Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví
Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Stephen Hawking, teoretický fyzik a kosmolog upoutaný do své smrti před čtyřmi lety na vozíku, často šířil názor, že pokud chce lidstvo dlouhodobě přežít, musí osídlit i jiné planety. To pro případ, že by Země přestala být obyvatelná po srážce s kosmickým tělesem nebo kvůli změně klimatu.
Elon Musk rovněž soudí, že lidská existence na Zemi není zaručená, a plánuje výpravu astronautů na Mars. Podle jeho představ z letošního března by se tak mělo stát do roku 2030, samozřejmě s využitím jeho kosmických lodí. V roce 2016 ještě plánoval, že lidé na Mars přiletí už v roce 2024 a začnou tam stavět kosmické město.
Kdy to opravdu bude, však není úplně jisté i z lékařských důvodů.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Kosti zestárlé o dvacet let
Mezinárodní vědecký tým nyní zveřejnil v odborném periodiku Scientific Reports poznatky o tom, že šest měsíců pobytu na oběžné dráze kolem Země ve stavu beztíže (přesněji v mikrogravitaci) vede k úbytku kostní hmoty srovnatelnému s dvěma desetiletími stárnutí. Rok zotavování v zemské gravitaci obnoví jen asi polovinu ztracené pevnosti kostí.
„Kosti jsou živé orgány, které se stále přestavují podle zatížení. Když nejsou vystaveny gravitaci, ztrácejí sílu,“ popisuje hlavní autorka studie Leigh Gabelová z kanadské Univerzity v Calgary.
To samozřejmě lékaři pracující pro astronauty dobře vědí, a proto jim připravují série zatěžovacích cviků. I tak se hmotnost kostí zmenšuje asi o dvě procenta za každý měsíc pobytu ve vesmíru. Nová studie však ukazuje, že to ještě není všechno.
Podívejte se, jak se cvičí v kosmu:
Výzkumný tým sledoval 17 astronautů; 14 mužů a tři ženy, kteří pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici asi 400 kilometrů nad Zemí po dobu od čtyř do sedmi měsíců. Pomocí výpočetní tomografie s vysokým rozlišením výzkumníci astronautům zkoumali trojrozměrnou mikroarchitekturu kostí v jejich končetinách před letem, hned po návratu a pak po půl roce a po roce. Tím prokázali nejenom úbytek kostní hmoty, ale přesně popsali ztrátu pevnosti kostí.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.
Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru
Enjoy
Vědci tedy doporučili ještě více cvičení. Budou dělat další pozorování a zjišťovat, zda by nepomohla změna stravy.
Jiní výzkumníci už dříve popsali úbytek svalů astronautů i to, že jejich srdce po návratu z dlouhodobého pobytu na vesmírné stanici měla potíže při zpětné adaptaci na pozemské podmínky, v krvi se snížila hladina krevního barviva hemoglobinu i tlak...
Příliš dlouhá cesta
Let na Mars by měl podle předpokladů trvat půl roku tam, půl roku zpět a ještě by astronauti museli na rudé planetě strávit půldruhého roku, než se Země dostane do příhodné polohy pro návrat. Kratší cestu by umožnily jen jaderné motory, které zatím nejsou k dispozici.
Mars je menší než Země, tamní gravitace je oproti naší planetě třetinová. Neboli astronauti tam nemohou počítat s návratem do pozemského normálu a plnou rekonvalescencí.
Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.
Vědci vypěstovali řeřichu v měsíční půdě. Může jít o průlom v kolonizaci vesmíru
Enjoy
Přímá palba kosmickým zářením
A ve hře je i další riskantní neznámá – kosmické záření (většinou protony a jádra helia). Nás před ním chrání zemské magnetické pole, které jeho elektricky nabité částice odklání a vede po siločárách podél planety k pólům. Hodně pomáhá také hustá zemská atmosféra, která částice pohltí. Zemské magnetické pole do značné míry chrání i astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici.
Jenže kosmická loď letící na Mars bude záření vystavena naplno a její materiál nezvládne odstínit všechno. V dlouhodobém horizontu to astronautům zvýší riziko nádorových onemocnění. Je však možné, že už v kratší době ovlivní radiace činnost mozku, srdce a cévní oběhové soustavy. Žádné odpovídající výzkumy s laboratorními zvířaty se v takové vzdálenosti od Země neprováděly.
Otázkou tedy je, jak by mohla být chráněna posádka lodi, kterou chce Elon Musk poslat na Mars. Možná jen vlastní statečností...
Zatím lidstvo posílá do vzdáleného vesmíru jen automaty. Ty kosti nemají, radiace jim nevadí. Osvědčily se. Jenom nevypadají tak pěkně jako lidé, kteří zapichují vlajku na povrch kosmického tělesa.
České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.
Do vesmíru vzlétla česká družice, která pomůže chránit nejen naše mobily
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
