ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Co říkáte zvýšení sazeb ČNB?

Nechává mě to chladným. Čtvrt procentního bodu nehraje žádnou roli. Hlavní smysl je v tom, že ČNB vysílá signál, kterým se snaží ovlivnit inflační očekávání. Díval jsem se teď na to, jak se v posledních letech vyvíjely měnové agregáty ve srovnání s HDP, inflací a dalšími makroekonomickými ukazateli. A dospěl jsem k názoru, že půdu pro velmi vysokou inflaci, která nastoupila po covidu, vytvořil už takzvaný kurzový závazek, kdy ČNB za guvernéra Singera od roku 2013 asi 3,5 roku uměle oslabovala korunu. Důsledky toho ještě umocnila éra guvernéra České národní banky Rusnoka (ten byl guvernérem ČNB v letech 2016 až 2022 – pozn. red.).

Měnové agregáty, tedy hotovost, peníze u bank, dluhopisy atd., čili ukazatele toho, kolik mají lidé a firmy k dispozici pro utracení či investice, expandovaly, což se ale tehdy na inflaci neprojevovalo. Budoucí růst cen už ale byl pod povrchem. K tomu nastoupily extrémní výdaje státu, kdy vláda premiéra Andreje Babiše začala během covidu sypat peníze firmám i domácnostem. To vytvořilo impuls k nebývalému růstu cen. Ale až ve spojení s tou předchozí expanzí měnových agregátů, proti čemuž centrální banka nic neudělala.

Takže byla chyba v tom, že ČNB nezačala zvyšovat sazby už v roce 2019, kdy byla ekonomika přehřátá, což bylo cítit všude, a inflace od podzimu setrvávala mimo toleranční pásmo?

I to by bylo pozdě. Nezapomeňte, že kroky ČNB se projevují s nemalou časovou prodlevou, podle rétoriky centrální banky v horizontu 1,5 až dva roky. Takže když nyní máme inflaci kolem dvou procent, tak to je to, co se dělo před dvěma lety. Kroky ČNB se prostě promítají do inflace pozvolna. Takže to, co banka udělá dnes, se začne projevovat za dva roky.

Jak hodnotíte situaci v současnosti, jak vypadají inflační tlaky?

Stoupla cena ropy, ale teď už zase padá. Stouply ceny pohonných hmot. Pokud neklesnou ceny někde jinde, půjde cenová hladina trochu nahoru. Co s tím? ČNB má strach z toho, že nárůst cenové hladiny, který přichází zvenku, opět rozjede inflační očekávání a inflační spirálu. Proto také guvernér ČNB Aleš Michl hovoří o tom, že centrální banka zdrtí ekonomiku. Snaží se tím verbálně ovlivnit trh a tlumit inflační očekávání. Dnešní rozhodnutí zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu zapadá do této strategie.

Aktualizováno

Michlova ČNB zvedla sazby. Babiš před tím varoval

Money

ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.

nst

Přečíst článek

Zmínil jste, že inflační tlaky, zatím pod povrchem, signalizovala data už před lety.

Když porovnáme vývoj měnových agregátů, cenové hladiny a reálný růst hrubého domácího produktu, tak je vidět, že v posledních letech nechává růst těch agregátů inflaci i HDP pod sebou. Vzniká něco jako malý inflační polštář, který se nafukuje o procento plus něco málo přes za rok. Má to dvě možná vysvětlení. Buď je to skutečně inflační polštář či akumulovaná inflace. Anebo, a to je pravděpodobnější, dochází ke strukturálním změnám rychlosti obratu peněz v ekonomice. Data signalizují její dlouhodobý pokles. Je to tím, že se mění chování lidí, přibývají technologie, které rychlost obratu rovněž ovlivňují. Takže pokud se dlouhodobě vytváří nějaký inflační potenciál, tak to nemusí mít na inflaci vliv, protože to mohl způsobit pokles money velocity v důsledku strukturálních a technologických věcí.

Dá se ta rychlost nějak změnit?

