Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Nesoudíme, pomáháme, říkají zakladatelky Fandi mámám

Nesoudíme, pomáháme, říkají zakladatelky Fandi mámám
Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová, užito se svolením
 nst
nst

Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová, finalistky Impakt Awards 2025, vedou projekt Fandi mámám, který už od roku 2016 pomáhá stovkám samoživitelek a jejich dětem. Z nápadu dvou kamarádek vznikla funkční nezisková organizace, která dnes provozuje i udržitelnou aplikaci FandiMat na darování věcí. Obě finalistky otevřeně mluví o těžkých začátcích, předsudcích i rostoucím tlaku na tým – a zároveň dokazují, že když za prací stojí skutečné odhodlání a lidskost, může mít pomoc obrovský dopad. „Nesoudíme, pomáháme,“ říkají. A inspirují další.

Co považujete za svůj největší osobní úspěch a naopak, co byly nejobtížnější chvíle a jak jste je překonaly? 

P: Za největší osobní úspěch považujeme to, že se nám podařilo udržet projekt Fandi mámám. Za devět let jsme pomohly stovkám maminek a jejich dětem. A další stovkám až tisícům lidí pomáhá naše aplikace materiální pomoci FandiMat, přes kterou je možné darovat věci i z druhé ruky, takže šetří i životní prostředí a myslí na udržitelnost. Náš projekt vznikl z přirozené potřeby pomáhat, ale postupně se stal organizací, což jsme na začátku vůbec neplánovaly. Díky projektu jsme se navíc staly s Žanetou blízkými kamarádkami – naše spolupráce nás spojila i lidsky. Navzájem se skvěle doplňujeme. A kamarádství se nám daří budovat i s ostatními členkami našeho týmu – ať už jsou to dobrovolnice, nebo dnes už i naše kolegyně, často samoživitelky, kterým původně náš projekt pomáhal. 

Ž: Kromě těžkých chvil, kdy se setkáváme s příběhy samoživitelek, které jsou někdy bohužel velmi smutné, nebo i tragické, jsme s projektem jako takovým prožívaly a stále prožíváme náročné chvíle při jeho růstu a profesionalizaci. Přichází čím dál víc žádostí o pomoc, zvyšuje se tlak na tým a také roste množství administrativy. Z počátku jsme neměly žádné zkušenosti s řízením neziskové organizace, a občas jsme si říkaly, jestli to vůbec zvládneme. Ale vždycky se objevil někdo, kdo nám pomohl – někdo, kdo nám poskytl finance, odborné poradenství nebo třeba jen povzbuzení a energii jít dál. Učily a učíme se za pochodu a postupně projekt profesionalizujeme a nabízíme větší a rozsáhlejší pomoc samoživitelkám a jejich dětem. 

P: Setkáváme se tu s lidmi, kteří mají chuť pomáhat, něco měnit – a právě tahle vnitřní motivace nás drží nad vodou. Je to práce, která má velký smysl, a zároveň nám dává možnost růst a realizovat se. 

Podpořte zakladtelky Fandi mámám svým hlasem v soutěží Impakt Awards by newstream

Jakými hodnotami se řídíte? 

P: Celý projekt stojí od začátku na důvěře, kamarádství, snaze pomáhat a taky na respektu. Snažíme se bořit předsudky společnosti, protože nic není černobílé. Snažíme se dělat věci tak, jak se dělat mají, podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Věříme, že právě i díky tomu stále fungujeme i přesto, že řadu let celý projekt běžel jen na dobrovolnické bázi. 

Ž: Za námi stojí opravdu schopný tým lidí, bez kterého bychom to dnes už samy nezvládly. Moc si vážíme toho, že s námi posouvají projekt dál – pomáhají maminkám, vkládají do Fandi mámám své úsilí, čas, energii i nadšení. Z našeho týmu se stala parta žen, které nejsou jen kolegyněmi, ale i kamarádkami. Už to nejsme jen my dvě, Petra a Žaneta – je to celý tým skvělých, empatických a inspirativních žen, bez kterých by dnešní Fandi mámám nebylo tím, čím je. A od začátku se ve Fandi mámám řídíme stále stejnými třemi pravidly, jak pomáháme: transparentně, materiálně a konkrétně.

Je nějaká osobnost nebo příběh, který vás inspiruje? 

Ž: Největší inspirací jsou pro nás samotné maminky samoživitelky. Každý příběh je jiný, a přesto mají společné to, že nesou obrovské břemeno zodpovědnosti. Starají se o děti, často čelí existenční nejistotě, zvládají všechno samy – a přesto to nevzdávají. Mnohé z nich se i přes vlastní složitou situaci snaží pomáhat dál. A především – dokáží si říct o pomoc. I to považujeme za velkou odvahu. 

P: Uvědomujeme si, že společnost má často tendenci hodnotit, nálepkovat, hledat chyby. Ale jak říkáme – nic není černobílé. Tyto ženy si zaslouží respekt, uznání a podporu, ne odsouzení. Proto jsou pro nás samoživitelky hrdinkami. Jsou to ony a jejich příběhy, jejich reakce, kdo nám každý den připomíná, proč má naše práce smysl. 

Mění přístup Čechů k prevenci. A zachraňuje životy. Příběh Kateřiny Šédové

Kateřina Šédová ví, jak křehké je zdraví. Ve dvaadvaceti jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor. Díky tomu, že poslouchala své tělo, přežila – a od té doby inspiruje ostatní, aby nepodceňovali prevenci nepodceňovali. Založila organizaci Loono, která už pomohla desítkám lidí zachytit vážnou nemoc včas. „Kdyby naše práce pomohla jen jednomu člověku, stálo to za to,“ říká Kateřina Šédová, která je jednou z desítky osobností nominovaných na ocenění Impakt Award by newstream.

Přečíst článek

Co vás v nejbližší době čeká? A jaké jsou vaše dlouhodobé plány? 

P: Plánů máme opravdu hodně – někdy si musíme zakazovat říkat je nahlas, protože za každým z nápadů je spousta práce, energie a často i nejistoty, jestli na to budeme mít dost času, kapacit, financí. 

Ž: V nejbližší době nás čeká náročné podzimní období, kdy se tradičně soustředíme na pomoc s výbavou pro školáky a na vánoční kampaň v rámci aplikace FandiMat, která umožňuje snadno darovat věci lidem v nouzi. Možnost darování vánočních dárků spouštíme už v listopadu, ale příprava na to se rozbíhá už v říjnu. 

P: V aplikaci FandiMat spouštíme také pilotní projekt samolepek na kontejnery – chceme motivovat lidi, aby místo vyhazování věcí zvolili jejich darování. Do projektu zapojujeme i obce ve středočeském kraji, plánujeme postupné rozšíření napříč Českem. Věříme, že to může mít velký dopad. 

Ž: Vedle toho i nadále každý týden zveřejňujeme dva nové příběhy maminek samoživitelek a plníme jejich seznamy přání a také se intenzivně věnujeme rozvoji komunity Hrdinky samoživitelky Fandi mámám, což je prostor, kde si maminky můžou sdílet informace, zkušenosti, radit si a vzájemně se podpořit a taky získat pomoc od našich partnerů. I to totiž bývá klíčová forma pomoci – vědomí, že na to samoživitelky nejsou samy, často jim to pomůže odrazit se ode dna. Také pokračuje i naše spolupráce s první dámou Evou Pavlovou, která nám i letos udělila záštitu nad akcí Den samoživitelek, který jsme ve Fandi mámám loni stanovily na 15. června, abychom na samoživitelství ještě víc upozornily. A nyní připravujeme ve spolupráci s týmem první dámy a jejím nadačním fondem další projekt, který nabídne pomoc samoživitelkám. 

P: A do toho všeho se snažíme stabilizovat organizaci jako celek. Dlouhodobě hledáme udržitelný model financování, který nám umožní pokrýt náklady na zaměstnávání, provozní náklady, zkrátka fungování naší organizace. V rámci Fandi mámám také některé samoživitelky, které prošly naším projektem, zaměstnáváme. Rozvíjíme Fandi mámám tak, aby fungovala jako profesionální organizace, která má jasnou vizi, stabilní tým a může se dál rozvíjet a pomáhat tam, kde je to nejvíc potřeba. 

Pavlousková z Oděvní banky: Každý rok zachráníme tuny oblečení, které by jinak skončilo na skládce

Češi ročně vyhodí kolem 180 tun oblečení jen pro to, že už z něj vyrostli, vyšlo z módy nebo se jim prostě okoukalo. A pak jsou rodiny, které na takovou rozmařilost, jakou je móda, nemají prostředky. Jsou to například svobodné matky, které otáčejí každou korunu, a na každoroční nákup nové zimní bundy pro své rychle rostoucí dítě jednoduše nemají peníze. A právě těm a třeba i seniorům chce životní situaci usnadnit Dana Pavlousková, která svým projektem Oděvní banky propojuje sociální pomoc s principy udržitelnosti. Ročně Oděvní banka zachrání desítky tun oblečení, které rozdá potřebným. „Věřím v sílu propojení lidí, kteří chtějí věci dělat poctivě, efektivně a s chutí. Oděvní banka stojí na synergiích – mezi firmami, neziskem, dobrovolníky i samotnými příjemci pomoci. Každý z nich je součástí toho, co děláme. A i když pracujeme s „obyčejným“ oblečením, věříme, že i to může sehrát neobyčejně důležitou roli,“ říká Dana Pavlousková, která je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Award by Newstream.

Přečíst článek

Na jaké bariéry nejčastěji narážíte? 

P: Jedna z největších bariér, na kterou narážíme opakovaně, jsou předsudky – ať už vůči samotným samoživitelkám, nebo obecně vůči lidem, kteří potřebují pomoc. 

Ž: Často slýcháme věty typu „chci pomoci někomu, kdo si to zaslouží“. My ale věříme, že pomoc má směřovat tam, kde je potřeba – ne podle toho, jak ten člověk vypadá nebo jaký má příběh, ale podle toho, že je právě teď v těžké situaci a potřebuje se odrazit ode dna. My ve Fandi mámám „nesoudíme, pomáháme!“ 

P: A jako častou bariéru vnímáme i to, že se často zapomíná na provoz a chod samotné organizace. Lidé rádi darují konkrétní věci – třeba školní batoh nebo oblečení – konkrétním lidem, ale už méně si uvědomují, že někdo tu pomoc musí zorganizovat, ověřit, zajistit, vykomunikovat atd. A na to potřebujeme lidi, čas i prostředky. 

Ž: Nezisková organizace funguje jako firma, která potřebuje pokrýt výdaje spojené s jejím fungováním. 

Co by Vám pomohlo? 

Ž: Určitě osvícení partneři, kteří rozumí tomu, že udržitelná pomoc není jen o materiálních darech, ale i o tom, že organizace musí mít z čeho žít – musí mít stabilní tým, peníze na mzdy, účetnictví, marketing, PR atd. 

P: Pomohlo by nám, kdyby se podařilo najít několik dlouhodobých stabilních podporovatelů, kteří chápou náš dopad a jsou ochotní investovat do jeho rozvoje. Abychom mohly plánovat s jistotou a posouvat se dál. 

Důstojně až do konce. Plníme lidem přání zemřít doma, říká ředitelka hospice v Chebu

Za největší úspěch Alena Votavová nepovažuje ocenění ani kariérní milníky, ale možnost změnit tvář umírání v regionu. Díky ní a jejímu týmu mohou lidé v Karlovarském kraji odcházet ze života doma, obklopeni blízkými. V rozhovoru mluví nejen o těžkostech s financováním a systémovou podporou, ale i o osobních hodnotách, inspiracích a vděčnosti za běžné každodenní okamžiky. Alena Votavová, ředitelka Hospice Sv. Jiří v Chebu je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Awards by Newstream.

Přečíst článek

Kdo je váš největší fanoušek, podporovatel? Odkud přichází největší pomoc? 

Ž: Naši největší fanoušci jsou často lidé, kteří nás znají – naše rodiny, přátelé, ale i dárci a dárkyně, kteří s námi pomáhají už od začátku. A taky partnerské organizace a firmy, se kterými jsme během let navázaly spolupráci. Někteří z nich s námi spolupracují už několik let, vrací se k nám a důvěřují nám – to považujeme za obrovské ocenění. 

P: Velkou oporou je i náš tým. Nedávno nám jedna z kolegyň řekla, že pro ni Fandi mámám není práce, ale něco, co ji naplňuje a baví, že je to vlastně koníček. A přesně tohle je pro nás potvrzením, že to, co děláme, má smysl. Že jsme vytvořili prostředí, kde lidé chtějí být a pomáhat. 

