Sumci dostali gen z aligátora. Prospěch z toho má člověk i příroda
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Daný gen řídí vytváření proteinu ze skupiny zvané katelicidiny. Tyto látky se vyskytují u různých živočichů a mají antimikrobiální účinky. Aligátorům se docela hodí – při vzájemných agresivních soubojích často utrpí zranění a je pro ně dobře, když jsou rány při hojení chráněny před bakteriemi.
Rex Dunham, výzkumník z Auburnské univerzity v americké Alabamě, spolu se svými kolegy zkoumal, zda by tento aligátoří gen vložený do dalších živočichů mohl i je chránit před bakteriálními infekcemi. Výzkumníci se zaměřili na sumce, konkrétně na severoamerický druh s názvem sumeček velký. Jak popsali v databázi výsledků biologických výzkumů bioRxiv, gen se jim do něj úspěšně podařilo vnést.
Že si z ryb vybrali právě tuto, ukazuje, že měli ekonomický pohled na věc. Američané totiž mají sumce na talíři docela rádi. V roce 2021 dodaly umělé chovy na americký trh 139 tisíc tun sumců, což na hmotnost představuje asi 60 až 70 procent ryb z tohoto zdroje.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny
Money
Lepší ochrana před nákazou
Právě umělé chovy představují prostředí jako stvořené pro šíření infekcí, které chované ryby zabíjejí. Když však alabamští výzkumníci umístili do nádrží své geneticky upravené ryby vedle běžných sumců a do nádrží vložili nebezpečné bakterie, ukázalo se, že míra přežití sumců s dodaným genem pro katelicidin byla dvakrát až pětkrát vyšší než u běžných ryb.
To ještě neznamená, že se sumec opravdu dostane na trh. V USA se zatím ke konzumaci prodává jen jedna genově upravená ryba – losos s dvěma přidanými geny, které zvyšují produkci růstového hormonu. Ryba díky tomu rychleji roste. Trvalo ovšem dlouhých 26 let, než losos dostal v USA povolení k prodeji. Chovat se nyní smí také v Kanadě a Brazílii.
V Japonsku je od roku 2021 povolen k prodeji také genově upravený pražman japonský, což je ryba příbuzná pražmám běžně prodávaným i u nás. V jeho organismu je z činnosti vyřazen gen, který brzdí růst svaloviny. Po tomto zásahu i tato ryba roste rychleji.
Jestli k nim tedy přibydou i sumci, bude záviset na tom, jak se osvědčí při dalších pokusech, a samozřejmě také na náhodě, jak už to se zaváděním nových poznatků do praxe bývá.
Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.
Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh
Enjoy
Znemožněné rozmnožování
U genově upravených ryb existuje obava, že uniknou z umělých chovů do přírody. Tam mohou díky svým vylepšeným vlastnostem získat konkurenční výhodu nad jinými rybami. Z uzavřených nádrží se mohou dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku.
Proto alabamští výzkumníci vložili dodatečný gen pro katelicidin do té části sumčího genomu, kde současně narušili tvorbu hormonu nezbytného pro reprodukci ryby. Neboli – takto geneticky upravený sumec se nemůže rozmnožovat. I kdyby unikl do přírody, umře tam bez potomků.
Tento postup, někdy zvaný terminátorová technologie, vědci vyvíjejí už dlouho u genově upravených polních plodin. I když je z pohledu ochrany přírody před nechtěným rozšířením genově modifikovaných druhů výhodný, zemědělci jej kritizují. Znemožňuje jim totiž znovu použít semena vypěstovaných rostlin.
A tak není zatím ani jasné, jak se k němu postaví producenti ryb. Navíc je postup drahý, protože je nutné nový rybí plůdek vytvářet stále znovu a znovu genovou modifikací, místo aby se ryby jednoduše množily samy.
Čekání na maso
Sumec tedy otevírá další prostor k tomu, aby si spotřebitelé mohli zvyknout na jídlo z geneticky upravených živočichů. Míněni jsou konzumenti v USA a dalších zemích, nikoli v Evropě, která je ke genovým úpravám velmi zdrženlivá.
Ostatně na jídelní stoly v USA zřejmě brzy zamíří i maso z větších zvířat. Povolení k chovu v minulých měsících získala prasata genově upravená tak, aby jejich maso lidem nezpůsobovalo alergie na sacharid alfa-gal, který přenášejí některá klíšťata. A dále už svolení ke konzumaci dostalo v Americe hovězí z krav, které mají po genové úpravě krátkou hladkou srst, takže lépe odolávající horku. Zatím ovšem neuplynula dostatečná doba na to, aby se taková zvířata vůbec dala zařadit do chovů.
Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.
Geneticky upravená rostlina tabáku vytváří kokain – ale ne pro narkomany
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
