Ivana Tykač pomůže českým start-upům dobýt Silicon Valley

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Více než dvacet organizací a asociací pohybujících se v oblasti vzdělávání vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství na příští rok o minimálně 12,5 miliardy korun.

Navýšit by chtěl každý. Armáda nyní skvěle navyšuje, a utrácí za zbraně, které dostane za deset let, a jež již žádnou válku nevyhrají. Jsou to útraty pro útraty. Důchodci dostanou od nového roku 668 korun v průměru navíc, těm se to utrácí.

Učitelé se tohoto trendu chytili, a chtějí víc peněz. Opírají se o zákon, který nechal schválit premiér Fiala. Tedy, že učitelé budou mít 130 procent průměrného platu. Ten je nyní podle statistického úřadu 49 402 korun. Průměrný plat učitele se pohybuje na úrovni 109 procent celostátního platového průměru. To je špatně, učitelé by podle zákona by měli učitelé brát téměř 65 tisíc korun hrubého.

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Názory

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

To se neděje. Učitelé nabyli dojmu, částečně oprávněného, že by měli dostávat více peněz. Ostatně, to si přeje celá společnost. Více peněz pro učitele. Což se má rovnat lepší výuce. Když budou vyšší platy, kvalitní lidé zůstanou ve školství a nebudou prchat do soukromého sektoru.

To je taková iluze. Realita je, že ředitelé škol marně shánějí „native“ učitele angličtiny. Přestože jsou to obvykle nějací traveleři, kteří jen tak procházejí světem, školy jim naslibují první poslední. Ale oni stejně za pár měsíců zmizí. Angličtina je vedle češtiny a matematiky klíčovým předmětem, aby se Česko opět stalo velkým. Jenže ono to nefunguje.

Jakési organizace vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství o miliardy korun. Kde lidé, kteří mají učit naše děti, vystudovali? Bohemistiku? Copak tyto bohulibé organizace nechápou, že aby bylo možné něco utrácet, je potřeba to i vydělat? Evidentně nechápou.

Tati, nepiš, to. Učitelé si na mě zasednou, říká mi jedenáctiletá dcera. To neudělají, věř mi, jsou to rozumní lidé, oponuji. Je to takové naše domácí pošťuchování. A já to napíšu.

Školství by podle návrhu ministerstva financí mělo v příštím roce pracovat s výdaji ve výši 276,46 miliardy korun. To je docela dost peněz. Podle jakýchsi organizací, asi si také nějakou založím, by měl být rozpočet školství na příští rok 288,9 miliardy korun.

Jsou to hloupé argumenty. Prý Česku chybí šest tisíc učitelů. Houbelec. Učitelé Česku nechybí. V loňském roce se narodilo pouhých 84 tisíc dětí. Rekordně nízké číslo. Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba. A do té doby by měli mít podpatky stažené u sebe. Oni ne, chtějí neustále peníze.

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Názory

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Učitelem je tady každý, kdo se ráno probere s touto myšlenkou. Podle skupinky aktivistů, která podala návrh na zvýšení platů učitelů, prý pětina českých učitelů, a zejména učitelek, trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Věřte, že i my rodiče z vás trpíme psychickým vyčerpáním. 

Možná je to spíš výzva vůči ministerstvu zdravotnictví, její psychiatrické sekci, než vůči ministerstvu školství. Vážení učitelé, pokud nezvládáte svou práci, nežádejte více peněz, nechte toho. A navštivte psychiatra.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Trumpova otočka stran Ukrajiny může Česku zajistit nemalý příjem z tranzitu plynu. Fico lpěním na ruských energiích asi narazí do zdi, zvlášť když za pár měsíců skončí Orbán.

V rámci otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny z tohoto týdne lze předpokládat stupňování mezinárodního tlaku na Maďarsko a Slovensko, aby se odstřihly od odběru ruských energetických surovin, ropy a zemního plynu. Navíc již před otočkou, která naznačuje určité Trumpovo přichýlení se k ukrajinským zájmům, americký prezident vyzýval země EU, aby uplatnily stoprocentní sekundární clo na Čínu a Indii. A to kvůli tomu, že tyto dvě asijské země jsou největšími odběrateli ruských energetických surovin, takže pomáhají financovat ruské válčení na Ukrajině.

V tomto kontextu tedy nemůže být překvapivé, pokud bude Trump nyní výrazněji než dosud tlačit i na Slovensko a Maďarsko, aby se od odběru ruské ropy a plynu odstřihly. Přitom ještě letos v srpnu Trumpa rozezlil, jak sám uvedl, útok ukrajinských sil na ropovod Družba, kvůli němuž došlo k přechodnému výpadku dodávek ropy právě do Maďarska a na Slovensko.

Odkud bude Evropa dovážet plyn? Otazníků opět přibývá

Money

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.

Jan Žižka

Přečíst článek

Maďarsko i Slovensko podle všeho mají možnost zajistit si dodávky energetických surovin alternativně, tedy surovin neruských. Určitě ji obě země mít mohly, pokud by na tom aktivně pracovaly. Jenže nepracovaly. Loni například Maďarsko uvádělo, že dodávky jadranským ropovodem Adria jsou zatíženy příliš vysokými poplatky. Nyní zase Maďarsko se Slovenskem tvrdí, že Adria nemá dostatečnou kapacitu. Zdá se, že platí ono okřídlené „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody“. Budapešť s Bratislavou zjevně odstřižení od ruské ropy nechtějí, pročež hledají různé zástupné důvody, aniž by dostatečně hledaly způsoby, jak zajistit dodávky alternativně, tedy z jiných částí světa, než je Rusko.

Přitom ovšem nyní panuje dosud asi největší pravděpodobnost, že slovenský premiér Robert Fico bude mezinárodními okolnostmi nakonec donucen se od ruských energií odstřihnout.

Pokud totiž tedy Trump neprovede další otočku, Slovensko a Maďarsko tento týden ztratily mocného spojence v dané věci, totiž právě amerického prezidenta. Maďarský premiér Viktor Orbán navíc může přijít o premiérské křeslo v důsledku maďarských parlamentních voleb již v dubnu příštího roku. Orbánův ústřední vyzyvatel v boji o premiérský post, Péter Magyar, přitom letos v srpnu deklaroval, že pokud Orbána nahradí, zajistí Maďarsku plné odstřižení od ruských energetických dodávek. V nezávislých průzkumech preferencí Magyarova strana zřetelně poráží tu Orbánovu.

Rosatom láká čínské peníze. Emise panda dluhopisů je na spadnutí

Zprávy z firem

Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle čtvrteční zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.

ČTK

Přečíst článek

Možná nová Magyarova maďarská vláda by tedy zřejmě dosti razantně tlačila na rychlé odstřižení od ruských dodávek. Tlačila by tedy i na maďarský petrochemický gigant MOL a jeho slovenskou dceru Slovnaft. Za takové mezinárodní konstelace, přičteme-li zmíněný Trumpův tlak, už je málo pravděpodobné, prakticky nepředstavitelné, že by Fico sám samotný v celé EU udržel odběr ruských energetických surovin na stávající úrovni.

Maďaři už ostatně házejí ručník do ringu částečně nyní, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. V tomto měsíci proto uzavřela kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let. Na obchodu něco vydělá i český stát, neboť od roku 2023 vlastní tranzitní plynovody. Těmi plyn poputuje z Německa a dále až do Maďarska.

Nebude to ovšem zatím nijak závratný objem. Dvě miliardy metrů krychlových během deseti let odpovídají průměrnému dennímu tranzitu přes Česko nějakých 550 tisíc metrů krychlových. Třeba roku 2021, když tranzitní trubky v ČR ještě vlastnili zahraniční soukromí vlastníci, činil průměrný denní objem tranzitu plynu přes Česko na Slovensko zhruba 30 milionů metrů krychlových.

Aktualizováno

Rusové podepsali dohodu s Číňany o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2

Zprávy z firem

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje ruská agentura TASS. Smlouva je podle ní uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.

ČTK

Přečíst článek

Od příštího měsíce, od října, je ovšem z Česka na Slovensko již nějaký čas navíc rezervována tranzitní kapacita průměrně asi 30 gigawatthodin denně, a to na jeden rok. Tato rezervovaná kapacita odpovídá asi 8,6 procenta objemu plynu, který Českem na Slovensko skutečně tranzitně protékal roku 2021. Roku 2026, od kdy má platit zmíněný kontrakt Maďarska se Shellem, by tak tranzit plynu Českem na Slovensko, případně dále do Maďarska, mohl překročit úroveň 11 procent průměrného denního objemu plynu Českem tranzitovaného roku 2021.

Pokud by ovšem navíc jak Maďarsko, tak Slovensko vzhledem k popsaným okolnostem a tlakům do poloviny příštího roku zcela zrušily svůj odběr ruských energetických surovin, Česko se může stát z hlediska tranzitu plynu ještě daleko významnější zemí. To by například mohlo snížit regulovanou složku plynu dodávaného českým domácnostem, neboť by za údržbu tranzitní plynovodní sítě v ČR nyní místo nich ve velkém platili v podobě tranzitních poplatků třeba právě slovenští odběratelé.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy