Reklama

Vypnutí Nord Streamu 1, srazilo do mínusu i americké akcie. Svět se bojí těžké evropské energetické krize

plynovod Nord Stream 1
ČTK
Lukáš Kovanda

Americké akcie včera začaly obchodování růstem, nakonec je ale skolila zpráva Gazpromu, že neobnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval. Takový vývoj naznačuje, že svět se obává závažné evropské energetické krize, která může mít důsledky i mimo starý kontinent.

Reklama

Klíčové ukazatele amerických akcií, Dow Jonesův index a index Standard & Poor’s 500, včera shodně oslabily o více než procento. Přitom americké akcie nejprve povzbudila zpráva, že míra nezaměstnanosti v USA roste, což znamená vyhlížené slábnutí tlaků v oblasti mezd, a tedy inflace obecně. A slabší inflační tlaky znamenají méně restriktivní měnovou politiku americké centrální banky, tedy pozitivní zprávu pro akciové investory.

Jenže oznámení Gazpromu, zveřejněné v podvečer středoevropského času, vzalo „vítr z plachet“ právě i americkým akciím. Spláchlo známky opatrného optimismu, které byly v Evropě posledních dní patrné. Burzovní ceny elektřiny i plynu v EU totiž v týdnu citelně poklesly, až na polovinu, zatímco Německu i dalším zemím, jako je Nizozemsko, se nad očekávání dařilo plnit plynové zásobníky (v Německu jsou plné takřka z 85 procent, což je hodnota, jíž dle plánu měly dosáhnout až k 1. říjnu).

Do toho se až do posledních chvil před oznámením zdálo, že Gazprom plyn v Nord Streamu 1 spustí, jak plánoval, tedy v sobotu časně ráno středoevropského času. Naznačovala to dokonce data provozovatele potrubí, společnosti Nord Stream, indikující, že si ruský podnik na sobotní časné ranní hodiny objednal kapacitu pro přepravu plynu.   

Uniper

Je čas zastropovat cenu ruského plynu, řekla šéfka EK. Na limitu pro ropu se shodly země G7

Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Země G7 se zároveň dohodly na zastropování cen ruské ropy, uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Skutečnost, že Gazprom dodávky plynu do EU nakonec dnes ráno neobnovil, není ovšem úplně nečekaná. Z pohybů ceny plynu v EU v uplynulých dnech bylo možné vyčíst, že trh přikládá zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost tomu, že ke zprovoznění potrubí nedojde, jak dle plánu mělo. EU je tak i proto na nastalou situaci alespoň částečně připravena.

Reklama

 Je dokonce možné, že poměrně rychlé tempo hledání a nacházení alternativ za ruský plyn přimělo Gazprom k rozhodnutí plynovod nezprovoznit. Ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml, odkládá znovuzprovoznění plynovodu na neurčito, přičemž odstávku jako dosud vždy zdůvodňuje technickými obtížemi, případně sankcemi. Politickou motivaci lze ovšem i přesto spatřovat v tom, že Kreml by mohl usilovat o to, aby zemím EU zabránil ještě více naplnit své zásobníky plynu, a ještě lépe se tak připravit na nadcházející topnou sezónu.  

Německý podnik Siemens Energy, výrobce turbíny pro Nord Stream 1, v pátek večer uvedl, že technická závada, o níž hovoří Gazprom (uniklý olej), by neměla být důvodem odložení zprovoznění potrubí. To je na poměry Siemensu relativně silné tvrzení, které lze chápat jako přesvědčivý důkaz, že Rusko jedná politicky.

Gazprom

Rekordní zisky dá Gazprom na plynovody do Číny

Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Prohlásil to podle agentury Interfax generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.

Přečíst článek

 Alternativní řešení zemí EU spočívají v rozšiřování kapacit pro využití zkapalněného zemního plyn nebo v zajišťování dodávek ze zemí typu Norska. Například Pražská plynárenská, třetí největší dodavatel plynu v ČR dle počtu odběrných míst, zajišťuje nyní nižší desítky procent svých dodávek v podobě plynu již nikoli ruského, ale norského.

 Právě alternativní způsoby zajištění plynu jsou důvodem, proč České republice bezprostředně nedostatek plynu nehrozí, ani pokud by Rusko kohoutky Nord Streamu 1 uzavřelo natrvalo. Po nějaké době, zřejmě po několika týdnech, úplného uzavření Nord Streamu 1 však bude stále obtížnější hledat alternativy. A to jak pro Česko, tak pro Německo, skrze jehož území, burzu a dodavatele do Česka ruský, ale také norský plyn proudí.

Česko by muselo přistoupit na přídělové hospodaření s plynem

Česká republika by v takovém případě musela přistoupit k důslednému přídělovému hospodaření s plynem zejména v průmyslu. Je pravda, že zásobníky v ČR jsou pro tuto část roku solidně naplněny, podobně jako zásobníky v Německu, ale v případě úplného zastavení dodávek Nord Streamem 1 plyn ze zásobníků v ČR a z alternativních zdrojů nepostačí k tomu, aby tuzemský průmysl plně a bez omezení pokryl své potřeby během nadcházející topné sezóny.

