Rusko chce „léčit“ ženy, aby rodily. Ony mluví o nátlaku a krutosti
Myšlenku „léčit“ ženy, aby chtěly mít děti, považují Rusky za nátlakovou, krutou a neproveditelnou. Podle nich takový přístup jen stěží pomůže zvrátit dramatický pokles porodnosti, která je nyní nejnižší za posledních 200 let, napsala agentura AFP.
Ruské ministerstvo zdravotnictví letos v únoru schválilo nové směrnice, podle nichž by zdravotníci měli ženy, které nechtějí mít děti, posílat k psychoterapeutům. Cílem je „podpořit u nich pozitivní postoj k mateřství“. Ženy oslovené AFP jsou však skeptické.
„Nevidím se jako matka a nevidím ani žádný důvod, proč by mě dítě učinilo šťastnější,“ řekla 25letá IT specialistka Marija. „Možná svůj názor změním. Ale tento stát dělá vše pro to, aby se tak nestalo,“ dodala.
Hluboká demografická krize
Rusko čelí hluboké demografické krizi. Porodnost činí 1,4 dítěte na ženu, což je výrazně pod hranicí 2,1, kterou demografové považují za nutnou pro udržení populace. Situaci navíc zhoršilo nasazení stovek tisíc mladých mužů do bojů na Ukrajině v posledních čtyřech letech.
Prezident Vladimir Putin opakovaně varuje, že země může čelit „úplnému vymření“, pokud se trend nezmění. Marija však vládní kroky označuje jako „k pláči“.
„Utahování šroubů, znemožnění přístupu k bezpečným potratům, vymývání mozků lidem, chvástání se údajně velkými příspěvky (na děti) a posílání žen k psychologům – to je kruté a naprosto neúčinné,“ řekla. „Každý ví, co ženy opravdu chtějí: sociální jistoty, odpovídající příjmy, dostupné bydlení a ze všeho nejvíce klid a bezpečí.“
V Rusku se snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.
Podpora Putina klesla nejvíce za sedm let. Ve společnosti roste protestní potenciál
Politika
„Propagování bezdětnosti“
Vedle doporučení psychoterapie ruské úřady zakázaly i takzvané „propagování bezdětnosti“. Veřejné debaty o rozhodnutí nemít děti se tak dostaly mimo zákon a porušení může být pokutováno až 400 tisíc rublů (104 tisíc korun). V posledních letech stát také zpřísnil legislativu kolem potratů a přiměl většinu soukromých klinik tento zákrok omezit či zcela zakázat.
„Nejdříve je třeba vytvořit podmínky, které by ženu skutečně přiměly chtít dítě. A ne na ni jakkoli tlačit,“ uvedla 29letá rehabilitační specialistka Anastasija. Sama dítě nechce především z finančních důvodů.
„Moje měsíční výplata činí asi 100 tisíc rublů (26 tisíc korun). Nevím, jak by dnes bylo možné našetřit si na byt,“ řekla. Vysoká inflace a úroky hypoték, které vystoupaly až na 20 procent, situaci dále zhoršují.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jednal o podobě protiruských sankcí Evropské unie s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Vyplývá to z nahrávky jejich telefonátu, kterou zveřejnilo investigativní konsorcium východoevropských médií.
Únik nahrávek otřásá Maďarskem. Szijjártó odmítá obvinění ze spolupráce s Ruskem
Politika
Anastasija upozornila také na „chybějící otcovskou kulturu“. Podle ní se v Rusku jen málo mužů podílí na výchově dětí a po rozvodu často zůstává žena na vše sama. Země má přitom jednu z nejvyšších rozvodovostí na světě.
Obavy mají i ženy, které děti mít nemohou. Učitelka angličtiny Margarita varuje, že iniciativa ministerstva zdravotnictví „způsobí ještě více škod na duševním zdraví žen, protože je postaví na úroveň vyvrhelů“.
Kritika zaznívá i od matek. „Věřím, že žena má mít právo nechtít dítě. Proč rodit, když nechcete? Proč nutit ženy přivést na svět nechtěné děti?“ řekla 45letá lékařka a dvojnásobná matka Irina.
Muži oslovení AFP byli naopak méně kritičtí. Devětačtyřicetiletý Maxim považuje směrnici za pouhé doporučení. A rozhodnutí nemít děti? „To je nezdravé,“ uvedl.
