Smažák už stačit nebude. Aby restaurace krizi překonaly, musí nabídnout víc
Čechů, kteří chodí na obědy, významně ubylo. A na podzim jich v restauracích bude ještě méně. Aby podniky krizi ustály, musí inovovat. Nabídnout mnohem víc než smažák, varují zástupci gastra.
Zdražování obědových menu vede k menší návštěvnosti restaurací. Oběd si v nich méně často dopřeje 54 procent lidí v porovnání s obdobím před pandemií v roce 2019.
Lidé se sice po uzávěrkách z důvodu pandemie především na jaře do restaurací vrátili, jejich počet ale bude vzhledem k rostoucím cenám klesat. „Zdražují suroviny. Už teď narážíme na strop ceny, kterou budou hosté v podnicích ochotní zaplatit. Už na podzim budeme svědky citelného propadu počtu lidí v podnicích,“ popisuje Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Průměrná cena jídla v restauraci je nyní 161 korun, přičemž v roce 2019 to bylo skoro o 40 korun míň. Ceny ale budou nadále stoupat. Podle Vladimíra Sirotka z Dotykačky to bude o dalších 40 korun víc. „Průměrná cena jídla se bude pohybovat kolem 200 korun,“ dodal Sirotek s tím, že nejoblíbenější položka jídelníčku tuzemských podniků, řízek či smažený sýr, zdražila za květen o 30 procent.
Obědové meníčko v první polovině června podle analýzy společnosti Sodexo Benefity stálo v průměru 163 korun. To je o 28 korun více než v roce 2020. Od začátku roku cena obědů roste každý měsíc o korunu až dvě. Nejvíce za obědy platí lidé v Praze, a to 190 korun. Naopak nejlevněji, průměrně za 147 korun, se najedí v podnicích v Karlovarském kraji.
Polední meníčko pod dvě stovky? V Praze už se nahledáte
Money
Češi si dělají obědy doma
Češi si proto čím dál častěji připravují vlastní obědy. „Vidí, že polední menu výrazně zdražila, obsluhu vnímají nad rámec té samotné přípravy jídla, které musí zaplatit. Zvyk obědových krabiček z covidových dob jen tak neopustí,“ vysvětluje nezávislý konzultant trhu Miroslav Fous.
Gastro podnikatelům tak nezbývá než se aktuální situaci přizpůsobit. Jednou z možností je podle Kastnera mít levné pivo a obědy nebo inovovat. Tuzemský gastronomický trh se ale podle něj mění jen velmi pomalu a ke změnám dochází především ve velkých městech.
„Úspěch mají například bistra. Mají originální produkty a provozují je mladší lidé. Podnikatelé v gastru jsou často velmi zabednění,“ dodává Kastner.
Souhlasí s ním i Sirotek. Podniky podle něj budou muset svým hostům, proto aby přežili, nabídnout mnohem víc než obyčejný řízek. „Bude třeba inovace v obědovém menu. Stávající stav asi není udržitelný,“ přibližuje Sirotek.
„Gastronomie má jistou dávku elasticity se přizpůsobit a nevěřím, že by prošla velkou selekcí, i když hlavně vesnické podniky to budou mít přetěžké,“ říká spolumajitel sítě Together David Petřík.
Petřík: Gastronomie to ustojí. Bolet to ale bude hlavně vesnické podniky
Enjoy
Krizi pociťuje především starší generace gastro podnikatelů
Dopad pandemie a následné inflace pociťuje především starší generace provozovatelů. „Tradičnější podniky byly nahrané, protože věci jako internet nebo platba kartou, a především rozvoz, šly úplně mimo ně. Ukázalo se, že kdo se nepřizpůsobí 21. století, ten nemá šanci přežít. Starší generace to vzhledem k obtížné situaci mnohdy vzdala,“ tvrdí mluvčí Dotykačky Věra Kubátová.
Ta kromě digitalizace vidí budoucnost gastro provozů i v dovážce, která by v případě dalšího lockdownu mohla pro mnoho podniků znamenat přežití. „Necelá polovina lidí dovážku domů v současné době využívá. Více než třetina ji odmítá. Nevyužitý potenciál je ale na straně nabídky, protože existují podniky, které zatím tuhle variantu nenabízejí,“ popisuje Fous.
Nejvíce je dovážková služba rozšířená ve velkých městech. „Pro Pražany je to ale nouzová varianta. To znamená, že to není něco, k čemu by se intenzivně přikláněly, ale jen to jen v situaci, kdy chtějí ušetřit čas. Není to tou první variantou, trendy preferované,“ uzavírá Fous.
Ani legendární kodaňské Nomě, nejlepší restauraci na světě, se byznysově moc nevede. Navzdory covidové podpoře dánské vlády se podnik dostal do milionových ztrát, upozornila agentura Bloomberg.
Ani vyhlášené Nomě se nedařilo. Nejlepší restaurace na světě se dostala do milionové ztráty
Enjoy
Topinka má za sebou prvních osm dnů provozu. Pocity z toho mám nejrůznější, oscilují někde mezi vyčerpáním a euforií. Snažím se z prvního týdne vyvodit nějaké závěry a poučit se z nich. Jde to obtížně, protože nic z toho, co jsme zažili, se nemusí opakovat. Situace na bojišti se mění každou vteřinou a nejvíc ji vystihuje výraz nevyzpytatelná. 
Když se novinářka rozhodne otevřít bistro: Hledáme další ruce
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
