Reklama

Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti

Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti
iStock
Josef Tuček

Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

Prostředků proti bolesti je sice v arzenálu lékařů dost, ale mají své limity. Ne vždy zabírají dostatečně a ke všemu ještě mívají vedlejší účinky. Proto je každý nový, bezpečnější způsob odstranění bolesti vítán.

Teď zrovna zpráva o jedné takové možnosti přišla ve špičkovém vědeckém časopise Science. Výzkumníci ze Severozápadní univerzity v městě Evanston v americkém státě Illinois v ní popsali postup, jak zabránit přenosu signálů o vzniku bolesti díky ochlazení nervu. Zatím jen při pokusech s laboratorním potkany umístili drobnou operací kolem příslušného nervu tenounký měkký implantát – jakoby na něj nasadili manžetu. Do implantátu vháněli malinkou hadičkou plyn perfluoropentan, který další chemickou reakcí se suchým dusíkem prostor kolem implantátu ochladil na deset stupňů Celsia. To stačilo na znecitlivění nervu a přerušení přenosu signálů. Potkan pak z daného místa necítil bolest.

Implantát pro zabránění přenosu signálů o bolesti. V nejširším místě je široký pět milimetrů. Jeden konec je stočený do manžety, která jemně obepíná nerv, ochladí ho a znecitliví. Northwestern University / užito se svolením

Zákrok je nejlépe proveditelný na dobře přístupném místě, tedy v končetinách. Implantát není třeba chirurgicky odstraňovat. Po čase se v těle sám bezpečně rozpustí a jeho zbytky se přes ledviny vyplaví z těla. Možná bude časem dávat smysl použít takovýto postup i v lidské medicíně, uvidíme.

Kyselé ovoce a zelený čaj pomáhají odbourávat kyselinu močovou.

Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst

S nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi je spojována zejména závažná a velmi nepříjemná dna či další problémy s ledvinami. Podle nejnovějších studií však tato látka v těle předznamenává celou řadu chorob, zejména civilizačních. Kyselina močová přitom souvisí s lidskou evolucí a bojovat odbourávat ji z těla lze různými technikami. Kyselé ovoce a zelený čaj jsou jen začátek.

Přečíst článek

Rypoši vzdorují mravenčím štípancům

Ale ve výzkumu jsou i jiné možnosti, jak lze zabránit přenosu signálů o bolesti i bez chirurgického zásahu.

Reklama

V subsaharské Africe žijí hlodavci velikosti myší nazývaní rypoši. Některé jejich druhy jsou mezi biology proslulé svou necitlivostí k bolesti. Ukázalo se, že jejich iontové kanály, které v nervových buňkách umožňují přenosy signálů o bolesti, část iontů nepřenesou, takže informace o bolesti k neuronům nedorazí.

Podle jedné hypotézy se tato vlastnost postupně u rypošů vyvinula v důsledku toho, že jsou stále vystaveni štípancům tamních nebezpečných mravenců. V současné době probíhá výzkum, jestli by se podobný stav jako u rypošů nedal ovlivnit pomocí léků. Jednou by z toho mohla být terapie pro snížení chronické bolesti u lidí.

Barevně upravený mikroskopický snímek lidského embrya ještě v podobě shluku buněk.

Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Geny v hledáčku vědců

A jako v celé biologii také tady jsou ve hře geny. Vědci už našli několik genových mutací, které se velice výjimečně objevují u lidí a mohou se dědit, a jež limitují vnímání bolesti. Osoby s těmito mutovanými geny nic nebolí, na druhou stranu se však snáze poraní.

U lidí mohou vědci takové genové mutace pouze sledovat a popisovat. U pokusných zvířat je však už dokážou vytvářet. V laboratořích různě ve světě žijí myši, u nichž vědci zablokovali gen, který řídí vytváření iontového kanálu. Ten se pak dostatečně nevytvoří a myši jsou na tom podobně jako zmínění rypoši – bolest nevnímají, protože se o ní nervové buňky „nedozvědí“. Další experimentátoři vytvořili genovými úpravami myši, jimž se nevytvářejí enzymy potřebné pro vnímání bolesti přímo v mozku.
V lidské medicíně určitě nikdo nebude měnit tyto geny (alespoň ještě hodně dlouho ne). Ale možná se podaří vytvořit léky, které jejich činnost na požadovanou dobu zablokují.

Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne

Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.

Přečíst článek

Pokrok, nebo pokrytectví?

Ale je tu ještě jiný obor, v němž by blokování bolesti mohlo být ekonomicky užitečné. Velkochovy hospodářských zvířat. Debatu na toto téma otevřel už před třinácti lety americký filozof Adam Shriver (nyní působí na Drakeově univerzitě) v odborném časopise Neuroethics.

„Když už se nemůžeme vyhnout velkochovům připomínajícím továrny, měli bychom aspoň zmenšit utrpení zvířat. Zvířata vytvořená genetickým inženýrstvím, která nebudou pociťovat bolest, jsou nejpřijatelnější možností, jak můžeme stále jíst maso, ale nenutit zvířata trpět,“ tvrdí Shriver.

Lidé by si tedy mohli pochvalovat, že za jejich jídlem či koženými módními doplňky není skryto žádné utrpení, protože jatečná zvířata už nic takového necítí. Genetické modifikace hospodářských zvířat jsou technicky možné, ale do praxe se ještě nedostaly, protože schvalovací orgány jsou hodně opatrné. Ale jednou tu možná opravdu budeme mít zvířata, která při jakémkoli zacházení ani na jatkách nevnímají žádnou bolest. Přivítáme to jako pokrok? Nebo jako symbol našeho pokrytectví?

GMO, kukuřice

Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím

Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde
 

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Kráva

Wellfare zvířat dostává nový rozměr. Díky počítačovému vidění a umělé inteligenci

Přečíst článek

Digitální nomádi nechodí do práce, lebedí si v teple, ale trápí je psychika

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme