Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky rekordních 490 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Různé platy za stejnou práci mužů a žen, předsudky, málo částečných pracovních úvazků a neochota nastavit přijatelné pracovní podmínky pro zaměstnance ve firmách, ale i pro poslankyně ve sněmovně. To jsou problémy pracovního trhu v Česku v roce 2024. Situace se u nás v těchto věcech mění jen pomalu, a když to půjde dál tímto tempem, budou prý platy vyrovnány za více jak 100 let. A to je třeba zrychlit, protože to bude přínosem pro celou společnost, shodují se diskutující 15. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day v Praze.
K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.
Nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen vedou později k nespravedlivým rozdílům v penzích. Jsou i důvodem, proč ženy s nízkými platy neodcházejí od násilných partnerů. Je proto nutné, aby zmizely genderové rozdíly v odměňování a ženy získaly větší sebevědomí a odvahu si říci o zvednutí platu či odejít ze špatného vztahu. Aktivita musí vycházet nejen od žen samotných, ale i od firem, organizací a také od státu, zaznělo na 14. ročníku konference Equal Pay Day, která se koná v Praze až do neděle. A že jde o aktuální téma, potvrzuje i ve čtvrtek schválená směrnice Evropského parlamentu o transparentnosti odměňování ve firmách.
Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici. Norma má pomoci vymýtit dosavadní praxi, kdy jsou ženy často za stejnou práci odměňovány méně než muži. Zaměstnavatelům, kteří budou pravidla porušovat, budou hrozit pokuty. Aby mohla směrnice dojednaná v prosinci za českého předsednictví začít platit, musí ji ještě formálně schválit členské státy.
Reklama a public relations v devadesátkách v Česku teprve začínaly. A Dita Stejskalová, nynější ředitelka Ogilvy Public Relations pro Českou republiku, byla u toho. Mezi prvními dostala důvěru zahraničních klientů a velkých značek, kterým pomáhala budovat jejich obraz v Česku. „Byl tady hlad po nových věcech, neznalí Češi objevovali nové značky, v prostředí, kde neexistovaly sociální sítě,“ popisuje rané devadesátky v reklamce guru českého PR. „Naše generace měla ohromné štěstí, skončili jsme školu a měli moře možností. Mohli jsme se učit každý den,“ vzpomíná pro Newstream v pořadu Eva Talks Dita Stejskalová.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Ženy v Evropě tvoří 41 procent všech vědců a inženýrů, 33 procent výzkumných pracovníků, ale pouze 22 procent IT pracovníků. Vyplývá to ze studie She Figures 2021, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Podle online časopisu Science of Learning přitom neexistují žádné důkazy, že by v procesu učení předmětů z oborů STEM, tedy Science, Technology, Engineering, Maths, existovaly nějaké biologické genderové rozdíly.
Na neděli připadl den, od kterého až do konce roku ženy pomyslně pracují zadarmo. Ve skutečnosti samozřejmě nebudou pracovat zadarmo. Jde o statistickou figuru, která má upozornit na fakt, že ženy mají v průměru mnohem menší platy než muži. Rozdíl činí v Česku 22 procent a 24. října je tedy pomyslný den, od kdy muži ještě vydělávají, zatímco ženy již ne.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.