Rusové si vozí chudé dívky z Afriky na práci. Jenže, sliby chyby

Měla to být win-win situace. Rusko potřebuje lidi a Jihoafričané práci. Jenže, lákání mladých žen na práci v Rusku má pochybné pozadí, ženy prý končí v továrnách na drony. Bude to řešit vláda JAR.
Jihoafrickou republiku (JAR) dlouhodobě trápí nedostatek práce. Nezaměstnaných je třetina. Mladým obyvatelům proto přišla vhod iniciativa zemí BRICS, které si vzájemně nabízejí práci. Nabídky Rusů ale vypadají pochybně, vláda podle Bloombergu bude šetřit aktivity jedné z firem, a sice zvláštní ekonomické zóny Alabuga v Tatarstánu.
Jihoafrická kancelář BRICS Student Commission v lednu zveřejnila inzeráty na pracovní místa v oblasti stavebnictví a pohostinství v Alabuze, určená pro ženy ve věku 18 až 22 let. Inzerci na Instagramu a TikToku propagovali místní influenceři. Poté místní pobočka BRICS Women’s Business Alliance v květnu podepsala dohodu o dodání celkem 5,6 tisíce pracovníků pro Alabugu a stavební společnost Etalonstroi Ural. Do sdružení obchodní spolupráce BRICS kromě Ruska a JAR patří Čína, Indie a Brazílie. Rusko shání v chudších zemích zaměstnance, protože část jeho mužského kádru bojuje a umírá na frontě.
Jenže, evidentně o žádné stavebnictví a pohostinství nejde. Objevily se totiž zprávy organizací, včetně Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS), které obviňují Alabugu z toho, že podvedla africké ženy, aby pracovaly v závodě montujícím kamikadze drony Šáhid 136. Podle ISIS jsou ženy pro tento specifický typ práce žádané - prý jsou spolehlivější než muži.
Podle zdroje Bloombergu mohou úřady v Pretorii předvolat ruské diplomatické zástupce k podání vysvětlení. „Jihoafrická vláda aktivně vyšetřuje zprávy o zahraničních programech, které verbují Jihoafričany pod falešnými záminkami,“ uvedlo ministerstvo pro mezinárodní vztahy a spolupráci v reakci na dotazy.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Rusko láká mladé ze zahraničí na technické studium. Součástí je ale i montáž dronů používaných na Ukrajině
Politika
Polovina dívek bez práce
Vyhlídka práce v Rusku je podle agentury skutečně atraktivní v zemi, kde je polovina žen mladších 34 let bez zaměstnání. V reklamě Alabugy se uvádí, že měsíční mzda může dosáhnout až 800 dolarů, což je v Jihoafrické republice slušný plat, ale výrazně méně než průměr v tatarském regionu. Pokud se potvrdí, že jsou ženy zneužívány k jiné práci, nebude to první případ.
Agentura Associated Press v roce 2024 informovala, že některé africké ženy v závodě pracovaly proti své vůli. Navíc jde o velmi nebezpečné místo. Továrna na drony a hospodářská zóna Alabuga byly opakovaně bombardovány Ukrajinou, naposledy 9. srpna. Alabuga v současnosti staví obytné jednotky, které by mohly pojmout dalších 41 tisíc pracovníků, což podle ISIS naznačuje, že se výroba dronů rozšiřuje.
Až dosud Alabuga cílila především na chudší africké země, jako je Burkina Faso a Etiopie. „Odhadujeme, že zhruba 90 procent žen, které do Alabugy přijedou, nakonec skončí v programu výroby dronů,“ řekl Spencer Faragasso, hlavní výzkumný pracovník washingtonského institutu ISIS. „Stavějí zbraně a jsou vystaveny přímému ohrožení, protože se tím stávají součástí války,“ dodal.
Rusové v Alabuze necílejí jen na ženy, ale také na studenty. A taktika je podobná. Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Škola, která vznikla před několika lety, je ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.