Naprosto nedá. Je to o chování tržních subjektů. Jedním z důvodů poklesu té rychlosti může být nejistota, kdy firmy i domácnosti nevědí, co bude dál, a proto drží peníze.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Názory

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Je podle vás důvod k dalšímu zvýšení sazeb?

Může to být účinné gesto, které zmírní inflační očekávání. Které tady je, nejen kvůli cenovému šoku z Hormzu, ale také kvůli celkovým nejistotám, kterých je v současnosti výrazně více než kdy jindy. A ta očekávání se ČNB snaží ovlivnit. Do této kategorie spadá i to zvýšení o čtvrt procentního bodu, reálně to totiž nebude mít žádný vliv.

Část ekonomů tvrdí, že za vysokou inflací – v roce 2022 dosáhla průměrná inflace 15 procent – stojí předchozí enormní růst mezd a covidové lockdowny, které znemožnily lidem nakupovat, chodit do restaurací, za zábavou atd., tedy utrácet. A že to pak lidé chtěli po znovuotevření obchodů dohnat a měli na to ty předtím neutracené peníze.

To je samozřejmě pravda. Ale podmínkou je likvidita peněz, kterou svými repo operacemi, diskontní sazbou, povinnými minimálními rezervami a dalšími nástroji řídí centrální banka. Pokud to dělá dobře, je obtížnější, aby se takové vysokoinflační prostředí prosadilo.

ČNB to ale nedělala, místo toho od roku 2013, od toho kurzového závazku, v podstatě tiskla peníze. Její politika byla laxní a extrémně akomodativní. Přizpůsobovala se, nešla proti trendům. A nyní říká guvernér Michl, že bude drtit ekonomiku.

Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku

Money

ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.

ČTK

Přečíst článek

Jak tento guvernérův vzkaz číst?

Když jdou ceny nahoru, někdo to musí zaplatit. Když se podíváte na rovnice v makroekonomických modelech, tak vidíte, že se buď zvedne měnový agregát, to je to zaplacení, anebo se zvýší rychlost obratu peněz anebo klesne HDP. A šéf ČNB hrozí tím, že nedopustí, aby se to zaplatilo, a že rovnováha nastane tím, že se propadne HDP.

Guvernér hovoří o restriktivní měnové politice. Říká, mým primárním cílem je držet nízkou inflaci, a já nebudu brát ohled na to, že tu nyní máme cenový šok. Měnová politika ČNB bude restriktivní i za cenu toho, že to bude mít dopad na reálný ekonomický vývoj.

Inflační očekávání jsou ale opět v pohybu. A jak víme z nedávné doby, potvrzuje se paradigma o sebenaplňujícím očekávání. Jak to vidíte vy?

Psychologické faktory hrají velkou roli. A tomu odpovídá hlavní nástroj centrální banky. Kterým jsou ve skutečnosti slovní intervence. Ty ovlivňují ona očekávání aktérů trhu, ať už domácností či firem, a mají okamžitý efekt. Zatímco zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu má v reálu nulový efekt. Jediný efekt zvýšení sazeb je, že tím centrální banka signalizuje, že nenechá inflaci ulétnout jako v minulosti. To je smysl těch sazeb a toho, že se o nich mluví a média o tom píší.

Co jako bývalý předseda či člen představenstev několika velkých bank můžete říci o reálném dopadu změny repo sazby na cenu firemních úvěrů?

To, co centrální banka ovládá, jsou krátkodobé sazby. Podstatně důležitější jsou dlouhodobé úrokové sazby. Na ty ovšem mohou mít změny sazeb ČNB opačný efekt. Když zvýší sazby, a tedy zklidní inflační očekávání, může se úroková křivka naklopit a dlouhodobé sazby mohou klesnout. Takže v souvislosti s posledními vyjádřeními Aleše Michla myslím, že pokud ustojí tlaky ze strany premiéra Babiše, aby snížil sazby a podpořil ekonomiku, je to ta správná věc, která bude mít na reálnou ekonomiku jedině pozitivní efekt. Protože když necháte inflaci takzvaně ulétnout, projeví se to ve vyšších úrokových sazbách. Lidé budou platit vyšší úrokové sazby za hypotéky. Pokud chceme mít dlouhodobě nízké úrokové sazby, pak teď musí být měnová politika restriktivní.

Půjčky zlevňují. Trinity jde se sazbou pod čtyři procenta

Money

Starší půjčky mohou být proti dnešním nabídkám drahé. Sazby spotřebitelských úvěrů totiž klesají. Trinity Bank na trend reaguje snížením sazby Lepší půjčky na 3,97 procenta ročně.

nst

Přečíst článek

Jak vidíte budoucí dopad uzavření Hormuzského průlivu?

Já doufám, že se situace co nejdříve znormalizuje. Cenové výkyvy byly oproti tomu, co se dělo v minulosti, relativně nízké. Dnes třeba vidíme, že barel ropy Brent stojí necelých 78 dolarů, což znamená dramatický pokles. Proto si myslím, že šlo o krátkodobý šok a vše se vrátí k normálu. A jiné inflační tlaky tady moc nevidím. Takže doufám, že to byla jen krátkodobá epizoda.

A jaké nejvážnější problémy vlastně jako ekonom nyní vidíte?

Neustále se diskutuje o euru, zda jej zavést anebo ne, a kam mají jít sazby. A reálné faktory zůstávají stranou. Přitom jsou mnohem důležitější. Máme obrovské strukturální problémy. Zaměřujeme se na umírající odvětví ekonomiky. Největší firma v republice vyrábí hlavně auta se spalovacími motory. Spolu se subdodavatelským sektorem je součástí koncernu, o němž se nyní v německém tisku píše, že by mohl zkolabovat. Trh zaplavují výrobci, kteří včas vsadili na elektromobilitu, jako Číňané či Tesla. My jsme si za posledních 30 let zvykli, že máme relativně nízkou inflaci, kromě covidové epizody, nízkou nezaměstnanost a stabilní měnu. A teď ale bude muset s nástupem AI a koncem spalovacích motorů dojít k brutálním změnám.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.

Babiš chtěl levnější peníze. ČNB udělala opak a zvýšila sazby. Potvrdila tak svoji nezávislost na vládě. Znamená to první úpravu měnové politiky po 13 měsících. Naposledy byla základní úroková sazba na současné úrovni na počátku loňského května.

⚖️ Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu:

Dvoutýdenní repo sazba ➡️ 3,75 %
Diskontní sazba ➡️ 2,75 %
Lombardní sazba ➡️ 4,75 %

Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 19. června 2026.

🔗 https://t.co/6Eru5KBQWh pic.twitter.com/QQnHuCM0pl

— Česká národní banka (@CNB_cz) June 18, 2026

Bankovní rada ČNB zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Ve stejném rozsahu zvýšila také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta. Oznámil to Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.

Převažují rizika vyšší inflace

Ke zvýšení úrokových sazeb vedla ČNB především obava z vyšší inflace, uvedl guvernér Aleš Michl. „V české ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace,“ řekl po jednání bankovní rady. Nová prognóza podle něj ukazuje, že inflace by se na přelomu roku mohla znovu zvýšit. Pro růst sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady, jeden byl pro jejich ponechání beze změny.

Podle Michla k inflačním tlakům přispívá rychlejší růst úvěrů i dluhové financování vyšších veřejných výdajů. „Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem,“ uvedl guvernér.

Růst mezd se podle něj promítá hlavně do cen služeb, a tím i do jádrové inflace. Ta se dlouhodobě drží těsně pod třemi procenty a bankovní rada ji chce dostat níž. Pomoci k tomu má právě zpřísnění měnové politiky.

Záznam tiskové konference s guvernérem Alešem Michlem:

O dalším nastavení sazeb bude ČNB podle Michla rozhodovat podle nově dostupných dat a jejich dopadu na výhled inflace. „Otevřené jsou všechny možnosti dalšího postupu,“ uvedl guvernér. Zároveň zdůraznil, že kroky centrální banky budou dostatečné k udržení cenové stability.

Michl také řekl, že se podle něj nebude opakovat situace z doby před pandemií covidu-19, kdy byly úrokové sazby ČNB nižší než inflace a vyplatilo se vytvářet dluhy.

Guvernér připustil, že vyšší sazby mohou zpomalit růst ekonomiky. „Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice,“ řekl Michl. Nízká inflace podle něj vytváří podmínky pro rozvoj podnikání i prosperitu země.

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

Money

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Babišovo varování

Krátce před dnešním rozhodnutím bankovní rady České národní banky o nastavení úrokových sazeb premiér Andrej Babiš (ANO) varoval před jejich navýšením. Novinářům při odletu na unijní summit řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.

„Nechápu, proč by ČNB měla navyšovat sazby,“ řekl premiér s tím, že Česko uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Podle Babiše k tomu má důvod vzhledem k inflaci, v Česku ale takový problém nevidí.

„Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí," uvedl Babiš, jehož hnutí čelí kritice kvůli předvolebním slibům, že sníží ceny hypoték.

ČNB nechce podcenit inflační rizika

Dnešní zvýšení úrokových sazeb České národní banky (ČNB) bylo očekávané, shodli se analytici. Bankovní rada ČNB podle nich udělala preventivní krok a není pravděpodobné, že by nyní začínal nový cyklus výrazného zvyšování sazeb. 

Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona dali zvýšením sazeb centrální bankéři najevo, že nechtějí inflační rizika podcenit. „Centrální bankéři vysílají signál, že jsou připraveni bojovat s inflačními riziky,“ uvedl Kron.

„ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup ‚když už, tak hned‘. Taková strategie jí ve výsledku dává lepší pozici, čím dříve zareaguje, tím spíš nebude muset podobný krok v dalších měsících opakovat,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka vidí zvýšení sazeb jako signál, že je bankovní rada ČNB obezřetná k inflačním tlakům. „Jde spíše o preventivní krok, jehož cílem je udržet inflační očekávání ukotvená a podpořit návrat inflace k cíli ČNB,“ uvedl. „V horizontu následujících 12 měsíců nelze vyloučit ještě jedno zvýšení úrokových sazeb, zejména s ohledem na setrvale zvýšenou jádrovou inflaci. Na rozdíl od roku 2021 však nevidíme podmínky pro výraznější cyklus zpřísňování měnové politiky,“ dodal Berka.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky k rozhodnutí bankovní rady přispěl silný růst mezd v prvním čtvrtletí. „Proinflačně dále působí sektor služeb. Inflaci tlumí vývoj v oblasti potravin. Ceny potravin jsou ale volatilní a nelze se proto spolehnout na pokračování trendu. Jeho obrat může inflaci tlačit vzhůru,“ doplnil Peterka.

Rozhodnutí ČNB se podle analytiků může postupně propsat i do trhu s hypotékami. Michael Opočenský z OVB Allfinanz upozornil, že banky mohou na vyšší sazby reagovat opatrnějším poskytováním slev nebo mírným zdražením úvěrů. „Některé instituce mohou omezit poskytované slevy, jiné přistoupí k mírnému zvýšení hypotečních sazeb,“ uvedl Opočenský. Dodal, že trh s možností zvýšení sazeb už počítal a část klientů si proto financování zajistila ještě před rozhodnutím ČNB.

Školení Číňanů stálo šéfa ústavu jaderné ochrany místo. Metnar ho odvolá

Politika

Školení čínských vojenských expertů v českém státním ústavu má personální dohru. Ministr vnitra Lubomír Metnar oznámil, že odvolá ředitele Tomáše Dropu.

ČTK

Přečíst článek

Dravec na poli zdravotní péče rychle roste

Zprávy z firem

Zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ, která patří do sítě firem miliardáře Marka Dospivy, uzavřela loňský rok s obratem téměř 11,5 miliardy korun. Což je o téměř čtyři miliardy korun víc než rok předtím. Zdravotnická divize developera Dospivy úspěšně bobtná.

Dalibor Martínek

Přečíst článek