Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem, uvedl na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.

Opozice chce kvůli tomu hlasovat o odvolání Okamury z čela dolní parlamentní komory a vyzvala Babišovu vládu, aby se od jeho slov distancovala. O Okamurově vyjádření chce s Babišem mluvit také prezident Petr Pavel. Oba politici se setkají na Pražském hradě na tradičním obědě hlavy státu s ministerským předsedou, a to 7. ledna. Ve stejný den se koná i Bezpečnostní rada státu, která má projednat mimo jiné českou muniční iniciativu pomáhající Kyjevu s dodávkami munice.

„V úterý letím do Paříže na zasedání koalice ochotných. Jsem sám zvědav, co se tam dozvím,“ prohlásil Babiš.

Zdravím vás naposledy z hor 🙋🏻‍♂️ Prázdniny skončily, moc jsem si to s rodinou užil, ale teď už jedu zpátky za vámi, moc se těším 😊 Čeká mě nabitý program 😎 pic.twitter.com/v5SzIfwFL6

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 3, 2026

Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022. Součástí této iniciativy je kromě více než 30 zemí také Česko, které se za vlády bývalého premiéra Petra Fialy aktivně účastnilo společných jednání těchto států. Babiš, který je premiérem od prosince, je zatím ve svých vyjádřeních směrem ke koalici ochotných zdrženlivý. Minulý měsíc uvedl, že nezná podrobnosti o společných schůzích. V připojení se k těmto jednáním v budoucnu ovšem nevidí problém. „Znovu ale opakuji, že neznám úplně, o co se tam jedná,“ řekl tehdy.

Okamura v projevu kritizoval mimo jiné poskytování zbraní Ukrajině. „Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce,“ uvedl Okamura. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU či pomáhání na dluh zemi, která se téměř čtyři roky brání ruské agresi. „Penězovody totiž tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne. Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata,“ vyjádřil se ostře k prezidentovi Volodymyru Zelenskému a jeho okolí. „Ať si kradou, ale už ne z našeho,“ dodal šéf dolní parlamentní komory.

Od projevu k odvolání? Okamurův novoroční projev řeší Hrad i Sněmovna

Politika

Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyvolala podle prezidenta Petr Pavel znepokojení nejen v Česku, ale i v zahraničí. Prezident to uvedl na síti X. Okamurova slova z novoročního projevu se dotkla zejména podpory Ukrajiny, která se brání ruské invazi, a obsahovala i urážlivá označení Ukrajinců.

nst

Přečíst článek

Babiš několik uplynulých dnů na přelomu roku strávil podle svého vyjádření v zahraničí na horách, nyní se vrací do Česka. V pondělí ráno ho čeká koaliční rada zástupců ANO, SPD a Motoristů a poté jednání jejich společné vlády, na níž mají ministři schvalovat programové prohlášení kabinetu. Premiér dnes řekl, že má příští týden v plánu také návštěvy různých státních firem a institucí kvůli jejich plánům i požadavkům na státní rozpočet na tento rok, který zatím Česká republika nemá a hospodaří v provizoriu. Zmínil například schůzku na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s cílem zjistit, kolik peněz tato organizace potřebuje na výstavbu dalších úseků dálnic.

Ve čtvrtek 8. ledna se Babiš vydá na Slovensko. Podle tradice půjde o jeho první oficiální zahraniční cestu po jmenování do premiérské funkce.

Spojené státy letecky udeřily na Venezuelu a podle slov prezidenta Donalda Trumpa zajaly a do USA deportovaly prezidenta jihoamerické země Nicoláse Madura i s chotí. Tím by byl naplněn stěžejní deklarovaný motiv celého zásahu – odstavení Madura od moci.

Dalším oficiálním důvodem je potření nelegálního vývozu narkotik z Venezuely. I k němu nyní může být cesta otevřená, měl-li na něm Madurův režim zásadní podíl. Právě trvalejší potlačení obchodu s narkotiky může být ale Spojeným státům vhodným zdůvodněním možné delší přítomnosti jejich sil v jihoamerické zemi. Díky níž nakonec získají pod svoji kontrolu částečně či zcela největší prověřené ropné zásoby na světě, 303 miliard barelů, které svojí velikostí předčí i zásoby saúdskoarabské.

14 fotografií v galerii

„Historicky největší krádež amerického bohatství a majetku“

Američtí petrogiganti jako ExxonMobil nebo ConocoPhillips vládli venezuelskému ropnému průmyslu až do počátku tohoto milénia, kdy byl tamní americký majetek znárodněn. Jak Trump, tak lidé z jeho administrativy se netají tím, že právě tato skutečnost motivuje nynější americký zásah taktéž. Stephen Miller, náměstek personálního šéfa Bílého domu a Trumpův klíčový muž pro otázky imigrace a deportací, se nechal slyšet, že „tyranské ukořistění [ropného byznysu USA ve Venezuele] představuje historicky největší krádež amerického bohatství a majetku.“

Pokud by bylo ovládnutí ropného průmyslu Venezuely nakonec dokonce hlavním motivem nynějšího zásahu Trumpovy administrativy, je ještě palčivější bezprostřední otázkou, zda předání moci v jihoamerické zemi bude poměrně poklidné, hladké a plynulé, nebo naopak dojde na střety, bouře, ba povstání a do situace se vehementně vloží venezuelská armáda. Právě to, jaká nyní bude reakce armádních činitelů Venezuely, se zdá být pro další bezprostřední vývoj klíčové. A tím pádem i pro další osud tamního ropného průmyslu, světový trh s ropou, ba nakonec i pro ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic.

Aktualizováno

Trump zaútočil v Jižní Americe. Venezuela čelí raketovým útokům, uvedl prezident Kolumbie

Politika

Spojené státy podnikly ve Venezuele vojenské útoky. S odvoláním na nejmenované americké vládní představitele to uvedly agentura Reuters a stanice CBS News a Fox News. Oficiální vyjádření Washington zatím neposkytl.

nst

Přečíst článek

Pokojné předání moci nové venezuelské vládě, jež by „šla na ruku“ americkým zájmům, by značilo, že se venezuelská ropa postupně, spíše však v řádu let, ve větším objemu vrátí na světové trhy. Začátkem roku 1999, těsně před nástupem Madurova předchůdce Huga Cháveze, produkovala Venezuela 3,3 milionu barelů ropy denně. Kvůli dlouhodobému podinvestování, nezvládnutému managementu ropného průmyslu i kvůli americkým sankcím klesla do sklonku loňska produkce na méně než milion barelů denně. Potenciál je přitom mnohonásobně vyšší. Vždyť během „zlaté éry“ venezuelského ropného průmyslu, ve druhé polovině 90. let, se spřádaly plány na navýšení produkce až na šest milionů barelů ropy denně.

Loni držel ceny pohonných hmot v Česku na nízké úrovni, ba klesající dráze v prvé řadě přebytek ropy na světovém trhu, který v roce 2025 dosahoval v průměru dvou milionů barelů denně, zejména kvůli navyšování těžby ze strany tradičních těžařů v čele se Saúdskou Arábií. Ti si nyní dají od dalšího navyšování těžby spíše „pauzu“, neboť nadbytek ropy má být letos podle prognóz ještě vyšší než zmíněné loňské dva miliony barelů denně. Je tedy zřejmé, že pokud by se na globální trh celkem rychle vrátil alespoň jeden či dva miliony barelů venezuelské ropy denně, bude to znamenat další citelný tlak na pokles jak cen ropy samotné, tak také cen paliv u českých čerpacích stanic.

Venezuela je jediným jihoamerickým členem kartelu OPEC, navíc ovšem členem zakládajícím. Jestliže by jejímu ropnému průmyslu fakticky velely Spojené státy, znamená to, že získají bezpříkladný vliv právě i v rámci kartelu OPEC, jemuž nyní dominuje Saúdská Arábie. Trump dlouhodobě na OPEC tlačí, aby těžbu navyšoval, tedy aby tlačil cenu pohonných hmot v USA níže. Před letošními volbami do amerického Kongresu lze opět čekat stupňování tohoto tlaku, který – bude-li úspěšný – může republikánským kandidátům přihrát hlasy.

Od projevu k odvolání? Okamurův novoroční projev řeší Hrad i Sněmovna

Politika

Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyvolala podle prezidenta Petr Pavel znepokojení nejen v Česku, ale i v zahraničí. Prezident to uvedl na síti X. Okamurova slova z novoročního projevu se dotkla zejména podpory Ukrajiny, která se brání ruské invazi, a obsahovala i urážlivá označení Ukrajinců.

nst

Přečíst článek

Jestliže ovšem předání moci ve Venezuele hladké nebude, do situace se vloží tamní armáda, střet se silami USA se vyostří, lze předpokládat další ochromení venezuelského ropného průmyslu, ještě tužší americkou blokádu venezuelského ropného vývozu. V takovém případě by zejména Čína, největší odběratel venezuelské ropy, musela hledat jiné dodavatele a letošní vyhlížený globální přebytek na trhu s ropou by se ztenčil. I tak by však mohl zůstat blízko loňské úrovně dvou milionů barelů denně. Jinými slovy, pravděpodobnost citelnějšího nárůstu cen ropy vlivem situace ve Venezuele je krátkodobě poměrně nízká, středně- a dlouhodobě může tato situace dokonce vést spíše k tlaku na pokles cen ropy, a tedy i k tlaku na pokles cen u českých čerpacích stanic.

Pokud by tedy předání moci ve Venezuele bylo poklidné, je to špatná správa pro Rusko. Obchodníci s ropou hledí dopředu, podstatná část jejich obchodů probíhá na termínovém trhu, i na dlouhé měsíce dopředu, a i pokud by jen vyhlíželi postupný návrat venezuelské ropy na světový trh, v horizontu třeba roku či dvou, bude to tlačit cenu ropy níže ještě letos. Rusku by se tak ztenčily jeho příjmy z prodeje ropy a zprostředkovaně patrně také zemního plynu, což by omezilo jeho možnosti financovat válku na Ukrajině.