Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.

Bateriová úložiště dokážou během milisekund reagovat na výkyvy v přenosové soustavě. Stabilizují frekvenci, ukládají přebytky z obnovitelných zdrojů a v případě výpadku zdrojů okamžitě dodají výkon do sítě. Baterie jsou schopné přemostit kritické vteřiny a minuty, které rozhodují o tom, zda dojde k plošnému blackoutu, nebo ne. Díky tomu se z podpůrné technologie stávají klíčovým prvkem moderní energetiky a pojistkou proti blackoutům.

FOTOGALERIE: Blackout ve Španělsku

Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.

Nejnovější bateriové úložiště letos u Břeclavi postaví energetická skupina MND miliardáře Karla Komárka a bude zároveň jedním z největších bateriových úložišť v Česku. S kapacitou 31  megawatthodin má přispět právě ke stabilitě sítě. Provoz zahájí na začátku příštího roku.

Společnost má také v plánu dokončit dalších šest velkokapacitních bateriových úložišť v Česku a další dvě v Německu. „Výhodou bateriových úložišť je, že jsou relativně kompaktní a nevyžadují rozsáhlé zábory plochy a obvykle se nacházejí v méně atraktivních oblastech jako jsou průmyslové zóny,“ řekl Michal Sasín z MND. Například v Břeclavi se jedná o pozemek v blízkosti rozvodny vysokého napětí. 

Nebyl to blackout, říká Palaščák

Leaders

Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.

nst

Přečíst článek

Nové možnosti sítě

Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dosud největší zprovozněné úložiště od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery v Česku má kapacitu 29 megawatthodin.

Dle asociace se v Česku otevírá nový prostor pro velkokapacitní bateriová úložiště, mezi něž se obecně řadí systémy s kapacitou nad jeden MWh. Ty jsou podle asociace v tuzemsku zatím spíše raritou, protože neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora. „To již ale bude brzy minulostí. Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin,“ uvedl ředitel asociace Jan Fousek.

Dalším z velkých energetických hráčů, který se pouští do realizace energetických úložišť je skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ta je plánuje ve Chvaleticích na Pardubicku a v Kladně a svou kapacitou několikanásobně předčí dosud spuštěná tuzemská zařízení. Náklady převýší miliardu korun, uvedla mluvčí společnosti Eva Maříková.

Největší české bateriové úložiště s výkonem 100 megawattů a kapacitou 200 megawatthodin vyroste v areálu Elektrárny Chvaletice. Pokud nepřijdou neočekávané komplikace a skupina získá pro oba projekty stavební povolení, se zprovozněním obou úložišť počítá v průběhu příštího roku.

Příklady kdy bateriová úložiště zachranily soustavu před blackoutem

• Austrálie (2017): po sérii blackoutů byla spuštěna baterie Hornsdale (100 MW/129 MWh). Už během prvních měsíců snížila riziko výpadků a ušetřila desítky milionů dolarů.
• Kalifornie (2020): při rekordních vedrech pomohly velké baterie odvrátit zhroucení sítě.
• Velká Británie (2019): baterie během sekund stabilizovaly síť po výpadku plynové a větrné elektrárny.
• Texas (2021): zimní bouře způsobila masivní výpadky, baterie však pomohly udržet v chodu kritickou infrastrukturu.