Zajímá nás
O lidské buňky se vede právní bitva. Jde o mnohamiliardový byznys
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
Pro lékařský výzkum se už dávno používají takzvané lidské buněčné linie – buňky skladované v laboratoři, které mají obrovskou schopnost stále se množit. Vědci je umějí izolovat přímo ze živé tkáně. Genové inženýrství však nyní umožňuje upravovat tyto buňky tak, aby měly přesně požadované vlastnosti.
A to je výhodné, protože na nich výzkumníci pohotově ověřují vakcíny a léčebné postupy. Podle irské agentury pro globální výzkumy trhu Markets and Markets činila loni hodnota prodeje buněčných kultur 22,8 miliardy amerických dolarů a v roce 2026 by měla podle odhadů dosáhnout 41,3 miliardy dolarů.
Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo
Enjoy
Neviditelné značkování
Jak ale zajistit, aby tuto sumu dostali ti, kdo buněčné linie vytvořili? Tým z Texaské univerzity v Dallasu nyní v odborném časopise Science Advances nabízí řešení: buněčné linie „označkovat“. Tamní vědci vytvořili v buňkách unikátní identifikátor, takže jednoduchý genetický test určí, odkud pocházejí. Na technologii si už podali patent.
Postup spočívá v tom, že vědci vloží do genetické informace v jádru buňky uměle vytvořený kousek DNA. Když pak buňka v narušeném místě opravuje svou vlastní DNA, vznikne z vloženého kousku a návazné opravy náhodná unikátní genetická sekvence („značka“).
Tu pak buňka při dělení předává dalším generacím. Jak výzkumníci uvádějí v tiskové zprávě své univerzity, díky tomu se dá ověřit pravost dané buněčné linie a výrobce si může chránit své duševní vlastnictví.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Nejznámější je HeLa
Podstatné je zdůraznit, že jde o ochranu buněčných linií uměle upravených genovým inženýrstvím. U přirozených buněk přímo odebraným lidem je vlastnictví nejisté. O nejznámější buněčnou linii na světě se ostatně právě teď vede právní spor.
Tato buněčná linie nese označení HeLa podle „dárkyně“ – Henrietty Lacksové. Byla to afroamerická žena, která neměla štěstí. Ještě před jejími třicátými prvními narozeninami jí diagnostikovali nádor děložního čípku, na který brzy zemřela. Bylo to v roce 1951. V nemocnici Johnse Hopkinse v Baltimoru, kde se v oddělení pro barevné léčila, jí lékaři odebrali kvůli rozboru kousek rakovinné tkáně. Všechny nádorové buňky se nekontrolovaně množí, avšak buňky odebrané Henriettě Lacksové se ukázaly jako obzvlášť schopné, množí se dodnes.
Kofein je paradoxní látka. Jako antioxidant je zdraví prospěšná. Ovšem taky vede k závislosti a zhoršuje stres a často může být i jedovatá. Jak s ním nakládat, radí expertka přes budování životního stylu zvaného biohacking Alžběta Shejbalová.
Biohacking: Kofein je zdravý i toxický. Zkuste „neprůstřelné“ kafe
Enjoy
Rozšíření po světě
Lékaři z Baltimoru tyto buňky zdarma dávali kolegům z USA i z dalších zemí. Ti na nich dělali pokusy a zjišťovali vlastnosti nádorů, ale i obecně buněk lidského těla. Výzkum s jejich využitím již v roce 1954 pomohl při vývoji vakcíny proti dětské obrně. A pak dalších medikamentů včetně protinádorových. Buňky se stále využívají při mapování genů, při testování potenciálně léčivých látek i kosmetiky. Průmysl díky nim vydělává miliardy dolarů.
Henrietty Lacksové se nikdo nezeptal. Její příbuzní se o existenci buněčné linie HeLa dozvěděli až roku 1973, kdy vědci požádali její děti o vzorky krve pro další výzkum. Rodina nedostala žádnou finanční odměnu. Ostatně v roce 2010 se příběh stal námětem knižního bestselleru Nesmrtelný život Henrietty Lacksové napsaného Rebeccou Sklootovou a v roce 2017 stejnojmenného filmu s moderátorkou a herečkou Oprah Winfreyovou v hlavní roli.
A tak loni podali její potomci žalobu, a to na společnost Thermo Fisher Scientific, jednu z mnoha, které buňky HeLa využívá. Pokud prý uspějí, budou v žalobách na farmaceutické firmy pokračovat. Soudní řízení stále probíhá. Žalobci zdůrazňují rasový podtext odebrání buněk bez souhlasu pacientky a požadují „spravedlivé“ odškodnění, jehož výši nechávají na rozhodnutí soudu. Právníci farmaceutické společnosti pochybení odmítají a namítají, že případ je tak jako tak promlčený.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne
Enjoy
Univerzální souhlas
V minulosti bylo běžné, že vědci používali biologické vzorky pacientů bez jejich souhlasu. Ještě v roce 1991 americký Nejvyšší soud nepřiznal odměnu pacientovi, z jehož buněk lékaři bez jeho vědomí vytvořili buněčnou linii, jež napomohla při vytvoření léku, který stimuluje růst bílých krvinek bojujících s infekcemi.
Pokud by nyní bylo soudní rozhodnutí jiné, zamíchalo by to farmaceutickým průmyslem. Dnes je postup obvykle takový, že pacient při výzkumu dává předem svolení k případnému využití výsledků k vědeckým i komerčním účelům bez práva na další odměnu. Což se zatím považuje za právně dostatečné.
Sledujte významné novinky ve vědě očima odborníka Josefa Tučka
Největší výrobce elektromobilů na světě Tesla se rozhodla vypořádat se s několik měsíců klesající hodnotou jejích akcií. Vedení firmy oznámilo, že navrhlo akcionářům rozdělit současné akcie v poměru 3:1, aby začaly být dostupnější i pro drobnější akcionáře. Zároveň společnost oznámila, že z funkce šéfa představenstva odstoupí zakladatel technologického gigantu Oracle a jedenáctý nejbohatší člověk na světě Larry Ellison, uvedla agentura Bloomberg.
Vření v Tesle: Firma rozdělí akcie na třetiny, šéf Ellison se chystá odstoupit
Zprávy z firem
Při dovolené hrozí, že klienti bank přijdou o své platební karty. Dříve šlo o tragédii s vážnými důsledky. Dnes však díky digitálním kartám a mobilním telefonům lze vše vyřešit během několika minut a cestovatelé nezůstanou bez prostředků. Jak na to? Zde je několik tipů, jak postupovat při ztrátě či krádeži karty. 
Ztráta či krádež karty v zahraničí? Digitální kreditka může zachránit dovolenou
Money
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
