Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.

Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.

Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.

Dopad na finanční a energetické trhy

Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.

Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.

Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.

Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Možná to není úplně fér, ale přesto se to musí udělat. Je zcela namístě konfrontovat sliby stran dnešní vlády s tím, co ve skutečnosti dělají. A pravděpodobně největší problém před sebou nyní mají Motoristé.

Ti se do sněmovny dostali i díky slibům návratu k vyrovnaným rozpočtům. Právě tím získali část voličů dávné ODS, fanoušky malého státu, nulových daní a v podstatě jakési polidštěné verze anarcho-kapitalismu (i té nepolidštěné). Samozřejmě je nelze kritizovat za to, že vyrovnaný rozpočet nezajistili už nyní, což si nejspíš část jejich voličů představovala. Nicméně hlasovat pro rozpočet, který „slibuje“ schodek ve výši 310 miliard v době hospodářského růstu, by mělo vzbudit nejedno nesouhlasné zvýšení obočí, možná i dvě tři nesouhlasné vlnovky.

Dalibor Martínek: Macinka si vyvztekal vedlejší kolej

Názory

Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Když kapříka chytají

Samozřejmě platí, že aktuální rozpočet nešlo sestavit na nulu, protože mandatorní výdaje i mezinárodní závazky dávají poměrně úzké mantinely pro kreativitu. A také platí to, že Motoristé jsou ze všech sněmovních stran v podstatě jako jediní bez viny na tom současném stavu, protože poslaneckou, natož vládní zodpovědnost nikdy neměli, tedy minimálně formálně, byť personálně to už tak bez poskvrny není.

Jenomže stav věcí Motoristé velmi dobře znali i před volbami, kdy vyrovnané rozpočty vesele sliboval nejeden billboard. A bez uzardění a pravděpodobně s jakousi tajemnou expertízou, kterou jiné strany nemají. A za to dostali Motoristé hlasy od části voličů.

Nyní se láme příslovečný chleba a Motoristé mohou ukázat, jak vážně svůj nejdůležitější programový bod myslí. Pokud rozpočet hladce projde, což je velmi pravděpodobné, ukážou, že sliby jsou v předvolební kampani jen taková prázdná a falešná slovíčka, která jsou v podstatě tak živá jako žížala na háčku při lovení kapříků.

Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne

Názory

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Bojovníci v kulturních válkách

Ostatně i jejich ideový guru, exprezident Václav Klaus v jednom komentáři ještě před koncem roku upozornil, že to bude tragický omyl, pokud se vláda rozhodne pokračovat v obřích rozpočtových deficitech.

„Mnozí jsme nemohli vydýchat obří deficit rozpočtu, který provozoval po čtyři roky svého vládnutí kabinet Petra Fialy. A očekávali jsme, že se nová vláda Andreje Babiše, okořeněná Petrem Macinkou a Tomiem Okamurou, bude chovat úplně jinak. Teď toto nadějné očekávání ztrácíme. Zdá se, že chce Babišova vláda Fialův deficit na rok 2026 ještě zvýšit. To je tragický omyl,“ uvedl doslova.

Vyslyší některý z motoristů tato slova? Pokud ne, je poměrně pravděpodobné, že to v dalších volbách s jejich výsledkem už tak slavné nebude. Velmi pravděpodobně totiž ztratí voliče, kteří motoristy volili kvůli ekonomickým billboardům. A zůstanou jim jen věrní bojovníci v kulturních válkách. Bude to stačit?

Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor

Názory

Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.

Dalibor Martínek

Přečíst článek