Reklama

Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí

Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky
Michael Tomeš
Tereza Zavadilová

Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.

Reklama

Vojenský konflikt na Ukrajině a jeho dopady výrazně ovlivnil životy mnoha lidí. Komerční banka například vyplácí náhrady za českou pobočku Sberbank, která odevzdala licenci. Jak jste k tomu vlastně přišli?

Před časem jsme vyhráli tendr Garančního systému. Za první tři dny bylo vyplaceno 12 miliard, tedy padesát procent pojištěných vkladů, a uspokojena čtvrtina osob, což je 27 tisíc. Devadesát procent výplat se uskutečnilo bezhotovostně, nicméně jsme byli připraveni i na hotovostní variantu. Což znamenalo prostředky dovézt, napočítat, zvýšit ochranu… Na výplatu garantované části vkladů mají klienti Sberbank celé tři roky, tedy dostatek času.

Dnes je potřeba se identifikovat na jedné z naši 241 poboček, což chceme změnit přes BankID. Výplata probíhá zatím bez problémů a konfliktů, a to i díky dobré spolupráci s policií. Denně jsme se scházeli od rána do noci s kolegy z různých útvarů, aby byl proces plně funkční a za týden se nám to podařilo. Kromě toho řešíme enormní množství dotazů občanů, firem i obcí ohledně refinancování úvěrů, hypoték, placení všech forem i naší obchodní spolupráce. Co je však potřeba říci, že bankovní trh v Česku je jeden z nejrobustnějších v Evropě, s dostatkem likvidity i kapitálu.

Co pro banku takové angažmá znamená, jak velké kapacity musíte poskytnout? A co za to dostanete?

Za provedenou službu dostaneme sjednanou smluvní odměnu. Kolegové z pobočkové sítě věnují této mimořádné akci nejméně plné dva týdny práce, přitom nesmí dojít ke zhoršení servisu pro stávající klienty.

Reklama

Ruské sankce ovlivnily byznys mnoha firem. Řešíte to i s vašimi klienty? 

Samozřejmě. Dnes hlavně z pohledu platebního styku. Například pro Ukrajince, kteří zde ještě nemají přechodný pobyt, jsme nastavili speciální proces, kdy je možno otevřít účet při předložení platného dokladu totožnosti a vyplněné karty s žádostí o azyl nebo mezinárodní ochranu. Tato karta obsahuje informaci, kde je daná osoba k zastižení na území Česka a součástí je i prohlášení ubytovatele. 

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Jan Bureš: Rusnok se bojí o hospodářský růst, jestřábí politika zařadí zpátečku

Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.

Přečíst článek

Jaký odhadujete dopad ukrajinské krize na tuzemské banky - například z hlediska růstu rizikovosti úvěrů, změny obchodních strategií? Jak se s tím české banky vypořádají, diskutujete o tom i s konkurencí?

Bankovní trh v Česku je vybaven dostatkem kapitálu i likvidity, jak vyplývá z bankovních indikátorů trhu. Růst cen energií a inflace může samozřejmě zahýbat s likviditou jednotlivých firem, nicméně zatím nemáme indicie, že by se situace měla významně propsat do zvýšeného rizika.

Pokusů o kybernetické útoky přibývá

Co aktuální situace znamená pro provoz v bance, který máte na starosti?

Provoz banky je řada věcí - od toho, aby fungovaly výběry z bankomatu, platby v obchodě i na internetu, aby se naúčtovaly správně úroky, probíhala správně identifikace klienta, správně se otevíraly účty, byly funkční budovy, abychom měli právní služby, až po to, aby v době krizí banka fungovala. K vaší otázce. Začnu právě probíhajícím hrůzu a zkázu přinášejícím válečným konfliktem. Vedle humanitární sbírky v rámci Nadace Jistota, jejíž výtěžek zdvojnásobíme a pošleme Červenému kříži, jsme proměnili naše školící centrum na ubytovací zařízení pro utíkající ženy a děti z Ukrajiny. Připravili jsme také postup pro otevírání bankovních účtu Ukrajincům, již jsou jich desítky aktivní. Ale také jsme museli uvést v život každý den se měnící sankce a embarga. Plus situaci okolo Sberbank bohužel zneužili tvůrci podvodných a stres navozujících nepravdivých SMS zpráv.

Kolik toho řešíte, takových případů?

Pokusů o podvody a kybernetické útoky spíše přibývá. A proto i my více investujeme do obrany. Naše systémy znají obvyklé chování každého klienta a pokud se děje něco nestandardního, ihned klienty informujeme. Naše systémy umí podvodné jednání zastavit.

Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace

Monika Zahálková: České banky pomohly zmírnit covidovou krizi

Chci, aby se finanční gramotnost vyučovala na základních školách, říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková v rozhovoru pro newstream.cz. Asociace kromě toho nyní chystá novou statistickou platformu a pomáhá bankám s ESG. „Během krize si banky uvědomily svou celospolečenskou roli. A chovaly se neskutečně vstřícně,” říká Zahálková. I proto nejsou dopady covidu do bankovního sektoru tak negativní. 

Přečíst článek

Jak takové podvody vypadají?

Velmi často přijde klientovi SMS, která se tváří, že je z nějakého bazaru či z České pošty a chce po něm doplatit clo či poplatek, směřuje na odkaz, kde chce číslo karty. A tam je podvodná schránka. Mimochodem, karta v mobilu či hodinkách je bezpečnější, protože číslo karty zastupuje takzvaný token. Zejména v období pandemie a růstu placení na internetu v řádech desítek byly útoky na uživatele velmi časté. Jinak obecně my digitální platby hodně podporujeme, jsme rádi, že čím dál více obchodníků přijímá karty. Jsme nejaktivnější v rámci iniciativy Česko platí kartou podporované státem a karetními asociacemi. Pro nás je digitální platba lepší i kvůli udržitelnosti, protože hotovost je méně přívětivá k životnímu prostředí a práce s ní je drahá.

Komerční bance se loni dařilo, zlepšila tržby i zisk. Jak výsledky zevnitř hodnotíte?

Výsledky byly velmi dobré, jak obchodní, tak finanční. Narostla nám depozita i financování, přitom náklady na riziko jsou neuvěřitelně nízké a zároveň naše kapitálová přiměřenost a likvidita mají skvělé hodnoty. To celé dohromady tvoří hezký výsledek. V Komerční bance aktuálně řešíme mnoho nových procesů, které reagují na neblahou geopolitickou situaci. Zároveň obrovsky investujeme do technologické změny, měníme hlavní systém banky a většinu základních navazujících komponent. Chceme zjednodušit a zlevnit provoz a zmodernizovat se, tak abychom mohli dlouhodobě přinášet vysokou hodnotu našim klientům i akcionářům.

V krizi musí být banka silným partnerem

Kolik bude ta digitální transformace stát?

Do této technologie letos dáme přes tři miliardy korun. Je to obrovský projekt, ambiciózní. Začali jsme před dvěma lety, kdy nikdo neočekával pandemii, rostoucí kybernetické hrozby, a to nejhorší - válku.

Před válkou na Ukrajině do běžného života zasáhla pandemie. Jak to ovlivnilo vaši banku?

Přinesla mnoho problémů a zla. Učíme se s ním, myslím, pomalu žít a aktuální vývoj je myslím dramatičtější. I pandemie nastartovala trendy, které jsem si nedovedla představit. Za prvé nakopnutí digitalizace. Když zabrousím do oblasti plateb, nejenže elektronické bankovnictví používá většina Čechů, 97 procent, ale obrovský nárůst zažilo bankovnictví v mobilu. To už využívá půlka Čechů, což je dramatický nárůst. Zároveň se téměř zdvojnásobil podíl plateb na internetu a zvětšuje se i průměrná výše platby.

My jsme byli hrdými lídry v covidových programech, tedy provozních úvěrech se státní zárukou. Což znamenalo zcela nové procesy, na které jsme neměli lidi. Takže jsme zapojili spoustu robotů – pochopitelně nikoliv humanoidních robotů, ale softwarových řešení.

Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky Michael Tomeš

Třetí novinkou, která věřím zůstane, je větší práce z domova. Abychom udrželi v karanténě chod banky, museli jsme vynaložit enormní peníze na vybavení od notebooků a monitorů přes modemy po rychlejší a bezpečnější připojení či zcela nový proces. Když jste si před pandemií zažádali o hypotéku v Brně, tak byla v Brně zpracovaná. Když si zažádáte dnes, je procesována kdekoli prostřednictvím jednoho digitálního toku požadavků. V bance je home office nyní nastaven na 40/60, tedy 60 procent v kanceláři, 40 procent z domova. Ve zpracovatelských útvarech až 80 procent. Naši zaměstnanci, v českých podmínkách spíše zaměstnankyně, oceňují tuto flexibilitu.

I já se učím programovat

Pomáhá vám to v dosahování cílů diverzity?

V Čechách, když hovoříme o diverzitě, máme na mysli hlavně diverzitu genderovou, možná ještě věkovou, což je ve světě jiné. Zaměřím-li se tedy na část čistě ženskou, zavázali jsme se ke zvýšení počtu manažerek, k vyrovnání platů ve stejných pozicích. Home office či sdílené úvazky podporou jsou. Ženy, které běžně zabezpečují chod rodiny, musely během pandemie zvýšit produktivitu několikrát a toto pomohlo.

Helena Šarkanová, partnerka McKinsey & Company

Studie McKinsey: Větší zapojení žen by přineslo ekonomice půl bilionu korun

Pozice žen ze střední a východní Evropy na pracovním trhu je stále mnohem slabší než na Západě. Češky do HDP přispívají jen 38 procenty, Slovenky 41 procenty. V západní Evropě to je 46 procent a ve Skandinávii 47 procent, zjistila poradenská firma McKinsey & Company.

Přečíst článek

Co všechno obnáší digitální transformace, kdo se na ní podílí a co přinese?

V bance se na výměně našeho hlavního systému od Temenosu a Syncordis podílí celá banka od Agile po Run. Vysvětlím. Banka se dělí na dvě složky, Agile, který vytváří inovace, a Run, který se věnuje obchodu a provozu. Ovšem i provozní část musí být zahrnuta do inovací, protože je pak bude využívat. Nedávno jsme začali testovat s 500 zaměstnanci první verzi nové mobilní aplikace. Fungují základní služby. Měníme rovněž systém pro zpracování platebních a karetních transakcí a vytváříme i nové prostředí pro identifikaci klienta. Je to náročné. To je i důvod, proč se i já sama učím programovat.

Asi nejviditelnější částí je bankovní identita. Co pro vás BankID procesně a nákladově znamenala?

Nový proces, vysoké náklady, které jsme věnovali na obrovský posun v digitalizaci státu i firemního prostředí. Dnes již existuje řada služeb, pro které člověk nemusí chodit na úřad či na pobočku. To mnoho lidí ocení, ač samozřejmě zůstane spousta klientů, která bude chtít na pobočku přijít. Bankovní identita také pomáhá novým klientům jednoduše si založit účet v Komerční bance, a to bez toho, aby museli fotit občanku a provádět platbu pro identifikaci. Z technologického pohledu to je založeno na API službách, stejně jako start-up FinBricks. Ten vyvíjí PSD2 platby, což jsou platby z účtu na účet, je to vlastně náhrada karty. Jejich výhodou je, že jsou levnější.

Sem patří i okamžité platby, které banky také vcelku nedávno organizovaly?

Ano. Okamžité platby umožňují převádět peníze mezi účty během několika sekund bez ohledu na to, kolik je hodin, zda je pracovní den či svátek. Celý náš nový svět je na nich založen.

Říká se, že Češi jsou velmi technologičtí nadšenci, lehce akceptují novinky, proto se tu inovace často pilotují. Platí to i ve skupině Société Générale, že se tady zkouší věci?

Určitě. V oblasti plateb je zajímavé, že v Česku byl první bankomat v celém postsovětském bloku, teď akorát slavil třicetileté výročí. Česko je také premiant v bezkontaktních platbách, také velká inovace je v bankomatech, kdy mnoho jich je vkladových. Už 60 procent našich klientů si vybírá a vkládá peníze přes bankomat, ne přes pobočku. V oblasti plateb jsme nedávno představili dvě novinky, jedna je služba Click to Pay, v zásadě lokální obdoba Apple pay či Google pay, kdy klient nemusí přetypovávat 16 čísel na kartě , datum a CVC kód, ale vkládá se to do zabezpečené platební brány. Je to součást našeho partnerství s Visou a Wordline/GoPay.

Tyto nové věci, které jste zmínila, za jak dlouho nesou bance výnosy?

Pro klienty bude celá tato transformace viditelná na začátku příštího roku. Asi bych nehovořila rovnou o výnosech, protože se jedná o velkou technologickou změnu, která je pro nás nutností, abychom mohli fungovat udržitelně a v rostoucím trendu. Co se týká výnosů, rádi bychom splnili náš strategický plán do roku 2025.

Vy jste hodně vidět také v oblasti ESG. Je to pro banku priorita?

Ano. Nosíme titul ESG Banka roku. Na této vlně jedeme, stejně jako většina investorů, velkých firem včetně naší mateřské společnosti Société Générale, která podepsala Principles of Responsible Banking, kde se zavazuje mimo jiné navýšit objem investic určených na přechod k obnovitelným zdrojům do roku 2023 na 120 miliard korun a také ke stažení se z financování uhelného sektoru do roku 2030.

Daniela Pešková

Malé banky nastavily spořitelně zrcadlo, musela se změnit, říká bankéřka Pešková

Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku. 

Přečíst článek

V Česku je udržitelnost kontroverzní téma, mnoho lidí to vnímá jako vnucenou věc. Teď se navíc zpochybňuje v souvislosti s energetickou krizí. Není tedy Green Deal mrtev?

Podobné úvahy se vyskytují ve dvou variantách. První, která očekává návrat k fosilním palivům a druhá, která naopak předpokládá velkou akceleraci směrem k udržitelné budoucnosti. Evropa je dnes velmi závislá na dovozu fosilních paliv. Cílem Zelené dohody je mimo jiné tuto závislost snížit, ať už výstavbou obnovitelných zdrojů, nahrazením plynu, decentralizací či energetickými úsporami. Energetika je však jen jednou z částí této dohody. Stejně jako Zelená dohoda zahrnuje pouze „E“ ze zkratky ESG.

Jediné, co je zřejmé, je, že nás aktuální situace ukrajinsko-ruské krize ovlivní a již ovlivňuje. V současné době však není žádný signál, že by KB i skupina Société Générale měla měnit své závazky či zda by dokonce měly být samotné závazky revidovány. Platí tedy, že i nadále budeme dostávat všem závazkům a i nadále implementovat požadovanou regulaci. Nadále budeme podporovat klienty v čerpání dotací vyhlašovaných státem včetně odborného poradenství a financování a nabízíme zvýhodněné udržitelné produkty a služby.

Vidíte ESG i jako investiční příležitost, ve smyslu produktů pro klienty?

Dnes jsme my zainvestovali do toho, abychom měli zelené služby. Například je možné investovat do ESG fondů, které nabízejí fondy Amundi a jdou koupit i přes aplikaci. Druhá viditelná věc jsou služby pro naše korporátní klienty. Jak jsem už říkala, ty jsou na vlně ESG více než menší firmy. Spolu se Société Générale jsme byli u několika vydání zelených bondů pro naše klienty. Jinak máme i poradenskou společnost KB Advisory, která radí klientům a vypisuje dotační žádosti. Děláme energetické i ESG audity, což je věc, kterou do budoucna budou potřebovat i menší a střední firmy. Máme spolupráci s ČEZ ESCO a naší dceřinou společností SGEF, kdy pro klienty financujeme fotovoltaiky na střechu a ČEZ ESCO technologii nainstaluje a provozuje. Pro klienta je tato služba prakticky bez nákladů a po určité době si fotovoltaickou elektrárnu za 1 korunu může odkoupit.

Dáte si fotovoltaiku i na střechu banky?

Plánujeme to na budovu ve Stodůlkách. Čekáme na vypsání dotačního titulu i pro velké společnosti. Ještě bych řekla, že v rámci udržitelnosti i pandemie jsme opustili některé pobočky, včetně té na Václavském náměstí, kterou jsme pronajali ministerstvu průmyslu a obchodu. Banka sedí na Stodůlkách, je tam 2600 lidí. Tam už jedeme v režimu tzv. smart office, takže nikdo nemá svou židli. Lidé se střídají v kancelářích a vedoucí je zodpovědný za to, aby tým fungoval. Základní systém je těch zmíněných 60 procent v kanceláří a 40 procent doma, ale vedoucí si může říci, ať lidé chodí dle potřeby i dle kooperace s dalšími týmy.

Co je v ESG to, co může bance přinést něco navíc? Sníží se komfort, zvýší se náklady, ale co bude to plus?

Je několik směrů. V provozní části jsme si spočítali, že chceme být do roku 2026 uhlíkově neutrální, a platí, že uhlíková neutralita je zejména o energetických úsporách. Dost jsme investovali do optimalizace práce s energiemi, meziročně jsme snížili o 14 procent spotřebu elektrické energie, o 15 procent vody. Tyto úspory pak jsou zhmotněné v provozních nákladech, které jsou tím pádem nižší. Což jsme i bez těchto závazků mohli dělat dřív, ale nedělali.

Máte odpodvědnost i za snižování nákladů. Jak vlastně vysvětlujete zaměstnancům, že banka má rekordní zisky, ale chce dále šetřit?

Abychom zůstali atraktivní pro naše investory a akcionáře, kterých je 60 tisíc, musíme dlouhodobě vykazovat udržitelné výsledky.

Jitka Haubová

Vystudovala VŠE, obor finance a účetnictví, absolvovala studium Finančního řízení na Galilee College v Izraeli, získala Certifikát specialisty na strukturální fondy od Evropské komise a je certifikovaným mezinárodním auditorem na procesy jakosti. Na začátku profesní kariéry nastoupila do vládní agentury na podporu obchodu CzechTrade, kde také zastávala pozici generální ředitelky. Několik let byla spoluvlastníkem rodinné kavárny a restaurace. Jitka Haubová nastoupila do KB v roce 2006 do odboru Trade Finance. Od roku 2012 zastávala různé manažerské role v Korporátním a municipálním bankovnictví, které poslední čtyři roky řídila. Je členkou představenstva a COO Komeční banky. 

Ženy vs. muži. V zápase za rovné odměňování ve sportu neplatí fair play, najdou se ale světlé výjimky

Průměrnému hráči NBA stačí pouhých 91 hodin, aby vydělal stejnou částku jako průměrná hráčka WNBA za celý rok. Rozdíly v odměnách mužů a žen jsou v profesionálním sportu daleko nad společenským průměrem. Zápas za férové odměny pokračuje - nutno ale dodat, že u některý sportů celkem úspěšně. „Mnohdy k tomu postačilo jen podpoření požadavků sportovkyň ze strany médií, politiků či širší veřejnosti, podotýká Denisa Linhartová, členka Komise rovných příležitostí Českého olympijského výboru.

Přečíst článek

 

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme