Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16 500 lidí a 330 tisíc bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

„Tohle je genocida pod rouškou digitální temnoty,“ popsal situaci v zemi íránsko-německý doktor Amír Parásta. Oběťmi jsou většinou mladí lidé. Je mezi nimi 23letá studentka Robina Amínianová, která se chtěla stát módní návrhářkou, nebo tři mladí fotbalisté, včetně jednoho, kterému bylo pouhých 17 let.

Mezi mrtvými je podle The Times také 28letý student Jasín Mirzají. Když 8. ledna vyrazil ve městě Kermánšáh na svůj první protest v životě prý už tušil, že může být i jeho posledním. „Jestli mě zabijí, řekněte všem, že jsem se stal mučedníkem na cestě za svobodou,“ vzpomíná na synovcova slova jeho strýc Mirzají. Mladík zemřel po střele do hlavy.

Demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979.

Chameneí také poprvé od začátku protestů v sobotu veřejně přiznal, že při protestech byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“.

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Politika

Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Úplné odpojení internetu v posledních 12 dnech zanechalo desítky tisíc Íránců v nevědomosti a nejistotě, zda jsou jejich blízcí naživu, či mrtví, zatímco režim brutálně potlačoval protesty ozbrojenou a nepřiměřenou silou. Podle nevládní organizace NetBlocks zůstává připojení k internetu v zemi i nadále zcela minimální.

⚠️ Update: With the #Iran internet blackout now spanning its twelfth day, metrics show that national connectivity remains minimal. In recent days, the filternet has occasionally allowed messages through, suggesting that the regime is testing a more heavily filtered intranet. pic.twitter.com/LoQxasz6Jy

— NetBlocks (@netblocks) January 19, 2026

Zprávu odhalil Starlink

Lékařská zpráva do světa pronikla díky bezplatnému internetovému připojení prostřednictvím satelitní služby Starlink, kterou Íráncům nabízí společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Přesto její používání nese velké riziko. Satelitní vysílání je režimem zakázáno a íránské revoluční gardy pravidelně pátrají po anténách Starlinku.

Oční chirurg Parásta, který ošetřoval zraněné pacienty už za protestů po smrti Mahsy Amíníové v letech 2022, podotýká, že aktuální protivládní demonstrace nabývají nové úrovně brutality. „V roce 2022 používali gumové projektily a brokovnice, které lidem způsobovaly devastující poranění očí. Nyní nasazují vojenské zbraně. To, co vidíme, jsou střelná a šrapnelová zranění hlavy, krku a hrudníku,“ řekl podle The Times Parásta, který pomohl vytvořit síť lékařů po celém Íránu, díky které vznikla i nově zveřejněná zpráva.

Podle dostupných zpráv bezpečnostní složky tvořené íránskými revolučními gardami a milicemi basídž k potlačení protestů nasazují ostrou munici a těžké zbraně, včetně kalašnikovů a kulometů na pick-upech. Objevily se také zprávy o zapojení šíitských milic Hašíd Šábí z Iráku.

Trump: Nedali jste mi Nobelovu cenu, takže už necítím povinnost myslet na mír

Politika

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.

ČTK

Přečíst článek

Íránské úřady požadují za vydání těl lidí zabitých při nepokojích přemrštěné částky. Pár z Isfahánu se podle deníku The Times několik dní marně snažil v nemocnicích najít svou dceru. Nakonec musel bezpečnostním složkám zaplatit 700 milionů tomanů (zhruba 104 tisíc korun). Poté rodiče jeli pět hodin do jiného města, kde našli tělo své dcery pohozené v opuštěném hrobě.

Těla jsou tajně převážena a pohřbívána bez evidence i dohledání blízkých. O obětech pak neexistují žádné záznamy, případně je jejich vydání podmiňováno vysokým výkupným.

Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.

„Tam jsme se posunuli, je konkrétní zadání a pracuje se na tom. Koncesionářské poplatky určitě zrušit chceme, protože to je součástí programového prohlášení vlády a slíbili jsme to voličům. Tu formu financování, ta je nám také zřejmá, ale já to nechám na to, jak budeme rozpracovávat konkrétní dikci zákona,“ uvedl Okamura.

Prezident Petr Pavel dnes ve Vatikánu na dotaz novinářů podotkl, že je to pravomoc vlády. Předpokládá ale, že kromě toho také řekne, jakým způsobem budou Česká televize a Český rozhlas financovány do budoucna. Jestli to bude stejná částka, kterou dnes představovaly poplatky, případně jakým způsobem se bude upravovat, z jakých zdrojů bude hrazena a jakým způsobem bude zajištěno, aby veřejnoprávní média zůstala v maximální možné míře nezávislá. „Tyhle detaily zatím nemáme, takže je předčasné asi o tom hovořit. Doufám, že to bude součástí debaty o financování veřejnoprávních médií,“ dodal.

Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že zástupci koalice požádali Okamuru, aby zařadil na jednání Sněmovny návrh ze Senátu, aby Českou televizi a Český rozhlas kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Zopakoval, že se zrušením poplatků počítá vládní program.

Dobrovolný příspěvek

„Plnění programu očekáváme zákonem od 1. ledna 2027,“ řekl novinářům. Doplnil, že se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jsou podle něj také úvahy, že by stát zřídil účet, kde by občané mohli dobrovolně přispívat na ČT a Český rozhlas.

Aktualizováno

Vládní koalice zastavila prodej letounů L-159 Ukrajině. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Politika

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

ČTK

Přečíst článek

Podle dřívějších informací se koaliční ANO, SPD a Motoristé shodli na tom, že televizní a rozhlasové poplatky od roku 2027 nahradí financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Během přechodného období pak zvažovali úlevy od poplatků pro určité skupiny obyvatel, například důchodce.

Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na zhruba 2,48 miliardy. Jeho rozpočet je 2,74 miliardy. Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně.