Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno
Profimedia
Dalibor Martínek

Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.

Třiasedmdesát poslanců z devětasedmdesáti přítomných odhlasovalo deklaraci Poslanecké sněmovny ve smyslu, že se v Brně nemá konat setkání Němců vysídlených po válce z Česka. Deklarace nemá žádnou právní váhu, nic nezmění. Sněmovna promarnila jeden pracovní den.

Už jen název deklarace, kterou se celý den zabývali poslanci, hovoří za mnohé. „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.“ Stanovisko bylo po pár projevech koaličních poslanců schváleno, opoziční poslanci se jednání, jak předem deklarovali, nezúčastnili.

Stanovisko je zcela zbytečné. Nic nemění na platnosti Benešových dekretů, poválečném uspořádání Evropy ani na vztahu Česka s Německem. Ani na tom, že se za týden v Brně sejde pár nostalgiků.

Autobazar, ojetiny, ilustrační foto

Stanislav Šulc: Česko, vraků ráj to na pohled. Ale časy se mění

Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.

Přečíst článek

Únavné tanečky

Kolem tématu vztahů Česka a Německa chodili při zasedání Sněmovny vládní poslanci jako kolem horké kaše. Vztahy s Německem máme na nejvyšší úrovni, zdůrazňovali všichni. Vztahy s Německem jsou na výborné úrovni, uvedla Taťána Malá (ANO). Nikdo nechce revizionismus, prohlásil Jindřich Rajchl.

Kupodivu i vládní poslanci chápou, že na ekonomických vztazích s Německem závisí česká prosperita. A Němci zase velmi dobře vědí, jak výkonnou ekonomikou je Česko a jak je pro Německo prospěšné udržovat exkluzivní vztahy. Tady je jasná shoda.

Přesto stálo koaličním stranám za to svolat schůzi Poslanecké sněmovny jen kvůli tomu, aby veřejně deklarovaly domnělé obavy národa o nároky sudetských Němců. Žádné takové nároky přitom neexistují.

Benešovy dekrety jako politická rekvizita

Bernd Posselt, zástupce sudetských Němců, sice nesouhlasí s Benešovými dekrety, ale nikdy neprohlásil, že by je chtěl revidovat, ani že by odsunutí Němci měli mít nárok na nějaký majetek na území Česka. Chce od Čechů jenom přiznání, že to takto být nemělo. To je niterné téma. Koaliční poslanci mají pravdu, že ho v sobě možná lidé ještě vstřebávají. Nicméně historicky je naštěstí tato linka uzavřená. Zejména díky Václavu Havlovi.

Česko-německá deklarace z roku 1997 hovoří jasně. Žádné další nároky, rozvíjejme budoucí vztahy. Zdálo by se, že je vše uzavřeno. Přesto Tomio Okamura nyní svolal zbytečnou schůzi Poslanecké sněmovny. Proč? Německá radikální AfD a česká SPD zastávají zdánlivě protichůdné zájmy. AfD je pro odsouzení Benešových dekretů, pro Okamuru jsou nedotknutelné.

Staré duchy vytahují ti, kdo tvrdí opak

Reálně obě strany, každá jinými prostředky, sledují stejný cíl. Provokovat, oslovit sociálně slabé voliče, lidi na okraji. S rétorikou, že „nechceme vytahovat staré duchy“, koalice tyto duchy politicky účelově vytahuje. A přijme zbytečné usnesení. Miroslav Ševčík od řečnického pultíku vrcholného zákonodárného tělesa vřeští, že sjezd landsmanšaftu v Česku je arogance moci, podporovaná minulou vládou Petra Fialy, s podporou nacistů. Skutečně ubohé zasedání poslanců.

Místo zákonů Brno

Ševčík je kapitola sama pro sebe. Co je zásadní, vláda má před sebou spoustu důležitých rozhodnutí. Novelu stavebního zákona, například. Na každé besedě politici bědují nad děsivým povolovacím řízením. Novela stavebního zákona, ať si o její úpravě myslí každý, co chce, je připravená do třetího čtení ve Sněmovně. Místo ní je však na programu jakýsi dýchánek v Brně.

Babiš s Okamurou byli za minulé vlády největší obstruenti. Šestihodinové proslovy před poslanci. De facto blokovali vládnutí. Nyní jsou u moci, mají se předvést. Místo aby projednávali zákony, které by podle nich měly posouvat Česko, předvádějí Brno.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Sen Pražanů se naplnil, konečně bytelně vydlážděné náměstí

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze
Profimedia
Dalibor Martínek

Velkolepá a nákladná rekonstrukce pražského Náměstí Jiřího z Poděbrad se po víc než dvou letech pomalu chýlí ke konci. Zástupci místní radnice a magistrátu otevřeli první polovinu náměstí. Mělo být víc zeleně, je víc dlažby.

Vedení Prahy si neustále stěžuje, že nemá dost peněz na svůj rozvoj. Chce stavět čtvrtou trasu metra, silniční obchvat, filharmonii, všechno za mnoho miliard korun. Takové to standardní brblání. Na nesmyslné rekonstrukce veřejných prostranství či neustálé překopávání ulic je však peněz dost. Václavské náměstí je v troskách, na Jiřáku se po víc než dvou letech dokončuje.

Na okraj, ústřední náměstí Prahy 3 žádnou obří rekonstrukci nepotřebovalo, bylo plně funkční, zeleň, lavičky, trhy, dětské hřiště, socha. Praha přesto utratila půl miliardy korun pod nesmyslnými frázemi o zkvalitňování veřejného prostoru. „Našim cílem byl koncepční přístup k revitalizaci náměstí, který si městská část i její obyvatelé bezpochyby zaslouží. Vznikne zde ucelený kvalitní veřejný prostor, posílí navíc pěší prostupnost, zlepší se stav zeleně i bezpečnost obyvatel,“ uváděl při zahájení prací radní Petr Hlaváček.

Lepší náměstí?

Tak zaprvé, obyvatelé Prahy 3 by si „lepší“ náměstí zasloužili, kdyby si ho sami zaplatili. Tady platí magistrát, dokonce i občané EU prostřednictvím dotací. Za druhé, náměstí vypadá skoro stejně jako před megalomanskou rekonstrukcí. Nějaká zeleň, dětské hřiště, ta stejná socha, jenom vyčištěná, trhy. Jediné, co se výrazně změnilo, je ta průchodnost. Ano, náměstí bude nyní dokonale průchodné.

Chalupa na Vysočině

Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště

Statek s historií sahající k roku 1820 se v rukou jedné rodiny proměňuje už více než třicet let. Nejnovější zásah přineslo podkroví, které místo venkovské romantiky sází na soukromí, ticho, černou žulu a rafinované světlo.

Přečíst článek

Praha 3 si novou, vydlážděnou plochu pochvaluje. Velkoformátová žulová dlažba je prý uložena „do speciálního podloží“, které údajně umožňuje vsakování dešťové vody, která následně svým odparem ochlazuje náměstí. No, kdyby tam nechali původní trávu, ta také vsakuje a odpařuje. Jen by se nemuselo utratit půl miliardy. Dlažba prý také „přináší pohodlnější chůzi“. Ano, po minulých chodnících se chodilo fakt děsně.

Dlažba prý také bude lépe sloužit ke kulturnímu vyžití. Dva roky vyšívání, vyřazení náměstí z provozu, a za to máme krásnou novou obří plochu pro demonstrace v duchu Plaza de la Revolución v Havaně.

Související

Náměstí Jiřího z Poděbrad

Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad bude možná dokončena o několik měsíců dříve

Přečíst článek

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.
Petra Nehasilová/Newstream
Petra Nehasilová

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Ještě nedávno se tu zastavovali návštěvníci Pražského hradu kvůli výhledu a elegantní stavbě, která působí spíš jako kus Itálie v Praze. Teď u Královského letohrádku začínají přípravné práce. Belvedér, jedna z nejčistších renesančních staveb na sever od Alp, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. 

Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou rekonstrukci. Oprava má trvat necelé dva roky a vyjít přibližně na 100 milionů korun. Do jara 2028 tak zůstane letohrádek nepřístupný. Místo výstav a komorních akcí přijdou na řadu restaurátoři, kameníci, truhláři i odborníci na historické omítky.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek mluví o zahájení rekonstrukce jako o historickém okamžiku. Letohrádek královny Anny podle něj Hrad postupně předává stavební firmě, která mu má během příštích dvou let navracet původní podobu a krásu. První přípravné práce už jsou patrné směrem k Chotkovým sadům.

Ticho před opravou

Královský letohrádek stojí v zahradě trochu stranou hlavních turistických proudů. Sloupové arkády, jemná proporce fasády a charakteristická střecha ve tvaru lodního kýlu dávají stavbě lehkost, kterou si s Pražským hradem běžně nespojujeme.

Za touto lehkostí je ale složitá stavební historie a také opotřebení, které už nešlo dál odkládat. Statické zajištění potřebuje jižní část objektu. Opravy se dotknou fasády, arkád, balustrád, říms, omítek, oken, dveří, podlah, příček i stropů. Uvnitř vznikne také důstojnější zázemí pro kustody.

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Proměnou projde i osvětlení. Přibudou nástěnná svítidla, historické lustry se budou repasovat. Restaurátorské sondy zároveň odkryly původní renesanční kletované omítky, které mají být zachovány. Pracovat se bude i s malbami a s klenutým stropem pod střechou, z něhož mají zmizet nátěry z 20. století.

Hrad chce podle Vyhnánka původní charakter stavby respektovat i po rekonstrukci. Letohrádek má dál sloužit především komorním setkáním, kulturním akcím a výstavám, které nemají zvýšené nároky na udržování stabilního klimatu. Zimní provoz se ani do budoucna neplánuje, protože by historickou stavbu výrazně zatěžoval.

Sto milionů pro Belvedér, stovky milionů pro Hrad

Zakázku na obnovu Belvedéru vyhrála společnost Konsit. Původní odhad ceny činil 139 milionů korun bez DPH, vysoutěžená částka má být podle hradní správy výrazně nižší, přibližně kolem 100 milionů korun. Přesná cena se ale ukáže až během prací. „Podařilo se to vysoutěžit výrazně levněji.  Až realita ukáže, kolik to přesně bude, jak to u památek bývá,“ řekl Vyhnánek. 

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Rekonstrukce Belvedéru přitom není jedinou velkou stavební akcí, kterou Správa Pražského hradu v posledních letech připravuje. Vyhnánek ji zasazuje do širšího investičního obratu Hradu. „Není to dokonce ani největší oprava nebo rekonstrukce, kterou v posledních letech provádíme,“ řekl. 

Jako příklad zmínil rekonstrukci Ústavu šlechtičen, která má podle něj vyjít na necelých 200 milionů korun. Další pravidelné investice směřují do katedrály, kde Hrad každoročně realizuje práce přibližně za deset milionů korun. 

Vyhnánek upozornil, že objem investic Správy Pražského hradu v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco ještě před rokem 2023 šly podle něj do obnovy Pražského hradu spíše desítky milionů korun ročně, loni už se částky dostaly do stovek milionů. Většinu těchto oprav podle něj hradní správa financuje z vlastních příjmů, zejména ze vstupného na prohlídkové okruhy. Peníze, které návštěvníci na Hradě utratí, se tak mají vracet zpět do obnovy památek, zahrad a veřejných prostorů hradního areálu.

Nejen budova, ale celý hradní okraj

Oprava Belvedéru nepřichází osamoceně. Proměnou mají projít také Chotkovy sady, historicky první veřejný park v Praze. Správa Pražského hradu už pro jejich obnovu vybrala architektonický tým v soutěži a příprava projektu pokračuje. Samotná rekonstrukce by měla začít v příštích letech.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Letohrádek pro královnu, která se ho nedožila

Příběh Belvedéru začal ve 30. letech 16. století. Ferdinand I. jej nechal stavět pro svou manželku Annu Jagellonskou. První návrh vytvořil italský stavitel Paolo della Stella. Původně přízemní stavbu později na přání panovníka navýšil o patro a typickou střechu především Bonifác Wohlmut. Práce ale přerušil požár katedrály sv. Víta v roce 1541 a následná obnova. Letohrádek byl dokončen až v roce 1563. Anna Jagellonská se dokončení nedožila. Zemřela v roce 1547 ve věku 43 let po porodu svého patnáctého dítěte.

Belvedér v dalších staletích měnil funkce. Sloužil jako místo reprezentace, ale také jako astronomická observatoř. Podle hradní správy zde po určitou dobu působil Tycho Brahe a pozoroval hvězdy. Později v letohrádku sídlili dělostřelci. Od poloviny 19. století se objekt proměnil v obrazárnu. Tehdy přibylo monumentální schodiště. Další výraznou stopu zde zanechal Josip Plečnik, autor stropu nad schodištěm i stolu u vstupu. Ve 20. století se na obnově podílel také Pavel Janák.

Poslední větší zásahy probíhaly mezi lety 1988 až 1991 a 2004 až 2010, kdy se řešilo hlavně zatékání. V roce 2012 přišla na řadu střešní krytina.

Bytový dům s galerií na Malé Straně v Praze 1 navrhl přední český architekt Ladislav Lábus.

Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?

Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.

Přečíst článek

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek
Doporučujeme