Ostravská osada Bedřiška je podle prezidenta Petra Pavla jedinečným příkladem místa, které obyvatelé vyloučené lokality proměnili ve funkční komunitu, proto ho současné bourání domků v osadě mrzí. Bedřiška by se měla dávat za příklad, nikoliv bourat, uvedl prezident na síti X. Vyjádřil podporu místním obyvatelům, které ale současně vyzval, aby se zdrželi projevů, jež by vyhrotily nynější situaci.

Podle starosty ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrika Hujduse (Starostové pro Ostravu) má prezident právo na vyjádření svého názoru k jakémukoliv tématu. Radnice má ale názor jiný, dodal.

10 fotografií v galerii

Likvidace prázdných finských domků v osadě začala ve středu a příznivci lokality dnes jeden z domů, který se má bourat, obsadili. Na místě je policie, která zasáhne v případě ohrožení zdraví či majetku. Obyvatelé kolonie ve středu písemně požádali o pomoc při záchraně místa jak prezidenta, který osadu navštívil loni v létě, tak vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Ta považuje rušení osady Bedřiška za špatný krok, vyzvala k jednání.

Loni v létě jsem se byl osobně podívat, jak a kde žijí obyvatelé ostravské osady Bedřiška. Osada byla jedinečným příkladem místa, které obyvatelé vyloučené lokality sami proměnili ve funkční komunitu. Při cestách po republice a návštěvách dalších vyloučených lokalit vždy dávám… pic.twitter.com/3zmTQIMbZY

— Petr Pavel (@prezidentpavel) November 13, 2025

Dobrý příklad občanské komunitní práce

Pavel uvedl, že při svých cestách po republice dává Bedřišku za dobrý příklad občanské komunitní práce, proto ho mrzí, co se tam nyní děje. „Namísto toho, abychom Bedřišku dávali za příklad, zvolili jsme si cestu destrukce toho, co fungovalo,“ konstatoval. Respektuje však, že kolonie fakticky patří ostravské městské části. Prezident současně ale chápe i možnou frustraci místních obyvatel, kteří by se nicméně měli podle něj „zdržet jakýchkoliv projevů vedoucích k možné eskalaci situace“.

„Těší mě, že se pan prezident zajímá o náš městský obvod, má právo na svůj názor a byť s ním nesouhlasím, respektuji ten jeho. V našem obvodě žije 12.000 obyvatel a my nemůžeme zájmy padesátičlenné skupiny předřazovat před ty ostatní,“ řekl v reakci na prezidentovo vyjádření starosta Hujdus.

Dodal, že rozumí tomu, že situace pro lidi může být nepříjemná. „Nám ale třeba lidé, kteří už odešli z Bedřišky, potvrzují, že si nepřipadali součástí funkční komunity. Naopak nám říkali, že jsou rádi, že měli příležitost odejít. Každý má na svůj názor právo,“ míní Hujdus.

Ruský ropný průmysl pod tlakem: v říjnu zmizely miliardy z exportu

Money

Rusku v říjnu klesly příjmy z prodeje ropy a paliv meziročně o 2,3 miliardy na 13,1 miliardy dolarů, tedy asi 273 miliard korun. Na vině byl slabší objem vývozu i nižší ceny, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Vývoz ropy a ropných produktů klesl o 150 tisíc barelů denně na 7,4 milionu barelů denně. Zvrátil se tak nárůst zaznamenaný v září.

ČTK

Přečíst článek

Radnice dlouhodobě argumentuje tím, že finské domky v Bedřišce jsou za hranicí životnosti a náklady na jejich opravy jsou vysoké. Chce proto, aby se lidé z nich postupně vystěhovali a nabízí jim náhradní bydlení. Lokalitu si chce nechat jako rezervu pro rozvoj města. Části nájemníků vypršela smlouva v září, prázdné objekty následně začal městský obvod likvidovat.

V místě stále žije asi 50 lidí, s bouráním nesouhlasí. Poukazují na to, že domky nejsou v tak špatném stavu, jak obvod a město tvrdí.

Šimáčková Laurenčíková, která osadu již dřív navštívila, řekla, že by její zrušení považovala za eticky i morálně špatný krok. Bývalá hornická kolonie je podle ní unikátní příklad integrace a kvalitního sousedského soužití. Chce apelovat na místní politiky, obyvatele i experty, aby ještě jednali o řešení. Doporučuje zapojit i zástupce Agentury pro sociální začleňování.

Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo.

Dalibor Martínek: Z Pirátů se stali ztroskotanci. Nedostali ve Sněmovně jedinou funkci

Názory

Ve volbách dostali Piráti hlasy půl milionu lidí, téměř devět procent a získali osmnáct poslaneckých křesel. To je proti minulým čtyřem poslancům úspěch. Ovšem Pyrrhův. Při obsazování vedení sněmovních výborů si neškrtli.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Tři způsoby

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedla.

O možnostech financování Ukrajiny dnes v Bruselu debatovali i unijní ministři financí. „Většina ministrů včetně mě má za to, že reparační půjčka je jediná reálná možnost. Všechno ostatní je jenom oddalování. My nemáme čas. Ukrajina nemá čas. Jediný, kdo má čas je Putin,“ uvedl český ministr. „Mnozí z nás se snažili Belgičanům vysvětlit, že určitě najdeme řešení, abychom jejich obavy zmenšili,“ doplnil Stanjura. Žádné řešení podle něj není bez rizika, nicméně největším rizikem pro Evropu bude, když EU neudělá nic, a tak oslabí Ukrajinu.

Šéf UniCredit: V Rusku se snažíme vyhnout znárodnění

Zprávy z firem

Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Belgický premiér Bart De Wever přišel na říjnovém summitu EU se třemi požadavky. Zaprvé žádal, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé žádal po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.

Třetí De Weverův požadavek se také týkal ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.

Stanjura na dotaz, zda je Česká republika připravena podobnou záruku poskytnout, přímo neodpověděl. „Jsme vláda v demisi. Myslím, že tak velké kroky bychom dělat neměli,“ uvedl. Názor nynějšího kabinetu je podle něj nicméně zřejmý, a sice, že agresor by měl platit za škody, které způsobil. „Neumím si představit mezinárodní právo, které řekne, že můžete napadnout vedlejší zemi, zničit tam infrastrukturu, klíčové podniky, bydlení, školy, nemocnice a nemusíte nic platit,“ dodal Stanjura.

Odcházející ministr předpokládá, že rozhodnutí bude již na nové vládě v čele s pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem, jehož ANO zvítězilo v parlamentních volbách. „Nejhorší by bylo, kdyby jedna vláda něco slíbila a za měsíc nebo za dva měsíce jiná vláda od toho slibu ustoupila. Takže já bych si přál, aby už (v polovině prosince) byla nová vláda,“ uzavřel Stanjura s tím, že období předávání moci by bylo být co nejkratší.