Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Women Changing the World Awards 2025: Do finále postupuje 196 žen

soutěž Woman Changing The World Award
WCWA/užito se svolením
 nst
nst

Slavnostní vyhlášení soutěže Women Changing the World Awards proběhne 12. února 2026 v Praze, vítězka bude reprezentovat na mezinárodní úrovni a na prestižním setkání v Paříži.

Ocenění Women Changing the World Awards Czech&Slovak Edition 2025 vstupuje do své finálové fáze. Do letošního ročníku bylo podáno 536 nominací v celkem 30 kategoriích, které pokrývají oblast byznysu, vědy, inovací, technologií, veřejné sféry, vzdělávání i společenské odpovědnosti. Odborná porota vybrala 196 finalistek, jejichž práce přináší dlouhodobý a prokazatelný dopad na společnost. 

Slavnostní vyhlášení vítězek prvních třech míst se uskuteční 12. února 2026 v Praze v rámci celodenního programu rozděleného do dvou částí – odpolední otevřené slavnosti v Divadle Broadway a večerní Awards Gala Night

Česko-slovenskou franšízu Women Changing the World Awards založila Kamila Paličková s cílem dát viditelnost ženám, které mění svět kolem sebe konkrétními činy – často mimo hlavní mediální pozornost. Ocenění je součástí mezinárodní platformy Women Changing the World Award která propojuje ženské lídryně napříč zeměmi a podporuje sdílení inspirativních příkladů systémové změny.  Předsedkyní poroty je Lenka Šťastná, dlouholetá expertka na rovné příležitosti a férové odměňování. Pod jejím vedením porota hodnotí nejen osobní úspěch, ale především dopad, udržitelnost a společenský přínos jednotlivých projektů. 

WCWA Ceny Sarah Ferguson

Ženy, nominujte se! Prestižní mezinárodní ceny Women Changing the World Awards startují poprvé v Česku a na Slovensku

Od 1. listopadu 2025 se mohou ženy z Česka a Slovenska nominovat do prestižního mezinárodního ocenění Women Changing the World Awards Czech & Slovak, které vzdává hold ženám, jež svou odvahou, vizí a činy mění svět kolem sebe.

Přečíst článek

WCWA Afternoon Ceremony proběhne v Divadle Broadway v Praze a je koncipována jako otevřená slavnost pro finalistky, odbornou i širokou veřejnost. Nabídne vyhlášení vítězek v jednotlivých kategoriích, prostor pro setkávání a sdílení inspirativních příběhů žen z Česka a Slovenska. Večerní Awards Gala Night vyvrcholí udělením hlavních cen: Žena roku 2025 a zvláštní ceny „Muž, který mění svět.“ 

Vítězka titulu Žena roku 2025 postupuje do globálního kola Women Changing the World Awards a získává příležitost reprezentovat Českou a Slovenskou republiku na mezinárodní úrovni, včetně účasti na prestižním setkání v Paříži, kde se setkávají lídryně z celého světa. 

Finalistky vybírala odborná porota složená z respektovaných osobností z oblasti médií, vzdělávání, byznysu a akademické sféry. Zástupci médií jsou srdečně zváni zejména na odpolední slavnost v Divadle Broadway, kde bude k dispozici prostor pro rozhovory, fotografování a mediální výstupy. Finálový den je možné sledovat také prostřednictvím online přenosu.

Související

WCWA Ceny Sarah Ferguson

Ženy, nominujte se! Prestižní mezinárodní ceny Women Changing the World Awards startují poprvé v Česku a na Slovensku

Přečíst článek

„Genocida pod rouškou digitální temnoty“. Íránské protesty už si vyžádaly přes 16 tisíc mrtvých

Íránské protesty si vyžádaly nejméně 16 500 mrtvých, uvádí lékaři
ČTK
 ČTK

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16 500 lidí a 330 tisíc bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

„Tohle je genocida pod rouškou digitální temnoty,“ popsal situaci v zemi íránsko-německý doktor Amír Parásta. Oběťmi jsou většinou mladí lidé. Je mezi nimi 23letá studentka Robina Amínianová, která se chtěla stát módní návrhářkou, nebo tři mladí fotbalisté, včetně jednoho, kterému bylo pouhých 17 let.

Mezi mrtvými je podle The Times také 28letý student Jasín Mirzají. Když 8. ledna vyrazil ve městě Kermánšáh na svůj první protest v životě prý už tušil, že může být i jeho posledním. „Jestli mě zabijí, řekněte všem, že jsem se stal mučedníkem na cestě za svobodou,“ vzpomíná na synovcova slova jeho strýc Mirzají. Mladík zemřel po střele do hlavy.

Protesty proti situaci v Íránu ČTK

Demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979.

Chameneí také poprvé od začátku protestů v sobotu veřejně přiznal, že při protestech byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“.

Rezá Pahlaví

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.

Přečíst článek

Úplné odpojení internetu v posledních 12 dnech zanechalo desítky tisíc Íránců v nevědomosti a nejistotě, zda jsou jejich blízcí naživu, či mrtví, zatímco režim brutálně potlačoval protesty ozbrojenou a nepřiměřenou silou. Podle nevládní organizace NetBlocks zůstává připojení k internetu v zemi i nadále zcela minimální.

Zprávu odhalil Starlink

Lékařská zpráva do světa pronikla díky bezplatnému internetovému připojení prostřednictvím satelitní služby Starlink, kterou Íráncům nabízí společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Přesto její používání nese velké riziko. Satelitní vysílání je režimem zakázáno a íránské revoluční gardy pravidelně pátrají po anténách Starlinku.

Oční chirurg Parásta, který ošetřoval zraněné pacienty už za protestů po smrti Mahsy Amíníové v letech 2022, podotýká, že aktuální protivládní demonstrace nabývají nové úrovně brutality. „V roce 2022 používali gumové projektily a brokovnice, které lidem způsobovaly devastující poranění očí. Nyní nasazují vojenské zbraně. To, co vidíme, jsou střelná a šrapnelová zranění hlavy, krku a hrudníku,“ řekl podle The Times Parásta, který pomohl vytvořit síť lékařů po celém Íránu, díky které vznikla i nově zveřejněná zpráva.

Protesty proti situaci v Íránu ČTK

Podle dostupných zpráv bezpečnostní složky tvořené íránskými revolučními gardami a milicemi basídž k potlačení protestů nasazují ostrou munici a těžké zbraně, včetně kalašnikovů a kulometů na pick-upech. Objevily se také zprávy o zapojení šíitských milic Hašíd Šábí z Iráku.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Nedali jste mi Nobelovu cenu, takže už necítím povinnost myslet na mír

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.

Přečíst článek

Íránské úřady požadují za vydání těl lidí zabitých při nepokojích přemrštěné částky. Pár z Isfahánu se podle deníku The Times několik dní marně snažil v nemocnicích najít svou dceru. Nakonec musel bezpečnostním složkám zaplatit 700 milionů tomanů (zhruba 104 tisíc korun). Poté rodiče jeli pět hodin do jiného města, kde našli tělo své dcery pohozené v opuštěném hrobě.

Těla jsou tajně převážena a pohřbívána bez evidence i dohledání blízkých. O obětech pak neexistují žádné záznamy, případně je jejich vydání podmiňováno vysokým výkupným.

Související

Rezá Pahlaví

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Přečíst článek

Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice varuje před ztrátou nezávislosti

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram
ČTK
 ČTK

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

„Tam jsme se posunuli, je konkrétní zadání a pracuje se na tom. Koncesionářské poplatky určitě zrušit chceme, protože to je součástí programového prohlášení vlády a slíbili jsme to voličům. Tu formu financování, ta je nám také zřejmá, ale já to nechám na to, jak budeme rozpracovávat konkrétní dikci zákona,“ uvedl Okamura.

Prezident Petr Pavel dnes ve Vatikánu na dotaz novinářů podotkl, že je to pravomoc vlády. Předpokládá ale, že kromě toho také řekne, jakým způsobem budou Česká televize a Český rozhlas financovány do budoucna. Jestli to bude stejná částka, kterou dnes představovaly poplatky, případně jakým způsobem se bude upravovat, z jakých zdrojů bude hrazena a jakým způsobem bude zajištěno, aby veřejnoprávní média zůstala v maximální možné míře nezávislá. „Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,“ dodal.

Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že zástupci koalice požádali Okamuru, aby zařadil na jednání Sněmovny návrh ze Senátu, aby Českou televizi a Český rozhlas kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Zopakoval, že se zrušením poplatků počítá vládní program.

Dobrovolný příspěvek

„Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,“ řekl novinářům. Doplnil, že se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jsou podle něj také úvahy, že by stát zřídil účet, kde by občané mohli dobrovolně přispívat na ČT a Český rozhlas.

Aero L-159

Vládní koalice zastavila prodej letounů L-159 Ukrajině. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

Přečíst článek

Podle dřívějších informací se koaliční ANO, SPD a Motoristé shodli na tom, že televizní a rozhlasové poplatky od roku 2027 nahradí financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Během přechodného období pak zvažovali úlevy od poplatků pro určité skupiny obyvatel, například důchodce.

Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na zhruba 2,48 miliardy. Jeho rozpočet je 2,74 miliardy. Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně.

Související

Andrej Babiš

Babiš útočí na Fialovu vládu: Muniční iniciativa byla netransparentní. Expremiér zareagoval

Přečíst článek
Doporučujeme