Ž: Spolu s námi pomáhají i maminky samoživitelky, které to mají samotné velmi těžké, ale pocit, že mnohou i tak podat jiné samoživitelce pomocnou ruku, je pro důležitý. A v té pomoci je pak velká síla! 

P: Co se týče veřejnosti, největší pomoc přichází často od žen – jsou to ženy, které dokážou pochopit, co to znamená být samoživitelkou, a mají potřebu pomáhat. Ale v poslední době nás mile překvapuje i rostoucí zájem mužů. Jsou to třeba muži, kteří vidí kolem sebe, jak jejich kolegové nepodporují své děti, neplatí alimenty – a o to víc si uvědomují, jak důležité je zastat se žen, které na všechno zůstaly samy. A to je pro nás obrovská naděje. Znamená to, že se daří bořit stereotypy a otevírat oči i tam, kde bychom to možná nečekaly. 

Hlasujte pro svého favorita v ocenění Impakt Awards by newstream

Související

Michal Tůma, iniciátor smíření

Svoboda není samozřejmostí. Dělat něco navíc pro společnost je nezbytné, říká záchrance odkazu sudetských Němců

Přečíst článek

Když mi zemřel syn, našel jsem Boha, říká miliardář Radim Passer

Dalibor Martínek
nst

Radim Passer je znám jako neortodoxní, bohatý český developer. Obsadil pražskou Brumlovku, postavil tam dvacet prémiových kancelářských budov. Microsoft, UniCredit Bank, Hewlett-Packard, Moneta Money Bank, ČEZ, O2, AB InBev, Škoda Auto, ABB, Thales a další. To jsou jeho nájemníci.

To ale není hlavní příběh života Radima Passera. On vydělal miliardy korun na developmentu. Je to jeden z nejzkušenějších developerů v Česku. Začal v této branži podnikat na začátku devadesátých let, nyní je korunový miliardář, jeden z nejbohatších Čechů. Ale něco tomu předcházelo.

„Narodil jsem se na Praze 4, na Brumlovce jsem jako fotbalový mládežnický hráč často byl,“ říká Passer. To ale nemá úplně souvislost s jeho podnikáním na Brumlovce. Možná má.

Levné bydlení lze sehnat i v centru Prahy

Průměrná cena nového bytu v Praze už přesáhla 160 tisíc korun za metr čtvereční. Vyplývá to z dat společnosti Flat Zone, která je českým lídrem ve sledování cen nemovitostí. Starší nemovitosti jsou obecně o deset až dvacet procent levnější. To ovšem neplatí pro centrum Prahy. Josefov, Staré Město, Malá Strana. Tam se nové byty nestaví. Ty staré naopak nabírají na hodnotě. I tam však lze nalézt levné perly.

Přečíst článek

V devadesátých letech začal podnikat, v roce 1991 založil svou developerskou firmu. Úspěšnou. Stavěním kanceláří na Brumlovce se stal jedním z nejbohatších Čechů. Ale přišla změna. Teď tento král kanceláří začíná stavět byty, stovky bytů.

Možná to spolu nesouvisí, ale miliardář z Brumlovky bude stavět byty zase na Brumlovce. Další tedy ještě kousek vedle, v Roztylech.

Z fotbalisty miliardářem

Jak se z mladého fotbalisty stal miliardář? „Mělo to přirozený vývoj. Vyrostl jsem na Spořilově, na Praze 4. Tatínek zprivatizoval ve velké privatizaci v první polovině devadesátých let firmu Pražská stavební obnova,“ říká Passer. Firma měla ve vlastnictví tři a půl hektaru stavebních pozemků na Brumlovce. Tím celá sága obřího developerského boomu Radima Passera začala.

Jeho rodiče ekonomickou tíhu celého projektu neunesli. „Vzali jsme si balon na svoji stranu hřiště,“ říká Passer fotbalovou hantýrkou. Je vášnivým fanouškem pražských Bohemians.

Kauza Štiřín: Zámek nechceme, přilehlý park ano, říká starosta Kamenice

Zámek Štiřín se neprodal ani v osmé aukci, pořádané státem. Cena za jeden rok aukce od aukce padala ze 3,4 miliardy korun až na 796 milionů korun. Do poslední aukce se sice přihlásil „zájemce“, jenže nepřihazoval, takže i tato aukce skončila fiaskem. Další aukce ve stávajícím formátu zřejmě nebude, stát se domluvil s obcí Kamenice, kde zámek stojí, že jí přenechá některé pozemky. „Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít,“ říká Pavel Čermák, starosta Kamenice.