Pohonné hmoty, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty v ČR mohou zdražit až na 88 korun za litr

Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů (9360 korun) za barel. Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 94 dolarů (2315 korun) za barel.  

Přečíst článek

Navíc je třeba počítat s tím, že alternativní zdroje se budou ztenčovat z důvodu dodatečné poptávky některých dalších zemí EU, rovněž citelně závislých na ruském plynu. A je třeba počítat i s tím, že burzovní cena plynu v EU může opět začít velmi citelně růst, na nové historické rekordy.

Americká banka Goldman Sachs včera uvedla, že oznámení Gazoromu o odstavení plynovodu na neurčito opětovně navýší nejistotu stran dostatečného zajištění plynových zásob EU pro nadcházející topnou sezonu. Podle banky tak lze v příštím týdnu očekávat „výrazný růst cen plynu“ na burzách v EU, tím pádem tedy opět i elektřiny.

 V současnosti Česku tlumí náraz plynoucí z nedostatku plynu Německo. To se potýká se sníženými dodávkami plynu Nord Streamem 1 už od poloviny června. Přestože jeho plynárenské podniky, včetně největšího Uniperu, mají s Gazpromem dlouhodobé kontrakty, ten je tedy v posledních zhruba 2,5 měsíci neplní.

Elektrická energie, ilustrašní foto

EU se probudila a chystá krizové plány. A ceny elektřiny začaly klesat

Evropské ceny energií dnes výrazně klesají na základě náznaků, že Evropská unie zvyšuje úsilí jak zmírnit energetickou krizi, která by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Jako důvod uvádí již zmíněné technické důvody, případně sankce. Podniky, jako je Uniper, tak od Gazpromu přes léto dostávaly jen zlomek nasmlouvaného objemu plynu. Zbytek musely dokupovat na okamžitém trhu za extrémně zvýšené, ba až rekordní ceny, které se na burze letos ustavily. Plyn pak ovšem dále prodávají třeba i českým odběratelům typu zmíněné Pražské plynárenské, převážně ovšem již opět na bází dlouhodobých kontraktů.

Právě to je klíčový důvod, proč Uniper letos vykazuje jednu z největších ztrát kteréhokoli podniku německých hospodářských dějin. Nakupuje ve velké míře za okamžité, burzovní ceny, zatímco prodává za mnohem nižší, dlouhodobě nasmlouvané ceny. K bankrotu Uniperu tak nedošlo jen proto, že se jej za peníze německého daňového poplatníka rozhodla sanovat Scholzova vláda. 

 Někteří dávají včerejší krok Gazpromu odložit spuštění Nord Streamu 1 na neurčito do souvislosti s razantními kroky, které představitelé Západu včera učinili. Krok Gazpromu má být jakousi „odvetou“ za ně.

Výroba keramiky

Firmám v keramickém průmyslu stouply účty za energie meziročně o 1000 procent

Podniky v energeticky náročném keramickém průmyslu v Evropě se snaží najít způsob, jak přežít současný závratný růst nákladů na energie. Některé modernizují pece, jiné mění pracovní dobu, další už ale musely omezit výrobu. Uvedla to agentura Reuters.

Přečíst článek

 Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nejprve při návštěvě Bavorska uvedla, že je třeba cenu dováženého ruského plynu zastropovat. To je poměrně odvážné tvrzení, které zatím nebylo do větších detailů diskutováno. Je otázkou, zda je vůbec technicky proveditelné. Každopádně Brusel tak vyslal signál, že hodlá být vůči Rusku více nesmlouvavý než doposud.

Krátce poté pak ministři financí zemí skupiny G7 podpořili zavedení další sankce proti Rusku. Má spočívat opět v zastropování, tentokrát ovšem cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři. Přitom tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.

 Jednotlivé členské země EU mimo okruh G7, tedy včetně ČR, se nyní budou muset rozhodnout, zda zastropování cen vyvážené ruské ropy podpoří. Rusko přitom včera opět pohrozilo, že zemím, které tak učiní, nebude žádnou ropu dodávat. Otázkou je, zda by se takové případné ruské protiopatření vztahovalo také na ropu dodávanou ropovody.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Energetickou krizi porazíme uhlím, věří Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí.

Přečíst článek

Maďarsko zastropování cen ropy nepodpoří

Česko má až do roku 2024, podobně jako Slovensko nebo Maďarsko, vyjednánu výjimku z embarga EU na dovoz ruské ropy. Embargo jinak vstoupí v platnost na přelomu letošního a příštího roku. Právě Maďarsko zřejmě zastropování cen ruské ropy nepodpoří, Budapešť to již dříve signalizovala.

 Maďarsko přitom patří k málu zemí EU, které mají zajištěny stabilizované dodávky ruského plynu pro příští měsíce. Budapešť si s Gazpromem dokonce v uplynulých týdnech vyjednala navýšení dodávek pro měsíce září a říjen. Plyn do Maďarska ovšem poteče prostřednictvím černomořského plynovodu Turk Stream. Tranzitními plynovody před Ukrajinu, jimiž dříve proudil plyn také právě do Maďarska, nyní dále teče plyn odběratelům na Slovensko, do Rakouska a do Itálie. Česko, stejně jako Německo, jsou ovšem do ruské plynu nyní zcela odříznuté – právně kvůli vypnutí Nord Streamu 1.

 I z důvodu zmíněného navýšení dodávek ruského plynu je tak vysoce pravděpodobné, že Maďarsko zablokuje zavedení uvedené sankce na vyváženou ruskou ropu. V takovém případě by ji ovšem tedy EU jako celek nemohla podpořit. Jednota Západu v postupu vůči Rusku by se dále tříštila. Nejasný je také postoj Bulharska. Balkánská země nyní jedná s Gazpromem o znovuobnovení dodávek plynu, jejž by měla získávat také právě dodávkami Turk Streamem.  

Vladimír Dlouhý, šéf Hospodářské komory

Tahle krize je horší než pandemie, pětina firem začne propouštět, říká šéf Hospodářské komory

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět 18 procent firem, řekl Dlouhý novinářům.

Přečíst článek

Jestliže by Západ nakonec sankci na vyváženou ruskou ropu prosadil, i přes očekávaný odpor Maďarska či Bulharska a možná i dalších zemí EU, nelze vyloučit dramatický otřes na světovém trhu s ropou. Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (zde). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 93 dolarů za barel.  

Pokud by se barel ropy Brent prodával za cenu kolem zmíněné úrovně 380 dolarů, benzín a nafta v Česku by stály takřka zhruba 90 korun za litr. Předpokládá to, že by jak spotřební daň, tak DPH, tak i marže rafinérií a čerpacích stanic byly na nynější úrovni. A na nynější úrovni by byl také kurs koruny k dolaru. Přitom pokud by opravdu na ruskou odvetu došlo, lze předpokládat spíše další oslabení koruny vůči dolaru, jež by cenu pohonných hmot dostalo do pásma od 90 do 100 korun za litr.

Rusko má letos podle JP Morgan za ropu značné příjmy, a to z důvodu války, kterou rozpoutalo. Takže pokud by v rámci odvety za zastropování vývozních cen snížilo svoji denní produkci ropy o pět milionů barelů, což je jeden ze scénářů, který analytici JP Morgan propočítali, díky růstu cen ropy by to jeho rozpočet stále nijak výrazně negativně nepocítil.

Berlínská katedrála ve snaze připojit se k úsporám energií na konci července vypnula na maximální míru své noční osvětlení.

Chladnější kanceláře, zhasnuté památky a reklamy. Německo začalo povinně šetřit

V Německu dnes začalo platit vládní nařízení, jehož smyslem je uspořit energie. Mezi hlavní body patří ve veřejných budovách nevytápění chodeb a snížení teploty na pracovištích, výjimku mají sociální služby či školy a školky. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck soubor těchto opatření považuje za nezbytný a opakovaně zdůrazňuje, že každá ušetřená kilowatthodina je krokem k překonání zimy a ke snížení závislosti na zemním plynu z Ruska.

Přečíst článek

Zato Západ by podle americké banky čelil astronomickému růstu cen ropných produktů, včetně právě pohonných hmot. Pokud by se v rámci tohoto růstu cena ropy zvýšila na úrovně až kolem 380 dolarů (9360 korun)za barel, v Česku by pohonné hmoty stály kolem oněch 90 korun za litr, při oslabení koruny i více.

Úskalí nové sankce tkví také v tom, že se Spojeným státům, které iniciativu za její zavedení vedou, nepodařilo rozšířit okruh podporujících zemí o důležité odběratele ruské ropy typu Indie. Indičtí představitelé koncem srpna uvedli, že zavedení sankce podpoří teprve tehdy, až se dále rozšíří okruh jejích podporovatelů, zřejmě třeba i o Čínu. Zdá se přitom nepravděpodobné, že by sankci Čína podpořila. Také ona představuje klíčového dovozce ruské ropy. Jak Indie, tak Čína nyní tlumí inflační tlaky ve vlastní ekonomice právě nákupem ruské ropy, citelně zlevněné v důsledku západních sankcí.

Elektrické vedení, ilustrační foto

Jak na houpačce. Cena elektřiny během tří dnů klesla o polovinu

Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, za tři dny klesla o více než 50 procent. Při dnešním obchodování sestoupila až na 486 eur (zhruba 11 900 korun) za megawatthodinu (MWh), zatímco v pondělí poprvé překonala 1000 eur za MWh. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme