Stop blackoutům. Česko se mění v centrum bateriových úložišť
Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.
Bateriová úložiště dokážou během milisekund reagovat na výkyvy v přenosové soustavě. Stabilizují frekvenci, ukládají přebytky z obnovitelných zdrojů a v případě výpadku zdrojů okamžitě dodají výkon do sítě. Baterie jsou schopné přemostit kritické vteřiny a minuty, které rozhodují o tom, zda dojde k plošnému blackoutu, nebo ne. Díky tomu se z podpůrné technologie stávají klíčovým prvkem moderní energetiky a pojistkou proti blackoutům.
FOTOGALERIE: Blackout ve Španělsku
Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.
Nejnovější bateriové úložiště letos u Břeclavi postaví energetická skupina MND miliardáře Karla Komárka a bude zároveň jedním z největších bateriových úložišť v Česku. S kapacitou 31 megawatthodin má přispět právě ke stabilitě sítě. Provoz zahájí na začátku příštího roku.
Společnost má také v plánu dokončit dalších šest velkokapacitních bateriových úložišť v Česku a další dvě v Německu. „Výhodou bateriových úložišť je, že jsou relativně kompaktní a nevyžadují rozsáhlé zábory plochy a obvykle se nacházejí v méně atraktivních oblastech jako jsou průmyslové zóny,“ řekl Michal Sasín z MND. Například v Břeclavi se jedná o pozemek v blízkosti rozvodny vysokého napětí.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Nebyl to blackout, říká Palaščák
Leaders
Nové možnosti sítě
Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dosud největší zprovozněné úložiště od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery v Česku má kapacitu 29 megawatthodin.
Dle asociace se v Česku otevírá nový prostor pro velkokapacitní bateriová úložiště, mezi něž se obecně řadí systémy s kapacitou nad jeden MWh. Ty jsou podle asociace v tuzemsku zatím spíše raritou, protože neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora. „To již ale bude brzy minulostí. Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin,“ uvedl ředitel asociace Jan Fousek.
Dalším z velkých energetických hráčů, který se pouští do realizace energetických úložišť je skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ta je plánuje ve Chvaleticích na Pardubicku a v Kladně a svou kapacitou několikanásobně předčí dosud spuštěná tuzemská zařízení. Náklady převýší miliardu korun, uvedla mluvčí společnosti Eva Maříková.
Největší české bateriové úložiště s výkonem 100 megawattů a kapacitou 200 megawatthodin vyroste v areálu Elektrárny Chvaletice. Pokud nepřijdou neočekávané komplikace a skupina získá pro oba projekty stavební povolení, se zprovozněním obou úložišť počítá v průběhu příštího roku.
Příklady kdy bateriová úložiště zachranily soustavu před blackoutem
- Austrálie (2017): po sérii blackoutů byla spuštěna baterie Hornsdale (100 MW/129 MWh). Už během prvních měsíců snížila riziko výpadků a ušetřila desítky milionů dolarů.
- Kalifornie (2020): při rekordních vedrech pomohly velké baterie odvrátit zhroucení sítě.
- Velká Británie (2019): baterie během sekund stabilizovaly síť po výpadku plynové a větrné elektrárny.
- Texas (2021): zimní bouře způsobila masivní výpadky, baterie však pomohly udržet v chodu kritickou infrastrukturu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
