Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací.

Úvodní fázi na jaře a na podzim 2022 by podle Petráše šlo s nadsázkou označit za podivnou válku. Ruská armáda zahájila 24. února 2022 operaci směrem na Kyjev a další strategické oblasti s cílem vojensky ochromit Ukrajinu a paralyzovat její vedení. Zároveň však porušila základní operační principy. Zpočátku mohl postup působit jako snaha o novátorský způsob vedení války, podobně jako německý útok na Francii na jaře 1940. Postupně se však více podobal intervencím vojsk Varšavské smlouvy v Maďarsku 1956 a Československu 1968. Rusko navíc nezískalo vzdušnou převahu, což výrazně ovlivnilo další průběh konfliktu.

Ztráta operačního tempa

Nicméně v létě 2022 dosáhlo Rusko podle Petráše poměrně důležitých územních zisků a drželo i ofenzivní operační iniciativu. „O to více bylo překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, paradoxně nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce,“ uvedl Petráš.

V té chvíli ruská armáda ztratila operační tempo a už nedokázala navázat patřičnou ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území. V důsledku toho tak Ukrajina dokázala do konce roku 2022 získat zpět více než 12 tisíc kilometrů čtverečních území v Charkovské oblasti na východě země a území v oblasti Chersonu a zatlačit ruské jednotky za levý břeh Dněpru. Od té doby se podle Petráše frontová linie po celé zemi změnila relativně málo.

Češi se skládají na zbraně pro Ukrajinu. A částky rok od roku rostou

Money

Navzdory tvrzením o únavě z války Češi dál posílají miliony na zbraně pro Ukrajinu. Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina občané chápou, že válka se nejlíp vyhrává pouze válkou. Kapitulace Ukrajiny by podle organizátorů sbírek destabilizovala Evropu. A přinesla další uprchlickou vlnu.

ČTK

Přečíst článek

Důležitou roli ve vývoji konfliktu sehrála podle něj i protiofenziva, kterou ukrajinská armáda zahájila počátkem léta 2023. „Bohužel, ta hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, vybudovaných především v jižní části frontové linie, ale i v důsledku slabé koncentrace sil a schopnosti vést důraznou ofenzivní činnost na předpokládaných směrech,“ poukázal Petráš.

12 fotografií v galerii

Zlomový okamžik války

Ukrajinská invaze na území Ruska v srpnu 2024 se pak podle Petráše zdála být zpočátku zlomovým okamžikem války. Cílem Ukrajiny bylo zmírnit tlak na jihu a východě tím, že přenesla boje na ruské území a přinutila Moskvu stáhnout část sil z fronty. „Kyjev si uvědomoval, že v poziční válce proti silnějšímu Rusku nemá dlouhodobě šanci, a proto se vracel k manévrovému způsobu boje,“ uvedl expert.

Z vojenského hlediska však podle něj šlo spíše o dočasný taktický úspěch s nejistou udržitelností. Otevření nové fronty navíc zatěžovaly i omezené ukrajinské zdroje, což v konečném důsledku vedlo k dalším operačním komplikacím v centrální a východní části frontové linie.

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Politika

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

nst

Přečíst článek

Současný stav konfliktu pak podle Petráše napovídá tomu, že Rusko se z hlediska okupovaného a vojensky kontrolovaného území spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací válka, jak je někdy podoba bojů podle něj mylně interpretována.

„O tom svědčí i poměrně frekventované raketové a dronové útoky na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu a civilní objekty, což nemá za cíl vytvořit operačně výhodné podmínky pro další postup ruských jednotek do hloubky ukrajinského území, ale podrýt morálku ukrajinského obyvatelstva a jeho ochotu dále pokračovat ve válce,“ uvedl Petráš.

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

Dokument uvádí, že konkurence, systémová rizika a narušování hospodářské soutěže ze strany Číny nabírají na intenzitě a stávají se „klíčovou výzvou pro prosperitu a bezpečnost Evropy“. Sdružení zároveň varuje před hrozbou dalších obchodních konfliktů mezi Evropou a Čínou, pokud bude Peking pokračovat v čím dál agresivnějších praktikách ve světovém obchodu.

Přesto dokument připomíná také roli Číny jako partnera v mezinárodním obchodě a inovacích. Evropu vyzývá k jednotě a k přípravě „robustní“ reakce na čínské obchodní praktiky. Čínská vláda obvinění z nepoctivých obchodních praktik opakovaně odmítá.

Čipy pro AI dusí trh. Jejich nedostatek může trvat i roky

Zprávy z firem

Svět technologií čelí nové krizi. Nedostatek paměťových čipů DRAM — základního stavebního kamene téměř veškeré moderní elektroniky — začíná tvrdě dopadat na globální výrobu, zisky firem i koncové ceny produktů. A podle šéfů největších technologických společností bude situace ještě horší.

nst

Přečíst článek

Varování podnikatelského sdružení kontrastuje s nedávnými vstřícnějšími výroky kancléře Merze. Ten před návštěvou Pekingu uvedl, že jeho cílem je hovořit „o budoucí spolupráci mezi Evropou a Německem na jedné straně a Čínou na druhé straně“. Podle Reuters chce přehodnotit vztahy s Čínou v reakci na nové obchodní bariéry ze strany Spojených států.

Merz se na cestu vydá v úterý a do Pekingu dorazí ve středu. Setká se s čínským premiérem Li Čchiangem i prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle mluvčího německé vlády chce jednat o bezpečnosti, obchodu i lidských právech. Pravděpodobným tématem rozhovorů bude také válka na Ukrajině a možnosti jejího zastavení.