Známá pedagožka, influencerka a popularizátorka moderního vzdělávání Štěpánka Cimlová, vystupující na sociálních sítích pod přezdívkou „Štěkánka the Učitelka“, v pořadu VIP Eva Talks ostře zkritizovala současnou podobu tuzemského školství. Otevřeně mluví o šikaně ze strany pedagogů, překonaných vyučovacích metodách i nutnosti zrušit plošné domácí úkoly, které podle ní prohlubují sociální nerovnosti.
České vzdělávání je plné zastaralých metod, učitelské sborovny jsou toxické prostředí. Učitelka Štěpánka Cimlová je známá svými tvrdými výroky na adresu českého školství. Podle ní je tradiční frontální výuka, kdy učitel stojí před tabulí a žákům látku pouze vykládá, již zcela neefektivní a zastaralá.
Vyzývá k zapojení takzvaných aktivizačních metod, mezi které patří práce ve skupinách, společné projekty nebo hraní rolí, jak uvedla v pořadu VIP Eva Talks v rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou.
Ostře se také vymezuje vůči toxickému prostředí, které podle ní na některých školách stále panuje. Kritizuje učitele, kteří nezvládají své emoce, žáky ponižují nebo lpí na chybách a trestají je špatnými známkami například jen za počet chyb v diktátu. Učitelé by podle ní měli primárně žáky motivovat, a nikoliv je mezi sebou neustále srovnávat.
Učitelům, kteří nejsou ochotni na sobě pracovat a lpí na autoritativním přístupu, influencerka vzkazuje, abyzvážili změnu profese: „Lidi, kteří nechtějí sami sebe měnit a nechtějí na sobě pracovat, by neměli učit, protože ta práce to vyžaduje.“
Konec domácích úkolů
Jedním z nejvýraznějších témat, které u veřejnosti rezonuje, je problematika domácích úkolů. Cimlová je přesvědčena, že děti by měly veškerou látku pochopit a procvičit už během vyučování.
Domácí úkoly podle ní nejenže děti po vyučování neúměrně přetěžují, ale především diskriminují ty žáky, kteří doma nemají dostatečné zázemí a podporu rodičů. Tím státní systém selhává ve své kompenzační roli a pouze prohlubuje rozdíly mezi regiony s odlišnou socioekonomickou úrovní.
Ideální inspiraci pro české školy vidí Cimlová v kanadském vzdělávacím systému. Ten se vyznačuje vysoce respektujícím a tolerantním prostředím bez zbytečného elitářství. Pomohlo zavedení široké míry volitelnosti předmětů již od druhého stupně základních škol.
Dalibor Martínek: Blíží se přijímací zkoušky na střední. Stát fatálně selhává, hází dětem klacky pod nohy
Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
V Kanadě jsou podle ní studenti vedeni k tomu, že každá dovednost má svou hodnotu – rovnocenně se tak nahlíží na studenta, který se věnuje tvrdým vědám, i na toho, kdo se zaměřuje na sport či umění.
Problémové matky
Velkou oporu nachází Cimlová u samotných rodičů, zejména u matek, které často narážejí na neochotu a rigidnost školského systému. Tyto ženy se mnohdy stávají terčem kritiky a jsou nálepkovány jako „problémové matky“, pokud se snaží například řešit neúměrné množství domácích úkolů nebo nerespektování individuálních potřeb svého dítěte.
Cimlová je v tomto postoji povzbuzuje a radí jim, aby se učitelkám nebály oponovat: „Prostě postavte se učitelce. Řekněte jí na rovinu, že úkoly dělat nebudete, protože na to máte právo,“ říká.
Pokud škola dlouhodobě nefunguje a nepřistupuje k dětem s respektem, radí rodičům neváhat a ze státní instituce odejít. Dnes již podle ní státní školy nemají monopol a existuje řada jiných možností, od komunitních škol po různé formy domácího a individuálního vzdělávání.
Související
Stanislav Šulc: Ministr Bek chce zrušit maturity. Naneštěstí z úplně hloupých důvodů
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Životopisy Craiga Ventera (narozen 1946) připouštějí, že nebyl úspěšným žákem. Pak byl povolán do armády a sloužil ve vietnamské válce jako zdravotník. Zaujala jej práce lékařů, a když se vrátil domů, začal studovat biologii. Stal se výzkumným pracovníkem a později i univerzitním profesorem.
Pak, už po padesátce, přišel jeho hvězdný moment. Na konci tisíciletí se totiž blížil ke svému závěru fascinující vědecký úkol – popis lidského genomu neboli souboru genů (dědičných vlastností člověka). V roce 1989 vznikl mezinárodní projekt, financovaný hlavně z amerických vládních peněz, který začal mapovat lidský genom. Byla to mravenčí práce. V roce 1998 však Craig Venter založil soukromou společnost Celera Genomics a prohlásil, že teď se do toho dá on. Kolegům z mezinárodního projektu doporučil, aby luštili geny myší a důležitější lidský genom nechali jemu, protože to zvládne lépe a rychleji.
Osobní nevraživost pak poháněla oba týmy – velký mezinárodní, který měl rozpočet tři miliardy dolarů, i malý Venterův, který disponoval 300 miliony dolarů ze soukromých investic. Každý postupoval jinou technikou. Zjednodušeně: Veřejný projekt nejdříve rozdělil genom na úseky, jejichž polohu a překrývání přesně zmapoval, a pak tyto úseky rozbil na malé fragmenty, které šlo popsat. Celera takové mapování vynechala, genom rovnou fragmentovala a celý úsek pak skládala pomocí superpočítače. Takto se to obvykle dělá i dnes.
Do sporu se vložili politikové, kteří pochopili, že jde o projekt dějinného významu, a přiměli vedení obou týmů k domluvě. V roce 2000 publikovaly obě skupiny mapu podstatné části lidského genomu současně. Že lidstvo zná svůj genetický kód, oznámili tehdejší americký prezident Bill Clinton a britský premiér Tony Blair (připojený přes videohovor) za přítomnosti Craiga Ventera i vedoucího mezinárodního projektu Francise Collinse.
Může pomoci klimatu i pivu. „Nesmrtelný“ ječmen z Hané míří z laboratoře na pole
Dvě unikátní linie geneticky upraveného ječmene vyseli tento týden na malém pokusném poli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Jde o důležitý odborný experiment, ale současně i o pokus prolomit nechuť evropských spotřebitelů i regulačních orgánů ke genetickému inženýrství zemědělských plodin.
Venter se stal slavným. Ale investory zklamal. Předpokládal, že geny půjde patentovat, takže každý, kdo bude jejich znalostí využívat třeba při výrobě léků, zaplatí Celeře licenční poplatky. Jenomže patentové úřady nakonec rozhodly, že geny jsou přirozené a nikdo je nemůže prohlásit za své vlastnictví. Celera vydělala na jiných patentech genetických postupů, ale míň, než se čekalo. A tak dali investoři v roce 2002 Venterovi z jím založené společnosti výpověď.
Mezitím se ukázalo, že Celera při výzkumu používala genomy pěti lidí různých ras, z nichž jedním byl sám Venter. A jeho genom byl později publikován jako úplně první kompletní. Což nepřekvapilo, ani jeho největší přátelé jej nemohli podezřívat ze skromnosti.
Z analýzy se dozvěděl, že mu hrozí vyšší riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou, větší pravděpodobnost poruchy srdce, vyhlídka na onemocnění makulární degenerací, která poškozuje oko, i zvýšené riziko asociálního chování.
Začal tedy užívat léky, které rizika snižují, založil několik nových soukromých společností a ústavů, z nichž jeden pojmenoval po sobě (J. Craig Venter Institute) a pustil se do dalších projektů, při nichž spolupracoval se špičkovými vědci a sám zastával zejména manažerské role.
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Jedním z jeho nápadů bylo mapování genů mořských mikroorganismů. Poslal svou luxusní jachtu do Tichého oceánu, aby sbírala vzorky. Jachta kupodivu nenesla jeho jméno, ale pojmenování Sorcerer (čaroděj). Neanalyzoval však každý mikroorganismus zvlášť, to by bylo moc drahé. V laboratoři výzkumníci vzorky prostě namixovali a DNA mapovali najednou. Získali tak databázi genů, které v mikroorganismech celkově existují, aby teprve později dalšími výzkumy určil jejich vlastnosti a možnosti využití. I tento postup se stále používá.
Ve své společnosti Synthetic Genomics zkoumal, jak by šlo v laboratoři vytvořit mikroorganismy na přání. Třeba bakterie „naprogramované“ tak, aby odstranily chemické znečištění a pak spořádaně zahynuly a nepřekážely.
Za 600 milionů dolarů slíbených od ropného koncernu Exxon Mobil a další peníze od ropného koncernu BP se snažil upravit genom mořských řas tak, aby v nich z oxidu uhličitého staženého ze vzduchu vznikala ropa. Ta by se zpracovávala v běžných rafinériích, pálila v automobilových motorech, aniž by bylo nutné měnit současné technologie, a nahradila by tak fosilní paliva. Nepovedlo se a ropné koncerny svou podporu snížily na (blíže neurčený) zlomek původní částky.
V jiné své společnosti, Human Longevity, se zabýval tím, jak i díky genetickým a dalším znalostem prodloužit lidský život. Samozřejmě vložil do výzkumu i svá osobní data. Díky tomu v roce 2016 zjistil, že má nádor prostaty, který běžné testy nezachytily. Pravděpodobně si zachránil život.
Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to
Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Dá se říct, že většina jeho nápadů nevyšla tak, jak si to představoval. Přesto časopis The Economist poznamenává, že Venterův majetek se v některých obdobích pohyboval ve stovkách milionů dolarů. Měl luxusní sídla, jachty i soukromé letadlo. Ale zažil také soudní spor, v němž jej v roce 2018 společnost Human Longevity poté, co z ní odešel, neúspěšně žalovala kvůli krádeži obchodního tajemství.
Celkově to však nepochybně byl vizionář, který výrazně vylepšil genetické výzkumy a posunul jejich výsledky k využití v praxi.
Nyní, ve věku nedožitých 80 let, zemřel v San Diegu na blíže neurčený nádor. Tentokrát mu jeho výzkumy, v nichž pokračoval až do konce života, nepomohly.
Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Zatímco v minulém díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali dividendy a pasivní příjem, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zaměřil na to, jak vybírat kvalitní firmy do portfolia a proč může být někdy nebezpečné slepě věřit analytikům i samotným finančním výkazům.
Na první pohled to zní jednoduše: najít podhodnocenou akcii, nakoupit ji levně a čekat na růst. Jenže právě určení okamžiku, kdy je firma skutečně „ve slevě“, patří mezi nejtěžší disciplíny investování.
„Kdybychom dopředu věděli, kde leží dno, bylo by investování mnohem snazší disciplínou,“ říká Lukáš Kovanda. Jako příklad zmiňuje období covidového propadu v roce 2020. Tehdy se rozhodl odchýlit od strategie pravidelného investování známé jako DCA (Dollar Cost Averaging je investiční strategie spočívající v pravidelném investování fixní částky peněz v předem určených intervalech, např. měsíčně, bez ohledu na aktuální cenu aktiva, pozn. red.) a nakupovat agresivněji než obvykle. Sázel totiž na to, že americká centrální banka nenechá trhy zkolabovat a přijde s masivní podporou ekonomiky.
Cíleně tehdy vybíral tituly, které byly v extrémním poklesu, například Boeing nebo Airbus. Bylo totiž zřejmé, že i když je nebe dočasně prázdné, lidé létat nepřestanou a vnitřní hodnota těchto firem je jinde než tehdejší tržní cena.
Kovanda zároveň upozorňuje, že podobné sázky na „nalezení dna“ jsou vždy spojené s rizikem a vyžadují značnou dávku disciplíny.
Aby ale investor dokázal rozpoznat příležitost, jako byl zmíněný Boeing, musí umět číst mezi řádky finančních výkazů. Podle Lukáše Kovandy by neměl propadnout „přesilovce“ čísel, ale soustředit se na ukazatele, které skutečně odhalují kondici firmy.
Jedním z nejdůležitějších je provozní zisk, tedy EBIT nebo EBITDA, který ukazuje, kolik firma reálně vydělává svou hlavní činností ještě před započtením daní nebo úroků. Právě tady se podle ekonoma často objevují první varovné signály.
„Pokud firma začne přibírat v administrativních nákladech a přestane investovat do výzkumu a vývoje, může to být začátek konce, i když její celková čísla zatím vypadají stabilně,“ varuje Kovanda.
Zisk na papíře vs. peníze v „kasičce“
Častou chybou začátečníků je, že sledují pouze čistý zisk. Ten ale může být podle Lukáše Kovandy zavádějící. V podcastu vysvětluje rozdíl mezi účetním ziskem a skutečným peněžním tokem, tedy cash flow. Firma totiž může na papíře vykazovat miliardové zisky díky vystaveným fakturám, pokud jí odběratelé neplatí včas, může se rychle dostat do problémů. Právě platební morálka klientů je podle ekonoma pro investora důležitou informací.
Pokud peníze váznou, firma si často musí půjčovat, aby překlenula období, než jí finance skutečně dorazí na účet. „Investora zajímá to, co je opravdu v kasičce, protože jen z reálných peněz může firma vyplácet dividendy nebo dál investovat,“ vysvětluje Kovanda.
Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent
Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.
Kvalitní analýza se ale neobejde bez širšího kontextu a schopnosti číst vizi lidí, kteří firmy vedou. Jako příklad uvádí Lukáš Kovanda Elona Muska a jeho nákup sociální sítě Twitter, dnes X. I když se tento krok mohl zpočátku zdát kontroverzní nebo předražený, v širším kontextu budování takzvané „superaplikace“ může podle něj dávat smysl.
Investování tak není jen o tabulkách a ukazatelích, ale i o schopnosti odhadnout budoucnost firmy. Kovanda zároveň varuje před přílišným optimismem a slepou důvěrou v doporučení velkých investičních bank. I když analytici často predikují další růst, jejich modely vycházejí hlavně z historických dat a nemusí počítat s budoucími šoky nebo změnami nálady na trhu.
„Je důležité zachovat si kritické myšlení a nespoléhat slepě na to, že když banka napíše ‚koupit‘, je to sázka na jistotu,“ uzavírá Kovanda.
Samsung vstoupil mezi bilionové firmy. Čipy pro AI z něj udělaly burzovního obra
Tržní hodnota firmy Samsung Electronics překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Akcie největšího světového výrobce paměťových čipů za poslední rok vzrostly více než čtyřnásobně, protože investoři sázejí na prudce rostoucí poptávku po čipech pro umělou inteligenci. Uvedla to agentura Bloomberg.
Celý čtvrtý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách jako Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
V příštím díle se seriál Kovanda vysvětluje investice zaměří na oceňování firem a investiční ukazatele. Dozvíte se, proč samotná cena akcie často nic neznamená, jak správně číst slavný ukazatel P/E nebo co o firmě prozradí zadlužení či návratnost aktiv.
Související
video
Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla
