Palaščák: Ekonomika brzdí, ukazují to měřáky energií
Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.
Chladnější leden jednoznačně ovlivnil výsledky spotřeby plynu a elektřiny v prvním kvartálu letošního roku. „U obou komodit jsme zaznamenali meziroční nárůst. Spotřeba elektřiny sice nadále roste už 19 měsíců v řadě, ale tempo jejího růstu se oproti předchozím měsícům zpomalilo. To může naznačovat určité ochlazení ekonomické dynamiky,“ uvedla firma Amper Meteo.
Výroba OZE (bez bioplynových elektráren) meziročně klesla, především kvůli výrazně podprůměrnému výkonu vodních elektráren. To se podle Amper Meteo může v následujících měsících negativně promítnout do cen elektřiny. Paradoxně však byla letos cena elektřiny zatím o 6 procent nižší, a to i navzdory chladnějšímu počasí.
První kvartál letošního roku byl ovlivněn hlavně chladnějším lednem. Naopak únor a březen patřily k teplotně nadprůměrným. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně o 0,4 °C chladnější. Meziročně byl leden chladnější o 3,3 °C, ale únor teplejší o 1,9 °C a březen o 0,2 °C.
S plynem se šetří, ale méně
Spotřeba plynu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta, významnou roli v tom však sehrálo počasí. Po jeho zohlednění by růst činil podle Amper Meteo jen 2,3 procenta. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v lednu, a to o 18,8 procenta, respektive o 5 procent po očištění o vliv počasí. V únoru a březnu naopak spotřeba meziročně klesla. Po přepočtu na stejné počasí by únor vykázal mírný růst, zatímco březen by představoval mírný pokles.
„Oproti období před energetickou krizí (2017-2021) spotřebováváme nadále méně plynu, i když tentokrát pokles nebyl tak výrazný jako v minulých kvartálech. Reálný pokles byl jen okolo 10 procent, kdy ještě před dvěma roky to bylo více než 17 procent. Ochota šetřit plynem v Q1/2026 byla tedy menší, což se pravděpodobně vzhledem ke geopolitické situaci v dalších kvartálech opět změní. Očekáváme, že současná vyšší cenová hladina plynu se udrží déle než v řádu týdnů. Mezi mezinárodními analytiky převažuje shoda, že i při kupříkladu přijetí příměří v íránském konfliktu na trhu zůstane nejistota průjezdnosti Hormuzského průlivu, která se projevuje primárně vyššími cenami pojištění tankerů a pojišťovny zůstanou patrně opatrnější po delší dobu,“ odhaduje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
S elektřinou se nešetří
Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od třetího čtvrtletí 2024 a vždy prakticky o stejné číslo, s výjimkou loňského prvního čtvrtletí. „V posledním kvartálu byl nárůst o 2,7 procenta a po očištění o vliv počasí to bylo o 2,2 procenta. Stejně jako v případě spotřeby plynu došlo k nejvyššímu nárůstu v lednu (+8,1 procenta). To platilo i po přepočtu na stejné teploty vzduchu jako vloni (+4,2 procenta). Další měsíce se pohybovaly na velmi podobných číslech jako v únoru a březnu minulého roku. Oproti období 2017–2021 byla spotřeba nižší o 2,7 procenta a po očištění o 3,3 procenta. Jedná se tak o nejmenší úsporu od Q2/2022,“ konstatuje datový analytik Kamil Rajdl z Amper Meteo.
„V uplynulém roce meziroční změna spotřeby elektřiny po očištění o vliv počasí naprosto přesně seděla s nárůstem HDP. Pokud by to takto platilo i nyní, tak pozorujeme ochladnutí ekonomiky a pokles růstu z 2,7 procenta v roce 2025 na současných 2,2 procenta. Samozřejmě je to jen odhad na základě tohoto pomocného ukazatele, ale ani ostatní makroekonomické signály nejsou s naším odhadem v rozporu. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
