavba se zároveň oproti původním plánům prodloužila, když most měl být dokončen už v loňském roce.

Název vybrali Pražané

O názvu mostu rozhodla veřejnost v anketě magistrátu. Pražané vybírali mezi názvy Dvorecký most a most Anežky České, přičemž první varianta zvítězila výraznou většinou. Výsledek následně respektovalo i vedení města.

Nová tepna bez aut

Dvorecký most nebude sloužit individuální automobilové dopravě. Je určen především pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty, pěší a složky integrovaného záchranného systému. Praha tak získává nejen novou dopravní infrastrukturu, ale i další veřejný prostor, který má ambici stát se přirozenou součástí městského života.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související