Genově upravené rostliny ochrání ovzduší v práci i doma

Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.

Běžná pokojová rostlina potos dokáže po genové úpravě dobře pohlcovat znečištění ze vzduchu v místnosti. Jedna firma ji už k těmto účelům prodává, druhá se k tomu chystá. Dodejme však, že to je na severoamerickém kontinentu. Zákazníci v Evropě jsou opatrní, a tak i úřady Evropská unie jsou velmi zdráhavé při vydávání povolení k pěstování genově upravených rostlin.

Brambory v rentgenu, roboty v pšenici. Výzkumníci hledají plodiny pro změněné klima

Enjoy

Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Zato v Kanadě, odkud pochází první genově modifikovaný potos, jej už společnost Origen Air od druhého čtvrtletí letošního roku prodává jako součást systému čištění vzduchu pro kancelářské budovy. Ten kombinuje vzduchový filtr zachycující pevné částice se skleněnou komorou, v níž je genově upravený potos, který široké spektrum nechtěných plynů rozkládá na bezpečné látky.

„Naučil“ ho to Stuart Strand z Washingtonské univerzity v americkém Seattlu. Se svými kolegy vnesl do rostliny potosu zvaného česky šplhavnice zlatá králičí gen. Ten řídí vznik jaterního enzymu, který rozkládá velké množství znečišťujících látek.

Třicetkrát lepší rostlinný čistič

Potos s ještě více genovými úpravami vytvořila americká společnost Neoplants. Přidala do něj dva geny z bakterií a ještě dodatečné kopie vlastních genů potosu. To rostlině umožňuje rozkládat benzen, formaldehyd, toluen, ethylbenzen a xylen.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Money

Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.

Josef Tuček

Přečíst článek

Testy uskutečněné ve spolupráci s univerzitou ve francouzském městě Lille naznačují, že genově modifikované potosy jsou třicetkrát lepší než jiné rostliny využívané k čištění vzduchu. Americké úřady zatím nevydaly povolení k jejich produkci. Avšak společnost Neoplants plánuje jejich prodej koncem příštího roku. Zájemci o koupi se mohou zapsat na čekací listinu již teď – rostlina má stát 179 dolarů (asi 3900 korun). Neoplants tvrdí, že potos je prvním a další druhy pokojových rostlin budou následovat.

Namíchaný chemický koktejl

V místnostech se uvolňují různé nechtěné látky. Některé pocházejí z vaření, jiné z koberců či nábytku. Na pracovišti zhoršují ovzduší také kolegové – a netřeba v tom hned hledat nedobré mezilidské vztahy. Člověk totiž vydechuje chemické látky aceton a izopren. K nim si můžeme přidat výpary z použitých šamponů a parfémů. Něco přidá oblečení čerstvě vyzvednuté z čistírny.

Další články Josefa Tučka o vědě a byznysu čtěte zde

Tyto látky se ve vzduchu míchají s malými dávkami formaldehydu a obdobnými těkavými organickými látkami z koberců a nábytku. Těkavé organické sloučeniny dále reagují s ozonem z kopírovacích strojů a také z výfukových plynů, které se tlačí zvenčí. Ve vzájemných reakcích se vytvářejí další škodliviny, mezi nimiž nechybějí aldehydy, ketony, kyseliny octová a dusičná.

Pes může klidně být vegan, tvrdí vědci

Enjoy

Udělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Každá z těchto sloučenin se obvykle vyskytuje pouze v množství, které lékaři nepovažují za nebezpečnou. Problémem však je, že jejich působení se může nasčítat. Výsledkem bývá třeba sucho v hrdle, ucpaný nos, podrážděné oči, pocit únavy a potenciálně po delší době i nebezpečná onemocnění.

Pomáhá větrání a botanika

Co proti tomu dělat? Jednou možností je pravidelně větrat. Větrání nedokážou nahradit ani mnohé klimatizační a vzduchotechnické jednotky, protože pouze cirkulují vnitřní vzduch. Základní radou tedy je ve vydýchané místnosti na pár minut otevřít všechna okna dokořán. Tím se vzduch rychle vymění, ale nestačí vychladnout zdi.

Biohacking: Potřebují ho alkoholici, diabetici i těhotné ženy. Vitamín B9

Enjoy

Už velká sklenice smoothie se špenátem, salátem, avokádem a jablkem pro dochucení dokáže dodat celou denní dávku vitamínu B9. Tím tělu pomůžeme při řadě problémů, které může nedostatek folátu přinést.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Druhou možnost nabízejí rostliny. Nežádoucí chemikálie totiž slouží jako potrava mikroorganismům, jež rostou na kořenech a v okolí kořenů rostlin. Takže například azalky, gumovníky, tulipány, poinsettie (mexické pryšce zvané též vánoční hvězdy) a bambusové palmy odstraňují ze vzduchu formaldehyd. Areková palma je skvělá na toluen. Lilie je skutečně mnohostranná: odstraňuje aceton, metanol, etanol, benzen, trichloretylen, octan etylnatý a k tomu ještě i formaldehyd a toluen.

V místnosti, kde jsou v květináčích tyto, ale i další rostliny, například banánovníky, se množství škodlivin snižuje – ale ne na úplnou nulu. K ní se snad přiblíží geneticky upravené potosy. Ale jak už bylo řečeno, zatím ne v Evropě.

A ještě jeden problém rostliny neřeší. Pokud je v místnosti nemocný člověk šířící kolem sebe třeba viry covidu-19, žádná kytka nepomůže.