Reklama

Lukáš Kovanda: Konec EET je výhrou restaurací a gastropodniků. Po zavedení zdražily, nyní určitě nezlevní

EET měla mnoho odpůrců z řad podnikatelů. Demonstrace proti zbytečnému vydávání účtenek se uskutečnila v květnu 2017 v Praze.
ČTK
Lukáš Kovanda

Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Rozhodnutí sněmovny definitivně „odpískat“ EET je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Podle odhadu ministerstva financí připraví zrušení EET veřejné rozpočty celkem o 4,2 miliardy korun ročně. Ministerstvo odhad uvádí v důvodové zprávě k legislativě, kterou se EET ruší. Pozoruhodné je, že tento odhad současného ministerstva, vedeného Zbyňkem Stanjurou (ODS), vyčísluje přínos EET jako zhruba třikrát nižší, než jaký uvádělo to samé ministerstvo v době zavádění EET, tedy když mu šéfoval Andrej Babiš (ANO). Tehdy vyčíslilo přínos opatření při realizaci dvou jeho prvních fází zavádění na 12,7 miliard ročně. To by kvůli inflaci, jež od té doby nastala, odpovídalo dnes zhruba 16 miliardám korun, tedy takřka čtyřnásobku sumy, kterou spočítalo Stanjurovo ministerstvo.

EET

Moore: Zrušení EET je krok zpět. Nechte to aspoň dobrovolně

Zrušení povinnosti evidovat paradoxně skokově snížilo podíl bezhotovostních transakcí, protože určitá část podnikatelů opět začala preferovat neevidované hotovostní příjmy oproti evidovaným transakcím platebními kartami.

Přečíst článek

Zapojování podnikatelů do EET započalo takřka přesně před šesti lety. Od 1. prosince 2016 se v první fázi zapojili do EET provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, tedy hotelů, kempů, restaurací, kaváren či hospod. O tři měsíce později, 1. března 2017, se pak rozjela také druhá fáze EET, jež se týkala maloobchodu a velkoobchodu, tedy také stánkového prodeje, prodeje na tržištích či obchodu s motorovými vozidly. Zbylé dvě další fáze zavádění, původně plánované na březen a červen 2018, nikdy nebyly uskutečněny. Nejprve plánovaný náběh zrušil Ústavní soud, pak zase plány zhatila pandemie. A kvůli změně vlády tedy dnes definitivně padá i náhradní plán Babišovy vlády spustit zbylé dvě fáze v roce 2023.

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Společně s nástupem první vlny EET byla k 1. prosinci 2016 snížena provozovatelům restaurací a dalších gastronomických podniků DPH z 21 na 15 procent (s výjimkou prodeje alkoholu a tabáku, kterým zůstala základní sazba 21 procent). Ministerstvo financí, jemuž tehdy šéfoval Babiš, tímto způsobem zamýšlelo provozovatelům gastropodniků kompenzovat náklady spojené se zavedením EET typu těch na pořízení elektronické registrační pokladny nebo zajištění online připojení.

Elektronická evidence tržeb zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila 25. listopadu 2022 sněmovna.

Neslavný konec EET. Sněmovna poslala elektronickou evidenci tržeb na politické smetiště

Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.

Přečíst článek

Reklama

V květnu 2020 přitom došlo k dalšímu snížení DPH pro provozovatele restaurací a dalších gastronomických zařízení, tentokrát z 15 na 10 procent (sazba 10 procent se tentokrát vztáhla třeba i na čepované pivo, jemuž se tak zdanění snížilo naráz z 21 na právě 10 procent). Toto snížení ministerstvo původně zamýšlelo jako kompenzaci dalších vln zavádění EET, třetí a čtvrté.

K jejich uskutečnění, jak víme, však už nedošlo. Přesto i tak ministerstvo financí, už pod vedením Aleny Schillerové (ANO), DPH snížilo. Zdůvodnilo to tehdy jako další střípek do mozaiky pomoci podnikatelům a spotřebitelům v době první pandemické vlny. Tu doprovázely rozsáhlé restrikce a uzavírky, včetně uzavírek právě gastropodniků.

Tři vládní injekce gastronomii

Rozhodnutí sněmovny EET definitivně „odpískat“ je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství. Vždyť ve finále se jim DPH snížila z 21 procent na 10 procent, aniž by toto snížení nyní, po zrušení EET, muselo cokoli kompenzovat. Závidět mohou provozovatelům restaurací či hospod třeba i ovocnáři. Česko je totiž zřejmě jedinou zemí EU, kde je DPH na čepované pivo nižší než na ovoce.

video

Digitalizace je nezbytností pro všechny obchodníky. Jinak je krize smete

Následující měsíce přinesou spoustu výzev pro všechny obchodníky. Na jedné straně je budou tížit rostoucí náklady na energie a mzdy, na straně druhé budou tlaky od zákazníků, kteří nebudou ochotni platit vyšší ceny za zboží a služby. Jak z toho ven? Jednu z možných odpovědí na to přinesla konference Boost your business!, kterou pořádal byznysový portál newstream.cz. Hlavní radou úspěšných podnikatelů je digitalizace. 

Přečíst článek

Dnešní krok sněmovny je vlastně finanční injekcí podnikatelům v gastronomii. A to nejen čistě z pohledu sazby DPH. U některých je totiž třeba připočíst i „injekci“ další, spočívající v tom, že se z části vrátí do výdělečnější šedé zóny, odkud je roku 2016 stát zavedením EET vypudil.

Zdražení, jehož se kvůli zavedení EET roku 2016 restaurace a gastropodniky dopustily, pochopitelně už odmazáno nebude. To je tedy další, třetí injekce. A nebylo to tehdy žádné úplně zanedbatelné zdražení. Vždyť navýšilo i celkovou inflaci, takže zásadně přispělo k tomu, že Česká národní banka o přibližně čtyři měsíce později mohla konečně ukončit svůj několik let trvající intervenční boj za výraznější inflaci, který prováděla umělým oslabováním české měny a na který vydala přes 2000 miliard nově vytvořených korun. 

Smažený sýr, ilustrační foto

Smažák už stačit nebude. Aby restaurace krizi překonaly, musí nabídnout víc

Čechů, kteří chodí na obědy, významně ubylo. A na podzim jich v restauracích bude ještě méně. Aby podniky krizi ustály, musí inovovat. Nabídnout mnohem víc než smažák, varují zástupci gastra.

Přečíst článek

Reklama

Související

Chystané změny DPH zdraží léky

Lukáš Kovanda: Chystané změny DPH zdraží lidem vodu i léky. Na daňové rošádě vydělají obchodníci a stát

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme