Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Dolar je na 12letém minimu vůči koruně. Čechům zlevní benzín i elektronika

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Lukáš Kovanda

Americký dolar oslabil vůči české koruně na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že mu kolísání měny „jako jo-jo“ nevadí. Slábnutí dolaru Čechům zlevní pohonné hmoty či elektroniku, naopak zdražuje zlato nebo švýcarský frank. Podle investorů navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o pokračování druhé vlny globální dedolarizace.

Koruna včera večer středoevropského času zpevnila vůči dolaru na nejsilnější úroveň za posledních téměř dvanáct let, konkrétně za celé období od začátku července 2014.

Zhodnotila až pod hranici 20,06 koruny za dolar a přiblížila se tak prolomení psychologické úrovně 20,00 Kč za dolar. Americká měna povážlivě oslabovala po celý den, přičemž její pád se zrychlil ve večerních hodinách poté, co se novináři prezidenta Donalda Trumpa dotázali, zda jej oslabování dolaru znepokojuje. Trump odpověděl, že nikoli, a že dolar může klidně skákat dolů a nahoru jako jo-jo.

Pro české spotřebitele to znamená potenciální zlevnění například pohonných hmot či elektroniky, jejichž ceny jsou v Česku výrazně ovlivněny kurzem koruny k dolaru. Čím slabší dolar, tím levnější by dané zboží mělo být – za jinak stejných podmínek, pokud ovšem výhodnější kurz pouze nenavýší marže prodejců.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg

Akcie Mety jsou jako na houpačce. Výsledky ukážou směr pro letošní rok

Provozovatel největších sociálních sítí světa je miláčkem investorů. Jenomže za poslední rok prožívají akcie Meta Platforms mimořádně bouřlivé období a stále výrazněji má na jejich kondici vliv geopolitika a činy Donalda Trumpa než klasický byznys. Co to znamená pro akcionáře? Napovědět mohou aktuální výsledky za čtvrtý kvartál i celý loňský rok, které Meta zveřejní již ve středu 28. ledna.

Přečíst článek

Slabost dolaru však není jen krátkodobou reakcí na Trumpovu rétoriku, jakkoli může na první poslech působit úsměvně. Americkou měnu už od loňska oslabují dlouhodobé fundamentální faktory, mezi něž patří zejména vysoké rozpočtové deficity USA, přetrvávající obchodní války a celní pohrůžky, geopolitická nepředvídatelnost či Trumpova zjevná snaha výběrem příští hlavy americké centrální banky tlačit základní úrokové sazby v USA níže, než kde by se podle převažujícího odborného konsenzu měly nacházet.

Svět nyní čelí druhé vlně dedolarizace. První nastala loni zejména v souvislosti s dubnovým „dnem osvobození“, kdy Trump vyhlásil mimořádně vysoká cla na valnou většinu zemí. Sama americká administrativa tehdy zjevně očekávala, že dolar v reakci na tento šok posílí jakožto bezpečné útočiště. K jejímu překvapení však americká měna začala oslabovat, podobně jako americké akcie.

Fico odmítl Trumpovu Radu míru. „Jít proti OSN nelze,“ říká

Premiér Robert Fico odmítl vstup do Trumpovy Rady míru s odkazem na ochranu role OSN. Podle něj nelze měnit světový řád vytvářením nových institucí. Postoj Slovenska ale zatím není definitivní.

Přečíst článek

Administrativa si tehdy uvědomila, že inflační tlaky plynoucí z cel dolar nebudou tlumit, ale kvůli jeho oslabení naopak zesilovat. Po několika dnech proto platnost takzvaných recipročních cel pozastavila a vyhlásila několikaměsíční „přestávku“ v jejich uvalování.

První vlna dedolarizace utichla loni v létě, kdy se zdálo, že Trump, poučený dubnovou tržní lekcí, své kroky zkrotí. Události začátku roku 2026 však investorům tuto víru opět berou. Trumpova snaha získat pro USA Grónsko, výpady vůči spojencům v NATO či zintenzivňující se hledání co nejpovolnějšího nového šéfa americké centrální banky bezprostředně přispívají k dalšímu oslabování dolaru, jehož základy Trump položil už loni.

Fundamentální pohyby, mediálně překryté například Trumpovou rétorikou o „jo-ju“, tak signalizují historické odvrácení investorů od dolaru. Americká měna náhle přestává být bezpečným útočištěm, ke kterému by se investoři uchylovali v nejistých časech. Rys, který loni v dubnu tolik zaskočil Trumpovu administrativu, přetrvává a dokonce sílí.

