Češi v loňském roce udělali 800.963 změn dodavatele elektřiny a plynu. Ve srovnání s rokem 2024 je to o zhruba 2,5 procenta více. Více měnili dodavatele elektřiny. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). Spotřebitelé tak patrně reagovali na snižování cen. V Česku je více než 6,3 milionu odběratelů elektřiny a téměř 2,8 milionu odběratelů plynu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze je to 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.
Druhá polovina roku 2021 se nese ve znamení zdražování elektřiny. A nejde o žádné drobné – některé domácnosti budou platit o desítky procent více než doposud. Největší šok čeká odběratele, kterým bude v dohledné době končit fixace.
Do konce roku v Česku pravděpodobně krachne ještě víc než desítka dodavatelů energií. Půjde o malé prodejce se špatným systémem řízení rizika, jejichž konec zbytek trhu bez problému absorbuje.
Co stálo za krachem „Bohemky“? Maximalizace zisku za každou cenu bez jakékoliv snahy vytvářet udržitelný a dlouhodobý byznys model.
