Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

Evropská komise představila plán na posílení evropských obranných schopností. Stanovuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků ve vojenských schopnostech zemí unie, do kterých spadá také protivzdušná a protiraketová obrana i drony.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je protivzdušná obrana Evropy slabá zejména v ochraně proti balistickým a hypersonickým střelám. „Tou disponuje jen několik málo států světa jako Spojené státy, Izrael nebo Rusko, které ji efektivně dokážou používat,“ uvedl. Právě tento prvek je podle něj pro Evropu klíčovým úkolem nadcházejících let.

Evropské probuzení

Bříza připomněl, že Evropa po desetiletí zanedbávala investice do obrany a spoléhala se na mír i podporu Spojených států. „Zvykli jsme si, že žít v míru je běžné, a mysleli jsme si, že války přestanou existovat. Teď honíme kočku za ocas, ale nic jiného nám nezbývá,“ řekl. Podle něj invaze Ruska na Ukrajinu byla momentem, kdy se Evropa probudila a začala svou obranu znovu budovat.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký uvedl, že evropské země NATO mají velmi rozdílnou kvalitu protivzdušné obrany. „Liší se od sebe nejen ve 'starých' a 'nových' členských zemích, ale i dle geografie a hodnocení možných hrozeb jednotlivých států. V každém případě je nutné zdůraznit, že bez pomoci Spojených států je její účinnost zásadně omezená,“ řekl.

Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?

Politika

Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.

fry

Přečíst článek

Nejvyšší parametry pro ochranu proti balistickým raketám má podle Mikuleckého systém Aegis Ashore, který na základnách v Rumunsku a Polsku vybudovali, zaplatili a provozují Spojené státy. Nižší stupně ochrany proti těmto raketám podle něj poskytují primárně systémy Patriot, které provozují i někteří evropští členové aliance.

„Pokud jde o ochranu proti leteckým hrozbám, zda je již situace evropských členů výrazně lepší. Nicméně bez flotily amerických letounů AWACS a tankovacích letounů se v případě intenzivnějšího konfliktu stále neobejdeme,“ řekl Mikulecký. Kromě systémů protivzdušné obrany označil za nutné urychleně vybudovat chybějící ochranu proti dronům.

Podle bezpečnostně-politického analytika Martina Svárovského je nutný také přechod od čistě defenzivní strategie k odstrašování prostřednictvím potrestání. „Nedávný vývoj jako ukrajinská válka či střety na Blízkém východě ukazují, že čistá obrana proti nepříteli, který neváhá masivně útočit drony a raketami, je neudržitelná. Je to finančně neúnosné a nepraktické,“ řekl.

Už nejen „zeď“. Ochrana proti dronům má být nad celou Evropou

Politika

Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.

ČTK

Přečíst článek

Svárovský dodal, že efektivním způsobem, jak zabránit útokům, je za každý útok na vlastní území uvalit rychlý a dostatečně razantní trest. Cílem není pouze sestřelit útočné prostředky, ale odradit protivníka od dalších útoků prostřednictvím hrozby odvetou.

Obrana jednotlivých států i celé Evropy by měla být podle Břízy koncipována jako třívrstvá. První, nejnižší vrstva se zaměřuje na nízko a pomalu letící cíle, mezi které dnes patří především drony nebo nízko letící letadla. Střední vrstva je určena k ochraně proti rychleji a výše letícím letadlům, střelám s plochou dráhou letu či některým typům balistických raket. Nejvyšší vrstva obrany slouží k obraně proti balistickým raketám středního a mezikontinentálního dosahu a také proti hypersonickým střelám, jako je například ruský Kinžal.

Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.

Na růstu platů pedagogických pracovníků se dohodli zástupci vlády s odbory a zaměstnavateli. Původně předpis obsahoval i varianty navýšení tarifů ostatních profesí ve veřejných a státních službách, dohoda na nich ale nebyla. Ministři uvedli, že kabinet schválí jen dohodnutou úpravu učitelských platů a rozhodnutí o ostatních výdělcích nechá na příští vládu.

„Platové tarify budou do 7. platové třídy včetně valorizovány o pevnou částku 2000 korun a platové tarify od 8. do 16. platové třídy včetně budou navýšeny o sedm procent,“ uvedlo v podkladech ministerstvo práce.

Tarifní tabulka pedagogů se skládá ze 13 platových tříd od čtvrté do šestnácté podle vzdělání, odpovědnosti a náročnosti práce a ze sedmi stupňů podle délky praxe. Podle pokynů ministerstva školství tarif od čtvrté do deváté platové třídy připadá asistentům pedagoga, od osmé třídy učitelům mateřských škol i vychovatelům z družin, klubů a internátů či pedagogům volného času, od desáté třídy učitelům základních a středních škol. V šesté platové třídě začínají tarify lektorů a instruktorů. Plat akademických pracovníků se stanovuje od dvanácté třídy. Dvě nejvyšší třídy - patnáctá a šestnáctá - jsou pro akademiky.

O kolik se zvednou platy?

Základ výdělku asistentů od čtvrté do sedmé třídy by se mohl pohybovat podle náplně práce a praxe od 18 630 do 31 760 korun. Letos to bylo od 16 630 do 29 760 korun. Učitelům by měl od ledna tarif od osmé do čtrnácté třídy činit od 28 680 do 57 980 korun. Pro letošek to je od 26 800 do 54 180 korun. Akademici státních vysokých škol by měli mít v patnácté a šestnácté třídě od 42 920 do 66 030 korun. Letos je to od 40 110 do 61 710 korun. Tarif tvoří asi 80 procent výdělku, upřesnilo ministerstvo práce. Připomnělo, že podle školského zákona má průměrný učitelský plat odpovídat 130 procentům průměrné mzdy. Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí činila na 49 402 korun.

V učitelské tabulce je teď 29 tarifů pod zaručeným platem, tedy téměř třetina. Desetina základních částek nedosahuje ani minimální mzdy, je jich devět. Pokud by se tabulka nevalorizovala, příští rok by pod zaručeným platem bylo 41 tarifů a pod minimální mzdou 14. Pod zaručenou částku by tak spadlo 45 procent výdělkových základů, pod minimální mzdu 15 procent. Zaměstnavatelé musí do garantovaných nejnižších částek výdělek doplácet. Využívají na to peníze na odměny.

Na přidání je příští rok podle ministerstva práce potřeba 11,87 miliardy korun. Pokud se odpočítají náklady na doplatky do minimálního a zaručeného platu, je to 10,99 miliardy korun.

SAB Finance vyplatí na dividendě 81 milionů korun, je oporou v těžké době

Zprávy z firem

SAB Finance vyplatí ze zisku dividendu 80,8 milionu korun, tedy 26,50 korun na akcii. SAB Finance vyplácí dividendy dvakrát ročně. Zhodnocení akcie SAB Finance za celý rok 2025 je plánováno na 8,84 procenta.

nst

Přečíst článek