Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví

Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Stephen Hawking, teoretický fyzik a kosmolog upoutaný do své smrti před čtyřmi lety na vozíku, často šířil názor, že pokud chce lidstvo dlouhodobě přežít, musí osídlit i jiné planety. To pro případ, že by Země přestala být obyvatelná po srážce s kosmickým tělesem nebo kvůli změně klimatu. 

Elon Musk rovněž soudí, že lidská existence na Zemi není zaručená, a plánuje výpravu astronautů na Mars. Podle jeho představ z letošního března by se tak mělo stát do roku 2030, samozřejmě s využitím jeho kosmických lodí. V roce 2016 ještě plánoval, že lidé na Mars přiletí už v roce 2024 a začnou tam stavět kosmické město.

Kdy to opravdu bude, však není úplně jisté i z lékařských důvodů.

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Money

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Josef Tuček

Přečíst článek

Kosti zestárlé o dvacet let

Mezinárodní vědecký tým nyní zveřejnil v odborném periodiku Scientific Reports poznatky o tom, že šest měsíců pobytu na oběžné dráze kolem Země ve stavu beztíže (přesněji v mikrogravitaci) vede k úbytku kostní hmoty srovnatelnému s dvěma desetiletími stárnutí. Rok zotavování v zemské gravitaci obnoví jen asi polovinu ztracené pevnosti kostí.

„Kosti jsou živé orgány, které se stále přestavují podle zatížení. Když nejsou vystaveny gravitaci, ztrácejí sílu,“ popisuje hlavní autorka studie Leigh Gabelová z kanadské Univerzity v Calgary.

To samozřejmě lékaři pracující pro astronauty dobře vědí, a proto jim připravují série zatěžovacích cviků. I tak se hmotnost kostí zmenšuje asi o dvě procenta za každý měsíc pobytu ve vesmíru. Nová studie však ukazuje, že to ještě není všechno.

Podívejte se, jak se cvičí v kosmu: 

Výzkumný tým sledoval 17 astronautů; 14 mužů a tři ženy, kteří pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici asi 400 kilometrů nad Zemí po dobu od čtyř do sedmi měsíců. Pomocí výpočetní tomografie s vysokým rozlišením výzkumníci astronautům zkoumali trojrozměrnou mikroarchitekturu kostí v jejich končetinách před letem, hned po návratu a pak po půl roce a po roce. Tím prokázali nejenom úbytek kostní hmoty, ale přesně popsali ztrátu pevnosti kostí.

Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru

Enjoy

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

Vědci tedy doporučili ještě více cvičení. Budou dělat další pozorování a zjišťovat, zda by nepomohla změna stravy.

Jiní výzkumníci už dříve popsali úbytek svalů astronautů i to, že jejich srdce po návratu z dlouhodobého pobytu na vesmírné stanici měla potíže při zpětné adaptaci na pozemské podmínky, v krvi se snížila hladina krevního barviva hemoglobinu i tlak...

Příliš dlouhá cesta

Let na Mars by měl podle předpokladů trvat půl roku tam, půl roku zpět a ještě by astronauti museli na rudé planetě strávit půldruhého roku, než se Země dostane do příhodné polohy pro návrat. Kratší cestu by umožnily jen jaderné motory, které zatím nejsou k dispozici.

Mars je menší než Země, tamní gravitace je oproti naší planetě třetinová. Neboli astronauti tam nemohou počítat s návratem do pozemského normálu a plnou rekonvalescencí.

Vědci vypěstovali řeřichu v měsíční půdě. Může jít o průlom v kolonizaci vesmíru

Enjoy

Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.

ČTK

Přečíst článek

Přímá palba kosmickým zářením

A ve hře je i další riskantní neznámá – kosmické záření (většinou protony a jádra helia). Nás před ním chrání zemské magnetické pole, které jeho elektricky nabité částice odklání a vede po siločárách podél planety k pólům. Hodně pomáhá také hustá zemská atmosféra, která částice pohltí. Zemské magnetické pole do značné míry chrání i astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici.

Jenže kosmická loď letící na Mars bude záření vystavena naplno a její materiál nezvládne odstínit všechno. V dlouhodobém horizontu to astronautům zvýší riziko nádorových onemocnění. Je však možné, že už v kratší době ovlivní radiace činnost mozku, srdce a cévní oběhové soustavy. Žádné odpovídající výzkumy s laboratorními zvířaty se v takové vzdálenosti od Země neprováděly.

Otázkou tedy je, jak by mohla být chráněna posádka lodi, kterou chce Elon Musk poslat na Mars. Možná jen vlastní statečností...

Zatím lidstvo posílá do vzdáleného vesmíru jen automaty. Ty kosti nemají, radiace jim nevadí. Osvědčily se. Jenom nevypadají tak pěkně jako lidé, kteří zapichují vlajku na povrch kosmického tělesa.

Do vesmíru vzlétla česká družice, která pomůže chránit nejen naše mobily

Enjoy

České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek