Nesoudíme, pomáháme, říkají zakladatelky Fandi mámám
Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová, finalistky Impakt Awards 2025, vedou projekt Fandi mámám, který už od roku 2016 pomáhá stovkám samoživitelek a jejich dětem. Z nápadu dvou kamarádek vznikla funkční nezisková organizace, která dnes provozuje i udržitelnou aplikaci FandiMat na darování věcí. Obě finalistky otevřeně mluví o těžkých začátcích, předsudcích i rostoucím tlaku na tým – a zároveň dokazují, že když za prací stojí skutečné odhodlání a lidskost, může mít pomoc obrovský dopad. „Nesoudíme, pomáháme,“ říkají. A inspirují další.
Co považujete za svůj největší osobní úspěch a naopak, co byly nejobtížnější chvíle a jak jste je překonaly?
P: Za největší osobní úspěch považujeme to, že se nám podařilo udržet projekt Fandi mámám. Za devět let jsme pomohly stovkám maminek a jejich dětem. A další stovkám až tisícům lidí pomáhá naše aplikace materiální pomoci FandiMat, přes kterou je možné darovat věci i z druhé ruky, takže šetří i životní prostředí a myslí na udržitelnost. Náš projekt vznikl z přirozené potřeby pomáhat, ale postupně se stal organizací, což jsme na začátku vůbec neplánovaly. Díky projektu jsme se navíc staly s Žanetou blízkými kamarádkami – naše spolupráce nás spojila i lidsky. Navzájem se skvěle doplňujeme. A kamarádství se nám daří budovat i s ostatními členkami našeho týmu – ať už jsou to dobrovolnice, nebo dnes už i naše kolegyně, často samoživitelky, kterým původně náš projekt pomáhal.
Ž: Kromě těžkých chvil, kdy se setkáváme s příběhy samoživitelek, které jsou někdy bohužel velmi smutné, nebo i tragické, jsme s projektem jako takovým prožívaly a stále prožíváme náročné chvíle při jeho růstu a profesionalizaci. Přichází čím dál víc žádostí o pomoc, zvyšuje se tlak na tým a také roste množství administrativy. Z počátku jsme neměly žádné zkušenosti s řízením neziskové organizace, a občas jsme si říkaly, jestli to vůbec zvládneme. Ale vždycky se objevil někdo, kdo nám pomohl – někdo, kdo nám poskytl finance, odborné poradenství nebo třeba jen povzbuzení a energii jít dál. Učily a učíme se za pochodu a postupně projekt profesionalizujeme a nabízíme větší a rozsáhlejší pomoc samoživitelkám a jejich dětem.
P: Setkáváme se tu s lidmi, kteří mají chuť pomáhat, něco měnit – a právě tahle vnitřní motivace nás drží nad vodou. Je to práce, která má velký smysl, a zároveň nám dává možnost růst a realizovat se.
Podpořte zakladtelky Fandi mámám svým hlasem v soutěží Impakt Awards by newstream
Jakými hodnotami se řídíte?
P: Celý projekt stojí od začátku na důvěře, kamarádství, snaze pomáhat a taky na respektu. Snažíme se bořit předsudky společnosti, protože nic není černobílé. Snažíme se dělat věci tak, jak se dělat mají, podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Věříme, že právě i díky tomu stále fungujeme i přesto, že řadu let celý projekt běžel jen na dobrovolnické bázi.
Ž: Za námi stojí opravdu schopný tým lidí, bez kterého bychom to dnes už samy nezvládly. Moc si vážíme toho, že s námi posouvají projekt dál – pomáhají maminkám, vkládají do Fandi mámám své úsilí, čas, energii i nadšení. Z našeho týmu se stala parta žen, které nejsou jen kolegyněmi, ale i kamarádkami. Už to nejsme jen my dvě, Petra a Žaneta – je to celý tým skvělých, empatických a inspirativních žen, bez kterých by dnešní Fandi mámám nebylo tím, čím je. A od začátku se ve Fandi mámám řídíme stále stejnými třemi pravidly, jak pomáháme: transparentně, materiálně a konkrétně.
Je nějaká osobnost nebo příběh, který vás inspiruje?
Ž: Největší inspirací jsou pro nás samotné maminky samoživitelky. Každý příběh je jiný, a přesto mají společné to, že nesou obrovské břemeno zodpovědnosti. Starají se o děti, často čelí existenční nejistotě, zvládají všechno samy – a přesto to nevzdávají. Mnohé z nich se i přes vlastní složitou situaci snaží pomáhat dál. A především – dokáží si říct o pomoc. I to považujeme za velkou odvahu.
P: Uvědomujeme si, že společnost má často tendenci hodnotit, nálepkovat, hledat chyby. Ale jak říkáme – nic není černobílé. Tyto ženy si zaslouží respekt, uznání a podporu, ne odsouzení. Proto jsou pro nás samoživitelky hrdinkami. Jsou to ony a jejich příběhy, jejich reakce, kdo nám každý den připomíná, proč má naše práce smysl.
Kateřina Šédová ví, jak křehké je zdraví. Ve dvaadvaceti jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor. Díky tomu, že poslouchala své tělo, přežila – a od té doby inspiruje ostatní, aby nepodceňovali prevenci nepodceňovali. Založila organizaci Loono, která už pomohla desítkám lidí zachytit vážnou nemoc včas. „Kdyby naše práce pomohla jen jednomu člověku, stálo to za to,“ říká Kateřina Šédová, která je jednou z desítky osobností nominovaných na ocenění Impakt Award by newstream. 
Mění přístup Čechů k prevenci. A zachraňuje životy. Příběh Kateřiny Šédové
Filantropie
Co vás v nejbližší době čeká? A jaké jsou vaše dlouhodobé plány?
P: Plánů máme opravdu hodně – někdy si musíme zakazovat říkat je nahlas, protože za každým z nápadů je spousta práce, energie a často i nejistoty, jestli na to budeme mít dost času, kapacit, financí.
Ž: V nejbližší době nás čeká náročné podzimní období, kdy se tradičně soustředíme na pomoc s výbavou pro školáky a na vánoční kampaň v rámci aplikace FandiMat, která umožňuje snadno darovat věci lidem v nouzi. Možnost darování vánočních dárků spouštíme už v listopadu, ale příprava na to se rozbíhá už v říjnu.
P: V aplikaci FandiMat spouštíme také pilotní projekt samolepek na kontejnery – chceme motivovat lidi, aby místo vyhazování věcí zvolili jejich darování. Do projektu zapojujeme i obce ve středočeském kraji, plánujeme postupné rozšíření napříč Českem. Věříme, že to může mít velký dopad.
Ž: Vedle toho i nadále každý týden zveřejňujeme dva nové příběhy maminek samoživitelek a plníme jejich seznamy přání a také se intenzivně věnujeme rozvoji komunity Hrdinky samoživitelky Fandi mámám, což je prostor, kde si maminky můžou sdílet informace, zkušenosti, radit si a vzájemně se podpořit a taky získat pomoc od našich partnerů. I to totiž bývá klíčová forma pomoci – vědomí, že na to samoživitelky nejsou samy, často jim to pomůže odrazit se ode dna. Také pokračuje i naše spolupráce s první dámou Evou Pavlovou, která nám i letos udělila záštitu nad akcí Den samoživitelek, který jsme ve Fandi mámám loni stanovily na 15. června, abychom na samoživitelství ještě víc upozornily. A nyní připravujeme ve spolupráci s týmem první dámy a jejím nadačním fondem další projekt, který nabídne pomoc samoživitelkám.
P: A do toho všeho se snažíme stabilizovat organizaci jako celek. Dlouhodobě hledáme udržitelný model financování, který nám umožní pokrýt náklady na zaměstnávání, provozní náklady, zkrátka fungování naší organizace. V rámci Fandi mámám také některé samoživitelky, které prošly naším projektem, zaměstnáváme. Rozvíjíme Fandi mámám tak, aby fungovala jako profesionální organizace, která má jasnou vizi, stabilní tým a může se dál rozvíjet a pomáhat tam, kde je to nejvíc potřeba.
Češi ročně vyhodí kolem 180 tun oblečení jen pro to, že už z něj vyrostli, vyšlo z módy nebo se jim prostě okoukalo. A pak jsou rodiny, které na takovou rozmařilost, jakou je móda, nemají prostředky. Jsou to například svobodné matky, které otáčejí každou korunu, a na každoroční nákup nové zimní bundy pro své rychle rostoucí dítě jednoduše nemají peníze. A právě těm a třeba i seniorům chce životní situaci usnadnit Dana Pavlousková, která svým projektem Oděvní banky propojuje sociální pomoc s principy udržitelnosti. Ročně Oděvní banka zachrání desítky tun oblečení, které rozdá potřebným. „Věřím v sílu propojení lidí, kteří chtějí věci dělat poctivě, efektivně a s chutí. Oděvní banka stojí na synergiích – mezi firmami, neziskem, dobrovolníky i samotnými příjemci pomoci. Každý z nich je součástí toho, co děláme. A i když pracujeme s „obyčejným“ oblečením, věříme, že i to může sehrát neobyčejně důležitou roli,“ říká Dana Pavlousková, která je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Award by Newstream. 
Pavlousková z Oděvní banky: Každý rok zachráníme tuny oblečení, které by jinak skončilo na skládce
Filantropie
Na jaké bariéry nejčastěji narážíte?
P: Jedna z největších bariér, na kterou narážíme opakovaně, jsou předsudky – ať už vůči samotným samoživitelkám, nebo obecně vůči lidem, kteří potřebují pomoc.
Ž: Často slýcháme věty typu „chci pomoci někomu, kdo si to zaslouží“. My ale věříme, že pomoc má směřovat tam, kde je potřeba – ne podle toho, jak ten člověk vypadá nebo jaký má příběh, ale podle toho, že je právě teď v těžké situaci a potřebuje se odrazit ode dna. My ve Fandi mámám „nesoudíme, pomáháme!“
P: A jako častou bariéru vnímáme i to, že se často zapomíná na provoz a chod samotné organizace. Lidé rádi darují konkrétní věci – třeba školní batoh nebo oblečení – konkrétním lidem, ale už méně si uvědomují, že někdo tu pomoc musí zorganizovat, ověřit, zajistit, vykomunikovat atd. A na to potřebujeme lidi, čas i prostředky.
Ž: Nezisková organizace funguje jako firma, která potřebuje pokrýt výdaje spojené s jejím fungováním.
Co by Vám pomohlo?
Ž: Určitě osvícení partneři, kteří rozumí tomu, že udržitelná pomoc není jen o materiálních darech, ale i o tom, že organizace musí mít z čeho žít – musí mít stabilní tým, peníze na mzdy, účetnictví, marketing, PR atd.
P: Pomohlo by nám, kdyby se podařilo najít několik dlouhodobých stabilních podporovatelů, kteří chápou náš dopad a jsou ochotní investovat do jeho rozvoje. Abychom mohly plánovat s jistotou a posouvat se dál.
Za největší úspěch Alena Votavová nepovažuje ocenění ani kariérní milníky, ale možnost změnit tvář umírání v regionu. Díky ní a jejímu týmu mohou lidé v Karlovarském kraji odcházet ze života doma, obklopeni blízkými. V rozhovoru mluví nejen o těžkostech s financováním a systémovou podporou, ale i o osobních hodnotách, inspiracích a vděčnosti za běžné každodenní okamžiky. Alena Votavová, ředitelka Hospice Sv. Jiří v Chebu je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Awards by Newstream. 
Důstojně až do konce. Plníme lidem přání zemřít doma, říká ředitelka hospice v Chebu
Filantropie
Kdo je váš největší fanoušek, podporovatel? Odkud přichází největší pomoc?
Ž: Naši největší fanoušci jsou často lidé, kteří nás znají – naše rodiny, přátelé, ale i dárci a dárkyně, kteří s námi pomáhají už od začátku. A taky partnerské organizace a firmy, se kterými jsme během let navázaly spolupráci. Někteří z nich s námi spolupracují už několik let, vrací se k nám a důvěřují nám – to považujeme za obrovské ocenění.
P: Velkou oporou je i náš tým. Nedávno nám jedna z kolegyň řekla, že pro ni Fandi mámám není práce, ale něco, co ji naplňuje a baví, že je to vlastně koníček. A přesně tohle je pro nás potvrzením, že to, co děláme, má smysl. Že jsme vytvořili prostředí, kde lidé chtějí být a pomáhat.
Ž: Spolu s námi pomáhají i maminky samoživitelky, které to mají samotné velmi těžké, ale pocit, že mnohou i tak podat jiné samoživitelce pomocnou ruku, je pro důležitý. A v té pomoci je pak velká síla!
P: Co se týče veřejnosti, největší pomoc přichází často od žen – jsou to ženy, které dokážou pochopit, co to znamená být samoživitelkou, a mají potřebu pomáhat. Ale v poslední době nás mile překvapuje i rostoucí zájem mužů. Jsou to třeba muži, kteří vidí kolem sebe, jak jejich kolegové nepodporují své děti, neplatí alimenty – a o to víc si uvědomují, jak důležité je zastat se žen, které na všechno zůstaly samy. A to je pro nás obrovská naděje. Znamená to, že se daří bořit stereotypy a otevírat oči i tam, kde bychom to možná nečekaly.
