Čtvrtina Čechů stále odmítá platby kartou. Kteří to jsou a proč
S rozmachem moderních platebních metod experti prorokovali soumrak hotovosti. Říkalo se, že bankovky z našeho života brzo vymizí. Je to ale už pár let a nic takového se v Česku nekoná. Období covidové pandemie s tím sice trochu zahýbalo, ale bankovky tu jsou pořád. Podle průzkumu Euronetu existují totiž vybrané skupiny lidí a obchodníků, kteří dávají hotovosti přednost. Kdo jsou Češi, kteří chtějí mít mince a bankovky po kapsách a placení kartou se brání?
Ve stánku u nádraží, v bistru na poliklinice, v obchůdku na menším městě, u kadeřníka, na masáži nebo na farmářských trzích či v zapadlé hospůdce. To vše jsou místa, kde máte s platební kartou obvykle smůlu. Nad pokladnou jim často visí cedule „Karty nebereme! Jen platby v hotovosti!“ a zaplatíte tam pouze mincemi a bankovkami. Důvody, proč tomu tak je, jsou přitom různé tak, jako je i různý jejich byznys. Většina z nich na tom nehodlá nic moc měnit ani do budoucna. Až 60 procent Čechů si i kvůli těmto obchodníkům proto musí několikrát měsíčně vybírat hotovost z bankomatu. Ty přitom především v menších obcích po celé České republice citelně chybí, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Euronet.
Poplatkový strašák a slevy
Někteří menší obchodníci mají moderní technologie třeba i rádi, ale nechtějí platit za terminál a případně ani posílat poplatky z každé transakce bankám. „Těch pár zákazníků, co se na placení kartou ptá, nás nevytrhne, protože stejně máme tady tak malý obrat, že jsme rádi, že přežijeme další měsíc. Terminál se nám proto vůbec nevyplatí, jen by to byla další pravidelná platba navíc,“ říká majitel E.S. malého obchůdku se smíšeným zbožím na okraji jedné ze středočeských obcí. Pražský kadeřník David Z. sice terminál ve svém salónu má, ale za placení bez karty dává slevu a většina zákaznic u něj proto stejně platí hotově.
Konzervativní obchůdky ztracené v čase
Další část drobných živnostníků se moderních platebních metod vysloveně bojí. Přitom třeba prodavačce v malém bistru v nemocnici by placení kartou usnadnilo život. Prodává lahůdky a musí používat na zboží rukavice, aby si nemusela neustále mýt ruce po manipulaci s bankovkami. Ani tyto komplikace ji ale nepřimějí změnit názor. Nechce se nic nového učit ani si zařizovat. Je spokojená tak, jak to má teď, tedy s pokladnou plnou bankovek.
Také majitelka malého obchůdku s oblečením na jedné z pražských poliklinik se chlubí, že má ještě starý tlačítkový mobil, a proto ani „nemůže využívat žádné tyhle ty vymoženosti”, tedy ani posílat QR kódy či nahlížet na došlé platby do mobilního bankovnictví. Vedle triček a domácích šatů prodává domácí pletené výrobky, a tak jí to vyhovuje i kvůli tomu, že si může dělat účetnictví tak trochu po svém.
Češi měli v závěru loňského roku pátou nejvyšší inflaci z celé evropské sedmadvacítky. Podle dat Eurostatu se meziroční prosincová harmonizovaná inflace v ČR vyšplhala na 16,8 procenta. Hůř na tom byli jen Maďaři a obyvatelé pobaltských republik. Kromě společného růstu cen potravin a energií Čechy trápí i jistá specifika české inflace. Ve svém komentáři je rozebral Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Češi se perou s pátou nejvyšší inflací v rámci EU
Money
Zmizelá dýška
Velkou a rozhodně nepřehlédnutelnou skupinou těch, kdo se brání platbám kartou, jsou lidé pracující v gastronomii. Majitelé restaurací terminál do svého provozu třeba i pořídí, ale nakonec jej musí po čase zrušit. Bouří se jim personál, který vyhrožuje, že odejde, pokud zůstanou v restauraci platby kartou. Číšníci tím přicházejí o dýška, se kterými už počítají. Když pak hosté platí kartou, obvykle jim nic navíc nedají. A v případě, že jim aplikace pro placení umožní dýško dát, využije tuto možnost prý jen malá část štamgastů. Majitelé podniků navíc platbu na dýško svému personálu jaksi opomíjí předávat, stěžuje si servírka Jana z restaurace u nádraží.
Konzervativní zákazníci a kontrola
Vedle obchodníků, kteří upřednostňují za každou cenu placení hotovostí, ale stále existuje i docela velká skupina zákazníků, kteří chtějí sami platit především bankovkami. Dvě procenta lidí kartám nedůvěřuje vůbec, 20 procent jsou lidé platící v bankovkách ze zvyku a zhruba 18 procent respondentů z průzkumu tvořili lidé, kteří chtějí mít kontrolu nad svými financemi.
„Při placení kartou jsou lidé ochotni zaplatit obvykle o dost více než, když platí hotovostí. Díky kreditním kartám pak za měsíc celkem utratí víc než si mohou dovolit a začínají si proto hlídat své finance tím, že platí hotově,“ poznamenává Ondřej Kozák z Euronetu.
Minimálně čtvrtina Čechů tedy nedá na hotovost dopustit a vždy ji preferuje před platbou kartou. „Ve věkové kategorii 30 až 44 let to je dokonce třetina,“ uvádí zpráva z průzkumu agentury STEM/MARK. Z této analýzy dále vyplývá, že denně hotovostí platí jeden ze čtyř Čechů a z toho častěji to bývají muži. Minimálně jednou týdně platí bankovkami 89 procent Čechů.
V takřka celonárodní detektivku se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
Záhada drahých vajec objasněna. Řetězce si mastí kapsu
Money
Nikdo nedokáže zodpovědně předpovědět, jak nás krize zasáhne. Je ale dobré být finančně připraven a mít rozumný plán co kdy dělat. Revizi rodinných financí by tak měla dělat čas od času každá domácnost. Rozhodně se to ale vyplatí v krizových časech, aby se dala složitá doba lépe zvládnout. Samotná revize ale nestačí. Je třeba aktivně udělat i další kroky. Ve spolupráci s odborníky jsme proto připravili desatero správného finančního chování v tak složité době, jakou zažíváme právě nyní.
V krizi je dobré mít investiční plán. Co dalšího radí experti?
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.