Přečíst článek

Jeho firma Passer Invest „něco“ začala připravovat a „bavilo nás to na přelomu tisíciletí,“ kdy prý již na Brumlovce „něco“ bylo hotovo. Prostě neuvěřitelný příběh. Z toho „něčeho“ vzniklo dvacet kancelářských budov na nejvyšší úrovni, jakýsi hub v Praze.

Po třičtvrtě hodině rozhovoru jsem se zeptal pana Passera, proč se v roce 1998, ve svých 35 letech, obrátil na víru. „Po dlouhém čekání se nám narodil chlapeček. Když mu bylo šest týdnů, zjistili jsme, že má v hlavičce nádor a nemá žádnou šanci na přežití.“

V rozhovoru jsme se dále bavili o tom, proč se pustil do výstavby bytů, když se třicet let soustředil na kancelářský sektor. Jak budou jeho nájemní byty vypadat? Budou plně vybavené?

Radim Passer byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na vaší oblíbené podcastové platformě. Kanál Newstream Podcasty je na Spotify i Apple Podcasts.

Související

Křetínský i Kellnerová sesazeni. Nejbohatším Čechem je Strnad

Michal Strnad, majitel holdingu Czechoslovak Group
Czechoslovak Group
 ČTK
nst

Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun. Majitel holdingu Agrofert a předseda hnutí ANO Andrej Babiš klesl ze sedmého na osmé místo, přestože hodnota jeho majetku odhadovaná na 85 miliard korun je stejná jako loni.

Hodnota Strnadova majetku stoupla za poslední rok o čtvrt bilionu korun. „Zbrojařská a průmyslová skupina CSG řadou povedených akvizic posílila svou pozici v sektoru, který se zvětšuje v důsledku několika válečných konfliktů,“ uvádí Euro. Za skokana roku ho mezi českými miliardáři označil letos v květnu i časopis Forbes, přestože podle jeho metodiky byl majitel skupiny CSG až na čtvrtém místě.

Křetínský zchudl o 110 miliard

Naopak Křetínský letos podle Eura zchudl o 110 miliard korun. Souviselo to s významným zpomalením energetiky, na kterou se Křetínského firmy EP Corporate Group a Energetický a průmyslový holding (EPH) zaměřují. „Propad segmentu, který v předchozích letech významně rostl, se projevil i na valuaci majetku dalších energetických podnikatelů z top desítky nejbohatších obyvatel Česka a Slovenska,“ podotýká Euro.

Čtvrtým nejbohatším Čechem je s 220 miliardami korun zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek. Na pátém místě se umístil s majetkem 190 miliard spoluzakladatel investiční skupiny J&T Patrik Tkáč. Zatímco Komárek o 50 miliard korun zbohatl, odhad Tkáčova majetku je meziročně o 70 miliard nižší.

O 13 miliard korun na 119 miliard korun si proti loňsku pohoršil magnát Radovan Vítek. Na pokles v energetice doplatil vedle Křetínského a Tkáče i majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač, který zchudl o 32 miliard na 113 miliard korun.

Osmý je v žebříčku Babiš, za kterým následují zástupci finanční skupiny J&T Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Hodnota Tkáčova majetku stoupla o 14 miliard na 67 miliard korun, v Jakabovičově případě činil meziroční nárůst 12,5 miliardy koruna na 57 miliard Kč.

Žebříček nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje a vydává týdeník Euro od roku 2014. Podobná pořadí publikují také časopis Forbes, deník E15 a Češi s největším majetkem figurují rovněž v žebříčku, který zveřejňuje agentura Bloomberg.

Kellnerová vycouvala ze souboje o německou mediální skupinu Pro 7

Souboj o německou mediální společnost ProSiebenSat.1, největší soukromou německou mediální skupinu, končí. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, která o německého mediálního giganta sváděla souboj s italským holdingem MFE rodiny Berlusconiů, souboj ukončila. Veškerého svého podílu v německé stanici se zbaví.

Přečíst článek

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

Přečíst článek

Související

Renáta Kellnerová

Nejbohatší Češkou zůstává Kellnerová. Do čela žebříčku Forbesu se dere zbrojař Strnad

Přečíst článek
Doporučujeme