Zpřetrhala se totiž dříve téměř zákonitá vazba finančních trhů, kdy slabší dolar přicházel ruku v ruce s jejich stabilitou a posilování dolaru naopak s vyšší rozkolísaností. Doba, kdy jakýkoli otřes vedl investory celého světa nevyhnutelně k dolaru coby bezpečnému přístavu, je pryč.

Americký dolar

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.

Přečíst článek

Nejde přitom jen o dojem. Včera v souvislosti s druhou vlnou globální dedolarizace dosáhla historického maxima míra inverze vztahu mezi kurzem dolaru a rozkolísaností trhů. Vzájemná korelace obou faktorů klesla na historické minimum. Jinými slovy, role dolaru coby bezpečného útočiště je nyní nejslabší v dějinách moderního finančnictví.

Růst tržní volatility dnes dolar spíše oslabuje, než aby jej posiloval, jak bývalo běžné. Investoři se proto zajišťují proti scénáři, v němž už dolar nepředstavuje bezpečný přístav, což se odráží v přesunu kapitálu do alternativ, jako je zlato nebo švýcarský frank.

Není tedy náhodou, že zatímco dolar padá na dvanáctileté minimum vůči koruně, cena zlata láme – i v korunovém vyjádření – jeden historický rekord za druhým. Česká měna je zároveň dnes vůči švýcarskému franku, který se obchoduje až kolem 26,47 Kč, nejslabší od poloviny loňského léta, tedy zhruba od doby, kdy utichla první vlna trumpovské dedolarizace.

Související

Americký dolar

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Přečíst článek
Ilustrační foto

Kovanda: Česká koruna vůči americké měně od začátku roku zpevnila výrazněji než euro či švýcarský frank

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trumpova cla Česko poškodí, ale nepřímo. Oslabí naše obchodní partnery

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Macinkovy průšvihy, šance pro Starosty a lidovce

Premiér Andrej Babiš
Profimedia
Dalibor Martínek

Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.

Andrej Babiš potřebuje k vládnutí korektní vztah s prezidentem. Hlava státu mimo jiné podepisuje zákony. Bojovat s Hradem je to poslední, co premiér chce. Petr Macinka spoléhá na potřebnost jeho třinácti poslanců pro Babišovo vládnutí. Cítí se být silný v kramflecích, má pocit, že si veškeré své kontroverze a následné ironické úšklebky může dovolit. Hraje tím ovšem Babišovi silně na nervy. Situace nemusí být tak stabilní, jak se dosud tři koaliční strany tváří.

Čím větší přítěží se Macinka bude pro Babiše stávat, tím slabší bude mít roli. Otevírá se prostor pro hledání alternativních řešení. Některé varianty, dříve nemyslitelné, mohou najednou dávat větší smysl.

ODS jako hlavní opoziční strana je pro Babiše mimo uvažování. A naopak. Ódéeska bude leštit svou značku založenou na ideologických, pravicových principech. A k tomu se potřebuje vůči někomu vymezit, když už nemá soupeře v podobě socialistů nebo komunistů. Jejich roli přebral Babiš.

Karel Pučelík: Motoristé ukazují, co jsou opravdu zač. Slaboši s tragickým politickým úsudkem

Lídr Motoristů Petr Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie, ne však jako ranař, ale jako příklad nevídané politické naivity. Jen někdo nezkušený nebo s naprosto tragickým politickým úsudkem si mohl myslet, že jeho vyděračský výpad vůči prezidentovi Petru Pavlovi něco změní.

Přečíst článek

Taktéž Piráti jsou mimo hru, kam se ostatně sami postavili. TOP 9 také stojí na ideologických principech, navíc ztrácí výtlak, už skoro žádný nemá. Potom jsou tu ovšem dvě partaje, které by z Macinkova pojetí vládnutí mohly těžit.

Starostové mají silný poslanecká klub o dvaadvaceti členech. Vít Rakušan se sice pasuje do role hlavního Babišova vyzyvatele, ale Starostové obecně nejsou nijak ideologicky vyhraněnou stranou. Na nižších úrovních tvoří koalice prakticky s kýmkoliv. V Karlovarském kraji koalice ANO a STAN dobře šlape, stejně tak v Plzeňském. Kromě vyhraněného centra jsou Starostové schopni dohody.

Tato „nestrana“ často vytahuje na různé pozice nestraníky, jako Jozefa Síkelu na ministerstvo průmyslu nebo Danuši Nerudovou do evropského parlamentu. Překračovat stranické hranice jim nedělá potíže. Ostatně, jejich hlavní motta zní Víc lidskosti a spolupráce, nebo Staráme se o lidi. Vidí tam někdo rozdíl oproti tezím ANO?

Podobně jsou na tom lidovci. Jejich obří koaliční potenciál je historicky dobře známý. Ve sněmovně mají o tři poslance víc než Macinka. ODS rozpustila Spolu, lidovci jsou sice součástí opozice, nicméně tak troch teď vlají ve větru. Marek Výborný nyní dává všanc post předsedy strany, na dubnovém sjezdu už nebude do čela kandidovat. Podle něj je potřeba oslovit širší platformy středových voličů. Macinka by si měl rychle uvědomit, že za něj nebude Babiš průšvihy žehlit věčně. Do fronty se můžou postavit jiní nápadníci. A nemusí se přitom ani stát členy koalice.

Související

Politolog: Macinka konflikt eskaluje a Babiš tahá za kratší konec

Otto Eibl
MUNI FSS, užito se svolením
Petra Nehasilová

Soukromá komunikace, nebo promyšlený politický tah? Politolog Otto Eibl vysvětluje, proč se kauza SMS mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou dostala na veřejnost, co tím Macinka sleduje a proč premiér Andrej Babiš působí slabší, než by si přál.

Jde o soukromou výměnu zpráv, nebo o legitimní způsob, jakým ministr zahraničí komunikuje s prezidentem?

Úplně přesně nedokážu posoudit, zda jde o soukromou, nebo nesoukromou komunikaci. Na takto vysoké úrovni a v situaci, kdy se řeší velmi vážné věci, je ale otázka soukromí složitější. Pokud jeden z aktérů naznačí, že by bylo dobré, aby se obsah i styl komunikace dostaly na veřejnost, protože to přináší důležité informace o jednotlivých aktérech, myslím si, že je v pořádku, že se to veřejně objeví. Zvlášť pokud platí, že Petr Macinka s tím zveřejněním tak trochu počítal. Tedy že zprávy mohl psát i s vědomím, že se dostanou ven a že mohou přitáhnout pozornost nejen obsahem, ale i stylem.

Macinka se mě pokusil vydírat. Zastrašit se nenechám, uvedl prezident Pavel

Prezident Petr Pavel zveřejnil SMS, které mu prostřednictvím prezidentova poradce zaslal šéf diplomacie Petr Macinka. Pavel je označil za pokus o vydírání. Obrací se na bezpečnostní složky i právníky. A opozice žádá Macinkovu rezignaci.

Přečíst článek

Proč o tuto pozornost Petr Macinka usiluje a čeho tím chce dosáhnout?

Jedním z efektů je eskalace sporu s Hradem. Jde například o to, kdo bude reprezentovat Českou republiku na mezinárodních fórech. Zaznívá to ostatně přímo v té komunikaci. Tedy snaha zabránit tomu, aby prezident Petr Pavel reprezentoval Česko například na jednáních NATO. Zároveň je to vzkaz voličům Motoristů a fanouškům současné vlády. Stojíme za Filipem Turkem a prezident podle nás jedná v rozporu s Ústavou. Tohle je ale tvrzení, které se opakuje pořád dokola. Není na Petru Macinkovi, aby posuzoval, zda prezident jedná ústavně, nebo ne. Pokud si vláda a její členové myslí, že prezident porušuje Ústavu, mají podat kompetenční žalobu a nechat rozhodnout soud. To je standardní postup. Současný stav politické kultuře v Česku příliš nepřispívá.

Premiér Andrej Babiš reagoval poměrně vlažně. Co to vypovídá o jeho pozici a postoji?

Nešťastné je hlavně to, že Andrej Babiš v rozporu s rétorikou, kterou používal v minulosti, si vlastně nechává takové situace líbit. Chápu jeho opatrnost, protože jak SPD, tak Motoristy potřebuje k vládnutí. Navíc stále neproběhlo hlasování o vydání ke stíhání, i to může hrát roli. Ty vlažné reakce ale mezi řádky ukazují, jak moc ho to štve. Nejraději by to celé smetl ze stolu a věnoval se vládnutí, ať už jakkoliv. Jenže má kolem sebe aktéry, kteří se chovají nestandardně a v konečném důsledku ho poškozují. V tuhle chvíli je Andrej Babiš možná ve slabší pozici, než by si přál. A působí jako slabší premiér, než jakým chtěl být.

Nese premiér za jednání ministra zahraničí odpovědnost?

Politicky určitě ano. Je to člen jeho vlády, takže odpovědnost nese. Teoreticky by si ho mohl pozvat „za zavřené dveře“ a říct mu, aby podobné SMSky neposílal. Viděli jsme to už na začátku vládnutí, kdy se snažil některé aktéry usměrnit. Jenže energie, kterou musel věnovat vyjednávání a samotnému vzniku vlády, byla obrovská. Teď je zřejmé, že i kdyby se snažil sebevíc, Motoristé budou trvat na svém, definovat si vlastní výklad ústavnosti a konflikt dál eskalovat.

Karel Pučelík: Motoristé ukazují, co jsou opravdu zač. Slaboši s tragickým politickým úsudkem

Lídr Motoristů Petr Macinka možná opravdu vejde do učebnic politologie, ne však jako ranař, ale jako příklad nevídané politické naivity. Jen někdo nezkušený nebo s naprosto tragickým politickým úsudkem si mohl myslet, že jeho vyděračský výpad vůči prezidentovi Petru Pavlovi něco změní.

Přečíst článek

Nejde jen o to, co sledujeme dnes. Vláda také nejmenovala některé velvyslance navržené minulou vládou. Jak to působí v zahraničí?

Nepůsobí to profesionálně. Pokud v některých zemích nebude obsazený post velvyslance, může to komplikovat jednání. Bohužel to není poprvé. Podobné kroky jsme viděli už dříve. Zvenku nad tím často zůstává rozum stát a Česká republika se tím dostává po bok problémovějších států v Evropě.

Můžeme mluvit o politické krizi?

Neřekl bych, že jsme v hluboké politické krizi. Spíš dochází ke střetu dvou světů a dvou představ o tom, jak má politika vypadat. Vidíme odklon od hodnotového směřování, na které jsme byli zvyklí. Pro někoho je to krize, pro jiného naopak vítaný směr. Parafrází Trumpovy politiky „Česko na prvním místě“, nové narativy, odmítání velké pomoci Ukrajině. Spíš, než o krizi mluvíme o krizi důvěry části společnosti a o překvapení, že vývoj je právě takový.

Opozice vyzývá k odstoupení Macinky z postu ministra zahraničí i Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Dojde k tomu?

Ne. K odstoupení nedojde. Je to vidět i z reakcí Petra Macinky. Během tiskové konference několikrát zopakoval, že je mu to jedno. Navíc působil, jako by se dobře bavil. Je si jistý silou, kterou mají ve Sněmovně. Ta se zatím jeví jako neotřesitelná. Moc spojuje a v tuhle chvíli jsou oba v komfortní situaci a nejsou vážně ohroženi.

Otto Eibl je český politolog a vysokoškolský pedagog na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Specializuje se na politický marketing, volební kampaně a krizovou komunikaci. Je autorem odborných publikací a často vystupuje v českých médiích jako politický komentátor.

O letadlech L-159 měla rozhodnout armáda, ne politici, říká zástupce zbrojařů Jiří Hynek

O dodávkách letadel L-159 na Ukrajinu neměli rozhodovat politici, ale odborníci, říká Jiří Hynek, prezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Pokud by Ukrajinci chtěli nějaké letouny proti dronům, v Aeru se vyrábějí i jiné stroje, radí východním sousedům. Hynkovi nevadí, když Česko nebude zvyšovat vojenské výdaje nad dvě procenta HDP, jak slíbila předchozí vláda. „Podstatná je struktura nákupů, ne objem,“ říká expert na zbrojení. Nemá nic ani proti návratu povinné vojenské služby. Ne té, jako byla za socialismu. Je pro kvalitní motivaci, prestiž.

Přečíst článek

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Střet zájmů trvá. Babiš stále čeká na souhlasy k převodu Agrofertu

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále čeká na potvrzení dokumentů k převodu akcií holdingu Agrofert ze třech unijních zemí. Novinářům to odpověděl po zasedání vlády na dotaz, zda se nějak posunulo řešení jeho střetu zájmů.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme