Reklama

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Listy stejné rostliny sóji mohou být ve stejný okamžik ve stínu i vystaveny slunci. Genová úprava umožňuje, aby rostlina rychleji reagovala, lépe využila sluneční záření a výrazně zvýšila úrodu.
Miguel Obono Ekieme / Creative Commons / CC BY 2.0
Josef Tuček

Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.

Reklama

Univerzita ve dvouměstí Urbana-Champaign v americkém státě Illinois je dobře známá svými výzkumy genetiky polních plodin a také genovými modifikacemi, kterými mění jejich vlastnosti. Nyní zdejší výzkumníci popsali ve špičkovém vědeckém časopise Science, že se jim podařilo genově upravit sóju tak, aby dávala vyšší úrodu díky lepšímu využití fotosyntézy. To je proces, při něm se v zelených částech rostliny za pomoci energie slunečního záření vytvářejí z oxidu uhličitého ze vzduchu složité sacharidy, které rostlině dodávají energii a ještě si z nich staví svoje tělo.

Zrychlené chlazení

Když je list na plném slunci, pohlcuje více světelné energie, než dokáže jeho fotosyntetické ústrojí zpracovat. To poškozuje rostlinné buňky, dokud nezapnou speciální mechanismus, který z nich přebytečnou energii odvádí.

Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud

Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Když je list naopak ve stínu, nesmí tento mechanismus pracovat, protože by energii odvedl a nebylo by jí dost na fotosyntézu.

Potíž je v tom, že přepínání mezi polohami je pomalé, a tak se při něm spousta energie nevyužitkuje. Teorie to vysvětluje tak, že v minulosti předkové dnešních zemědělských plodin rostly spíše osamoceně, takže se během dne snadno adaptovaly na pozvolna se měnící ozáření sluncem. Zato nyní jsou plodiny nahuštěny vedle sebe na polích a při pohybu slunce na obloze se stíny jedněch listů posouvají po listech jiných, které jsou chvíli v šeru a chvíli na slunci, což „chladicí mechanismus“ rostliny mate.

Reklama

jackpot, ilustrační foto

Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí

Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Vědci si však všimli, že například planě rostoucí kapradiny zapínají a vypínají své „chlazení“ mnohem rychleji. Poučili se z toho a v laboratoři vložili do zárodků sóji dodatečné kopie tří genů, které odpovídají za přepínání tohoto mechanismu. Jeho aktivita se díky tomu zrychlila a plýtvání energií se následně zmenšilo.

Výnosy jako z pohádky

Výsledkem tedy je, že takto upravená sója dává v průměru o více než dvacet procent a ve výjimečných případech až o třetinu vyšší úrodu sójových bobů než běžná plodina. Genovou úpravou se v nich nezměnil obsah bílkovin.

Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti

Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Srovnání bylo prováděno bez hnojení. Výsledek tedy ukazuje, že uplatnění postupu by mohlo podstatně zlepšit úrodu také v rozvojovém světě, kde zemědělci na chemická hnojiva peníze nemají. I s tímto cílem ostatně deset let trvající projekt získal financování od Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta je považována za druhou největší soukromou nadaci na světě. Zakladatel Microsoftu a jeho bývalá manželka ji vytvořili s cílem zlepšit zdraví a snížit chudobu ve světě.

Ověřeno u tabáku

Podobných výsledků už vědci dosáhli i dřív například s tabákem. Tabák mají rostlinní genetikové ve velké oblibě, protože se do jeho rostliny dobře vnášejí cizí geny. Rostlina může vyrůst až do dvou metrů a má veliké listy, v nichž vyroste hodně zkoumané látky. V případě sóji však poprvé šlo o potravinovou plodinu ověřenou v polním pokusu.

Vyšší úroda nepředstavuje jenom větší zisk. V rozvojových zemích také zmenšuje potřebu kácet pralesy pro získání nových políček. A ve vyspělém světě snižuje relativní spotřebu pohonných hmot na získání jednotky úrody, neboli snižuje uhlíkovou stopu.

Astronaut Reid Wiseman při jeho vesmírném "workoutu"

Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví

Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Sója je významným zdrojem pro potravinářský průmysl a nepřehlédnutelnou surovinou pro krmiva hospodářských zvířat. Spolu s kukuřicí představuje nejvýznamnější genově modifikovanou plodinu na světě. Nejčastější úpravou sóji (používanou čtvrt století) je schopnost odolávat postřikům proti plevelům – zemědělec postříká pole, plevel zahyne a sója v pohodě roste dál. Zvyšuje se tak úroda a snižují náklady na péči o pole.

Přijme změny i Evropská unie?

A teď tedy přichází další možnost genetické úpravy – přidání genů, které zlepšují práci fotosyntézy. Plodina bude muset ještě projít schvalovacím řízením, než jí úřady v USA a dalších místech ve světě vystaví vstupenku na běžná pole. A ukáže se, jestli se její fantastické vlastnosti projeví i v běžném zemědělském provozu.

Vědci Leonidas Bleris (vpředu) a Yiorgos Makris z Texaské univerzity v Dallasu patří mezi tvůrce identifikátorů vložených do lidských buněk v laboratoři, aby se dalo kontrolovat jejich komerční využití a omezila se možnost krádeže.

O lidské buňky se vede právní bitva. Jde o mnohamiliardový byznys

Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.

Přečíst článek

Pokud ano, zřejmě ji budou další plodiny následovat. „Nyní pracujeme na úpravách jiných bobovitých rostlin a také rýže,“ říká profesor Stephen Long, jeden ze šéfů genetických výzkumů zemědělských plodin na Illinoiské univerzitě Urbana-Champaign.

Možná nové výsledky změní i pohled obyvatel Evropské unie. V tuto chvíli genově upravené plodiny buď vůbec nemají povolení k pěstování, nebo je spotřebitelé odmítají. Souběžně se sem však úroda genově modifikovaných plodin, zejména sóji a kukuřice, masově dováží, protože by se bez nich neobešel hlavně chov dobytka. Poněkud paradoxní...

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme