Elektřina lidem zlevní o tisíce. Ale nebude to zadarmo
Elektřina v roce 2026 výrazně zlevní. Nejde ale o tržní zázrak, výsledek technologického pokroku nebo rostoucí konkurence, nýbrž o politické rozhodnutí. Stát se rozhodl domácnosti osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje. Politicky vděčné řešení má i svou cenu - vyšší zadlužení státu. Výdaje rozpočtu kvůli tomu vzrostou o zhruba 17 miliard korun.
Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce klesne o 15,1 procenta. Informoval o tom v pondělí Energetický regulační úřad, který v novém výnosu již zohlednil fakt, že nová vláda rozhodla od roku 2026 zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, respektive jej převést na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu tak z tohoto důvodu stoupnou v roce 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti ovšem ušetří nejčastěji od 4 200 do 23 000 korun ročně oproti loňsku a od 2 800 do 12 100 korun ročně oproti letošku.
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Tíživá pravda. Češi platí za elektřinu nejvíc v Evropě
Money
Energetický regulační úřad dosud uváděl, že regulovaná složka cen elektřiny se má roku 2026 zvýšit o 1,1 procenta. Tento výměr ovšem ještě nezohledňoval právě zmíněné rozhodnutí nové vlády.
Domácnosti se tedy v příštím roce dočkají výrazného snížení své celkové platby za elektřinu. Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny. To může podpořit celou tuzemskou ekonomiku. Zvláště když masivní dotace ve své energetice chystá od roku 2026 sousední Německo.
Němečtí zákonodárci se letos v listopadu rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. A to částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci, na levnější energie pro průmysl. České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je devět až desetkrát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni zhruba 44 procent HDP, Německo přibližně 62 procent HDP. Jen německá dotace v podobě úlevy od poplatku za přenosovou soustavu je tedy v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko.
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci
Názory
Kolik ušetří běžná domácnost
Vraťme se do ČR. Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu běžně zhruba 27 600 korun. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o původně navržené 1,1 procenta zaplatila celkově jen něco přes 26 600 korun, tedy o přibližně tisícikorunu méně. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj v oblasti neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy vlastní elektrický proud neboli silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.
Když navíc vláda zrušila uvedený poplatek za obnovitelné zdroje, respektive jej tedy převádí na státní rozpočet, bude úspora pro běžnou domácnost ještě výraznější.
Celková platba za elektřinu u této domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 korun na nějakých 24 800 korun. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 korun za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1 800 korun. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2 800 korun. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4 200 korun.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
Elektřina z fúzní reakce se už prodává, i když elektrárna ještě vůbec neexistuje
Enjoy
Nejvíc ušetří domácnosti s vytápěním elektřinou
Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domě – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 tisíc korun ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 korun. V příštím roce to díky převedení poplatku na státní rozpočet bude přibližně 64 900 korun.
Domácnost v rodinném domě, jež tedy elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 12 100 korun, oproti loňsku pak dokonce 23 300 korun.
