Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Ještě, než jsme začali rozhovor, chtěl Míl říct myšlenku k válce na Ukrajině: „Bylo by dobré přes valné shromáždění OSN zajistit vyslání modrých přileb k ochraně jaderných elektráren na Ukrajině. Jde o to, aby se jaderné elektrárny nestaly cílem bombardování. Kolem jaderných zdrojů by se nemělo bojovat.“

---

---

Taková myšlenka má dva háčky. Jednak se Rusko s nikým nebaví, prostě vede válku. A za druhé, podle vývoje na bojišti to vypadá, že právě elektrárny jsou jedním z cílů ruského útoku.

Zdá se, že Rusko chce z Ukrajiny udělat zemi se zničenou infrastrukturou. Ale kdyby se valné shromáždění OSN alespoň pokusilo něco udělat, tak by občan mohl mít pocit, že je k něčemu a umí omezit chování, které je pro okolní svět extrémně rizikové a porušuje všechny myslitelné mezinárodní konvence. I když nejde o vojenskou intervenci a už vůbec ne o akci NATO, lze čekat, že to v Radě bezpečnosti Rusko odmítne, ale valné shromáždění OSN by mělo konat. Co se samotného konfliktu týče, největší efekt by mělo okamžité ukončení odběru ropy a uhlí. To se na německých, ale i našich peněženkách projeví násobně méně než pokračování konfliktu. Je obdivuhodné, že naši politici se na rozdíl od německých, kteří na konfliktu mají nemalý podíl, nebojí toto lidem sdělit.

Rusové, nebo konkrétně Putin, od začátku počítají s energetickou kartou. Dodávkami plynu a ropy drží Evropu v hrsti. Už teď nás drtí ceny energií, a Rusko neváhá vyhrožovat, že energie Evropě úplně vypne. Jak se tomu Evropa může bránit?

Za prvé, Evropa má na svém území zdroje hnědého i černého uhlí. Za druhé, uhlí se dá dovézt. Je to jenom otázka nákladů, které, ale nejsou extrémní. Zima končí a přes léto lze zajistit dostatek zásob odjinud. Ohledně ropy by neměl být problém přejít na jiné dodavatele. To je Evropa zcela určitě schopná zvládnout. Je zvláštní, že největší obavy mají Němci, kteří před volbami navrhovali zdražit benzín o patnáct korun na litr pod záminkou zachraňování planety a nutnosti přejít na elektromobilitu. Dnes mají obavy i z menšího zdražení pohonných hmot.

Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi

Leaders

V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ale situace se změnila, Rusko vtrhlo na Ukrajinu…

Je potřebné přispět k ukončení konfliktu. Ten nás stojí víc, než je dopad z nárůstu cen, a toto je cesta. Proč Německo s Holandskem odmítají ukončit odběr ropy z Ruska? Ropa je nahraditelná, a cenový růst by nebyl tak dramatický. Odpor ke snížení dodávek z Ruska je především proto, že Němci nebo Holanďané nejsou ochotni se smířit s faktem, že by je to něco stálo. A politici nemají odvahu jim říct, že když v současnosti nezaplatíme tyto náklady, v budoucnu budeme platit násobně víc například při obnově zničené země.

Benzín a nafta zdražila i Němcům a Holanďanům. Dopady války jsou i tam vidět…

Dopady války v těchto zemích nejsou zdaleka tak veliké jako v Polsku, na Slovensku, u nás a v dalších sousedících zemích. Před pár lety Němci přijmuli milion migrantů z Afriky, Sýrie a dalších zemí. My jsme se postarali o tři sta tisíc lidí z Ukrajiny. To je při přepočtu na počet obyvatel jako kdyby Německo nepřijmulo milion, ale 2,7 milionu uprchlíků.

Evropa nesmyslně vsadila na jednu kartu

O uprchlíky se postaráme. Ale co bude s energiemi a jejich cenou?

Celá energetika je řízena krátkodobými obchodními zájmy. Kvůli nesmyslnému obchodnímu systému platí občané násobky toho, co by platit měli. Prioritou je profit účastníků na těchto trzích. Energetika byla po druhé světové válce služba lidem, společnosti. Teprve okolo roku dva tisíce se z elektrické energie udělala komodita. Trh se začal řídit krátkodobými obchodními zájmy.

Ropný klan Kochů popíral změny klimatu. Nyní začal masivně investovat do čistých energií

Zprávy z firem

Šéf Koch Industries, firmy, která vyrostla na obchodu s ropou, Charles Koch dlouho bojoval proti omezování emisí a nejrůznějším programům v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, stejně jako další členové jeho podnikatelské rodiny. Nyní jeho firma ve Spojených státech ve velkém investuje do baterií pro elektromobily. 

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Čtvrtletní plán je víc než desetiletý výhled. Když odvětví, které se z hlediska investic plánuje v desítkách let dopředu, začnete řídit podle krátkodobých zájmů, začnete zdražovat. Třeba přechod nákupu plynu na spotové ceny vedl k ohromnému nárůstu cen. Už v sedmdesátých letech americký prezident Jimmy Carter vyzval Evropu, aby snížila svoji závislost na Rusku. Evropa udělala pravý opak. Ještě poznámku, každá velká firma se snaží být nezávislá na jednom dodavateli svých klíčových komponent či komodit. Evropa se na to úplně vykašlala.

Proč se to stalo, podcenili jsme rizika?

Už v sedmdesátých letech Andrej Sacharov konstatoval, že tanky a děla byly nahrazeny ropou a plynem. Jasně formuloval nutnost energetické bezpečnosti, protože ten, kdo drží prst na životně důležitých dodávkách energie, ten vás může snadno zotročit. Měli jsme dost času se připravit na problém, kterému dnes čelíme. Nic se neudělalo, odborníci na to upozorňovali roky.

Jaká je z toho cesta ven? Co má česká vláda dělat?

Ropa je v podstatě vyřešená. Produktovody a zásobníky, které máme k dispozici, by měly být při dobrém plánovaní a organizaci dodávek schopny zajistit dostatek pohonných hmot pro chod české ekonomiky i domácností. To není jen otázka zásobování rafinerií, ale i finálního produktu. Co rychle neumíme, je plyn. Jediným řešením je stavba dalších zásobníků a ideálně dvou tranzitních tras z více teritorií. Posílení plynovodu z jihu a přímé napojení na Rakousko z jižní Moravy. Zvážit výstavbu plynovodu z Polska, a to včetně možnosti terminálu na LNG. Třetí je zvýšit kapacitu přenosu z Německa. Česko by v každém případě mělo aspoň na jednom místě mít zajištěno spoluvlastnictví terminálu LNG. V Německu se budou stavět dva terminály. To nebude dostačovat, bude se stavět třetí a čtvrtý. Česko by se minimálně na jednom z nich mělo podílet a zajistit si tranzitní kapacity. V neposlední řadě budeme muset prodloužit provoz uhelných elektráren a šetřit uhlí s vyšší výhřevností pro teplárny.

Mluvíte o projektech, jejichž vybudování bude trvat několik let. Co budeme dělat příští zimu, když nám Rus vypne plyn?

Můžete jedině zrychlit práce. Zrušit papírování, které zabírá největší čas veškeré výstavby. Přejít do krizového řízení výstavby infrastruktury LNG a tranzitních tras. Nic jiného nezbývá. A zároveň byste musel přejít na regulaci spotřeby podle priorit. Přes léto je potřeba naplnit všechny zásobníky, a pokud je to možné, rozšířit jejich kapacity. Jde to zvládnout, ale je potřebné konat.

Lukáš Kovanda: Putinovo tažení za silnější rubl zaplatí i Češi. Ještě víc jim zdraží energie

Názory

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Energetické firmy jsou vítězové války na Ukrajině

Zkapalněný plyn je dražší než ruský. Jak by se přechod na LNG promítl do cen?

S cenami bych byl opatrnější. Při dlouhodobých kontraktech jste se schopen se dostat do sice vyšších cen, než nabízejí Rusové, ale ne tak zásadně. Za příklad dám Litvu. Koupila plovoucí terminál na LNG a Rusko nabídlo pětadvacetiprocentní slevu na své dodávky plynu. Přes to se to Litevcům vyplatilo odmítnout. Určitě to bude nižší cena, než je ta spotová, která je manipulována. To nemluvím o tom, že náklady Česka z přetrvávajícího konfliktu budou násobně vyšší. Co se energií týče, mám pocit, že v oblasti dodávek energií není nikdo, kdo by na válce prodělával.

Jinými slovy, energetické firmy jsou vítězové války na Ukrajině?

Když se podíváte na vítěze covidu, některé firmy na tom rozhodně neprodělaly. Když se vrátím k energiím, ty jsou základní podmínkou pro chod společnosti a měly by fungovat jako veřejná služba. Lidé a firmy by neměly být obětí špatně nastavených podmínek na trhu, který díky všem různým regulacím, povolenkám a dotacím či účelovým kompenzacím v podstatě neexistuje. Dostatek energií určuje kvalitu života a je podmínkou rozvoje společnosti.

Co když Rusko přeruší dodávky plynu? Má reagovat stát, nebo máme čekat na rozhodnutí Bruselu?

Já bych na to moc nevěřil, Rusko se bez plateb za plyn neobejde. K takovému kroku nepřistoupí. Ale abych odpověděl, vždy to bude muset udělat místní vláda, i když ve spolupráci s Bruselem. Kdyby došlo k přerušení dodávek plynu, musíme mít krizové scénáře. Předpokládám, že je máme. Museli bychom zajistit regulaci na straně spotřeby. Některé části průmyslu závislé na plynu by byly ve své spotřebě zásadně omezeny.

Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun, má potíže s cash flow

Money

Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun. Informaci serveru Seznam Zprávy ČTK potvrdil pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Podle něj jde o pomoc s vyrovnáním peněžních toků, takzvaného cash flow. Ve hře je několik variant řešení včetně půjčky, řekl Chabr.

ČTK

Přečíst článek

Evropa se stala lehce vydíratelnou

To by mohlo znamenat zkrachování českého průmyslu…

Nestrašme. Dojde ke krizovému řízení dodávek a řízení spotřeby. Nebyly včas postavené terminály, transportní trasy. Je to řešitelné, ale nebylo by to zadarmo. Pořád to bude levnější než pokračování konfliktu či jeho rozšíření na další země. Proto říkám, že je potřeba přijít s opatřeními, která jsou efektivní a která nepovedou k ekonomické nestabilitě v Česku. K tomu je klíčové ukončit odběr ropy z Ruska, ta především financuje jejich vojenské operace. U plynu je to těžší, ale Evropa má nástroje, jak by byla schopna zajistit náhradní plyn za ceny nižší, než jsou ty spotové na burze. Jak jsem již uvedl, nebude to tak levný plyn jako v době míru. Lidé by se měli ptát těch, kteří nepřipravili opatření, aby Evropa nebyla vydíratelná. Ostudný byl postup německé vlády, která přišla s Nord Stream 1, ačkoliv ji Pobaltské vlády či Polsko upozorňovaly na rizika. Stejný přístup byl s Nord Stream 2, nepoučení se z obsazení Krymu. Evropané se mohou rozčilovat. Ale pouze na to, že dovolili svým politiků chovat se naivně. Naivní může být malíř. Ale ne politik.

Naivní politiku tedy nyní platíme v cenách energií?

Nemuseli bychom v takové míře jako se nyní děje. Elektrickou energii vyrábíme v Dukovanech za 25 haléřů na kilowatthodinu. Ale na faktuře máme elektřinu třeba i za jedenáct korun za kilowatthodinu. Už v prosinci loňského roku předložilo pět zemí včetně Francie, Španělska nebo Itálie návrh Evropské komisi, aby došlo ke změně směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, tedy reformě tak, aby konečný zákazník zaplatil za elektřinu cenu, která bude odrážet náklady na energetický mix v dané zemi. Česko se k tomu nepochopitelně nepřidalo. Německo již nyní dotuje náklady na energie svých více než dvou set největších firem tak, aby tyto společnosti byly konkurenceschopné. Česko si nezajistilo vůbec nic. Zaznívá směšný argument, že Česko bude předsedat Evropské unii, bude mediátorem, a neměli bychom tedy upřednostňovat vlastní zájmy. Ale ve vší úctě, nyní předsedá Francie, a své zájmy prosazuje. Klíčový problém je, že žádný trh neexistuje. Je pokroucený všelijakými dotacemi a regulacemi.

Dalibor Martínek: Razie na pumpaře? Trapné fiasko vlády, které se dalo čekat

Názory

Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Mělo by si Česko, které začne předsedat Evropské unii od července, vybrat za svou prioritu energetiku a cenu energií?

Určitě. Je to klíčové téma. Česko by mělo trvat na tom, že energie má být veřejnou službou. Je to základní podmínka pro chod společnosti, jako dostatek vody. Je to i bezpečnostní otázka. Mělo by být evropské řešení pro nákup plynu a ropy, budování produktovodů, a to včetně přenosu elektrické energie, jakkoliv systému musejí umět fungovat nezávisle. Důležité jsou dlouhodobé kontrakty států s energetickými společnostmi na odběru energií. Zároveň je potřeba začít prosazovat to, aby každá země byla schopna na svém území vyrobit minimálně pětaosmdesát procent elektrické energie pro svoji spotřebu. Zbytek by si musela smluvně zajistit dlouhodobými kontrakty. To by stabilizovalo cenu, a to při zajištění přiměřeného zisku výrobních firem. A to není tři sta procent. Pokud by šlo o zisk šest až osm procent, jako mají například distribuční společnosti, tak přispějeme k omezení inflace, stabilizaci cen, a navíc pro každý penzijní fond z celého světa by to byla zajímavá výnosnost. Za takových podmínek byste zajistili podmínky pro realizaci dlouhodobých investic s delší dobou návratnosti, ale navíc byste zajistili cenovou stabilitu pro spotřebitele. Je to legislativně průchozí, a zamezilo by to nepředvídatelným výkyvům.

Jaroslav Míl

Bývalý vládní zmocněnec pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Od roku 1985 pracoval na různých pozicích ve společnosti ČEZ, v letech 2000 až 2003 byl jejím generálním ředitelem. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny. Osm let také působil jako prezident Svazu průmyslu a dopravy. A také jako člen představenstva jednoho z největších těžařů na světě, ruské společnosti SUEK.

Lukáš Kovanda: Nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu je odstřižení Západu od ruských energií

Názory

Vlnu české solidarity s Ukrajinci kalí účty vystavené Rusy za dodaný plyn a ropu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí

Money

Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek