Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.
Těžba plynu v Rusku se v prvním čtvrtletí meziročně snížila o deset procent na 180 miliard metrů krychlových. Produkce státního plynárenského podniku Gazprom, který má monopol na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí, klesla o 18 procent. Uvedl to ruský deník Kommersant.
Německá pojišťovna Allianz nemá v plánu obnovit pojistku pro projekt plynovodu Nord Stream 1, která vyprší koncem letošního roku. Pojišťovna to uvedla na svém webu. Allianz je součástí pojistného konsorcia, které poskytuje pojistné krytí čtyřem evropským menšinovým akcionářům plynovodu.
Nové zpravodajské informace, kterými disponují představitelé USA, naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream stojí proukrajinská skupina. Nejsou však žádné důkazy, že by do operace byl zapojen či o ní věděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho vojenští velitelé nebo že by skupina jednala na pokyn ukrajinských vládních činitelů. S odkazem na své zdroje to napsal americký list The New York Times (NYT).
Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.
Německý Uniper požaduje po Gazpromu odškodné. Kvůli omezení dodávek ruského plynu se firma dostala do obřích finančních potíží, což vedlo až k jejímu zestátnění.
Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla dnes podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.
Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie. Agentura AP upozornila, že se návrh týká plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře do Německa. Berlín nabídku šéfa Kremlu odmítl. Rusko podle něj zastavilo dodávky skrze Nord Stream 1 ve své politické hře. Německo také zpochybnilo, že by dodávky skrze Nord Stream 2 byly spolehlivější.
Zhoršování makroekonomického prostředí stlačilo akciové trhy v uplynulém týdnu na nová minima, kdy hlavní americký index S&P 500 otestoval úrovně kolem 3600 bodů. Hlavní investiční stratégové bijí na poplach, přitom září je za námi a může se tak dostavit menší výprodejová přestávka.
Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím není jasné, co poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, uvedlo, že zatím nevylučuje, že se vedení podaří po havárii obnovit a zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
