Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky rekordních 490 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Různé platy za stejnou práci mužů a žen, předsudky, málo částečných pracovních úvazků a neochota nastavit přijatelné pracovní podmínky pro zaměstnance ve firmách, ale i pro poslankyně ve sněmovně. To jsou problémy pracovního trhu v Česku v roce 2024. Situace se u nás v těchto věcech mění jen pomalu, a když to půjde dál tímto tempem, budou prý platy vyrovnány za více jak 100 let. A to je třeba zrychlit, protože to bude přínosem pro celou společnost, shodují se diskutující 15. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day v Praze.
K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.
Nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen vedou později k nespravedlivým rozdílům v penzích. Jsou i důvodem, proč ženy s nízkými platy neodcházejí od násilných partnerů. Je proto nutné, aby zmizely genderové rozdíly v odměňování a ženy získaly větší sebevědomí a odvahu si říci o zvednutí platu či odejít ze špatného vztahu. Aktivita musí vycházet nejen od žen samotných, ale i od firem, organizací a také od státu, zaznělo na 14. ročníku konference Equal Pay Day, která se koná v Praze až do neděle. A že jde o aktuální téma, potvrzuje i ve čtvrtek schválená směrnice Evropského parlamentu o transparentnosti odměňování ve firmách.
Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici. Norma má pomoci vymýtit dosavadní praxi, kdy jsou ženy často za stejnou práci odměňovány méně než muži. Zaměstnavatelům, kteří budou pravidla porušovat, budou hrozit pokuty. Aby mohla směrnice dojednaná v prosinci za českého předsednictví začít platit, musí ji ještě formálně schválit členské státy.
Reklama a public relations v devadesátkách v Česku teprve začínaly. A Dita Stejskalová, nynější ředitelka Ogilvy Public Relations pro Českou republiku, byla u toho. Mezi prvními dostala důvěru zahraničních klientů a velkých značek, kterým pomáhala budovat jejich obraz v Česku. „Byl tady hlad po nových věcech, neznalí Češi objevovali nové značky, v prostředí, kde neexistovaly sociální sítě,“ popisuje rané devadesátky v reklamce guru českého PR. „Naše generace měla ohromné štěstí, skončili jsme školu a měli moře možností. Mohli jsme se učit každý den,“ vzpomíná pro Newstream v pořadu Eva Talks Dita Stejskalová.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
Na neděli připadl den, od kterého až do konce roku ženy pomyslně pracují zadarmo. Ve skutečnosti samozřejmě nebudou pracovat zadarmo. Jde o statistickou figuru, která má upozornit na fakt, že ženy mají v průměru mnohem menší platy než muži. Rozdíl činí v Česku 22 procent a 24. října je tedy pomyslný den, od kdy muži ještě vydělávají, zatímco ženy již ne.
OpenAI opustil člen týmu pro bezpečnost. Varoval, přední AI firmy nepodnikají dostatečná opatření k minimalizaci rizik souvisejících s umělou inteligencí. David Robinson se tak připojil k rostoucímu počtu pracovníků v odvětví, kteří poukazují na hrozby spojené s AI, píše agentura Bloomberg.
