Svět řeší výbušninovou krizi. Bez TNT nebude beton, čipy ani mobily
Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.
Poslední továrna na výrobu TNT byl ve Spojených státech uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská agrese na Ukrajině však narušila dodavatelské řetězce a země jako Rusko či Čína nyní TNT na globální trh vůbec nedodávají.
Cena výbušniny tak vystřelila z 0,50 dolaru na 20 dolarů za libru (zhruba 0,45 kg). „To znamená dražší výstavbu, dražší infrastrukturu, dražší energii – zkrátka vše, na čem stojí růst ekonomiky,“ uvedl prezident Institutu výrobců výbušnin Clark Mica pro CNBC.
Nová továrna až v roce 2028
Americký Kongres sice schválil výstavbu nové továrny v Kentucky za 435 milionů dolarů (9,1 miliardy korun), ta ale bude spuštěna až v roce 2028. Nedostatek TNT navíc zvedá ceny i alternativních výbušnin, například RDX.
Domino efekt
Dopady výbušninové krize se neomezují jen na těžký průmysl. „Bez těchto materiálů nelze těžit důležité minerály pro výrobu mobilních telefonů. Nelze těžit kamenivo pro stavbu silnic. A v energetice výbušniny používáme při těžbě i výrobě energie,“ vysvětlil Mica.
K růstu cen telefonů přispívá i prudký nárůst poptávky po paměťových čipech – kvůli rozmachu umělé inteligence (AI). Jak uvedla agentura Reuters, výrobci čipů upřednostňují AI produkty, čímž omezují dodávky čipů pro chytré telefony. Prezident čínského výrobce Xiaomi Lu Wej-ping označil právě tento trend za hlavní důvod zdražování smartphonů.
Podle Tobeyho Gonnermana z distribuční firmy Fusion Worldwide poptávka po paměťových čipech během několika týdnů vzrostla na dvojnásobek až trojnásobek. „Na trhu se rozhořel boj o zboží, který bude dál sílit,“ varoval.
Sázky Big Techů
Velké firmy jako Alphabet, Amazon, Meta Platforms, Microsoft či CoreWeave letos podle banky Morgan Stanley investují do infrastruktury pro AI kolem 400 miliard dolarů (8,4 bilionu korun). Takový tlak na čipy i suroviny může dál zvyšovat ceny elektroniky i stavebních projektů.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
