Za Nobelovu cenu není nejvíc peněz, ale má suverénně největší prestiž
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Nobelovu cenu provází nebývalá sláva, medaile, diplom a také finanční ocenění. Peněžní odměna vychází z odkazu vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela. Při prvním udělení v roce 1901 činila 150 782 švédských korun, což tehdy odpovídalo mzdě, kterou si nejméně placený švédský učitel vydělal za osmnáct roků.
Podle inflace i podle toho, jak se právě dařilo Nobelově nadaci, která zděděný majetek spravuje a ceny z jeho výnosů vyplácí, se jejich výše v nominálním i reálném vyjádření měnila.
Nejhlouběji se propadla v letech 1919 a 1920, a to na 28 procent hodnoty původní sumy. Poté se ocenění ve výši třetiny až poloviny původní reálné hodnoty Nobelovy ceny udrželo (až na naprosté výjimky) do roku 1991, kdy nominálně vyskočilo na šest milionů švédských korun, což odpovídalo 101 procentu původní hodnoty. Pak výše odměny stoupala, ale i klesala, rekordních 144 procent dosáhla v roce 2001.
Letos se reálnou hodnotou 102 procenta vrátila k hodnotě z roku 1901. Podrobněji si o výši odměn v historii i o majetku Nobelovy nadace můžete přečíst v našem dřívějším článku.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Laureáti Nobelovy ceny letos dostanou reálně víc peněz než při jejím založení, dřív si odnášeli třeba jen třetinu
Leaders
Ekonomové se o cenu také přihlásili
Stanovená finanční odměna (letos 11 milionů švédských korun, tedy 24,5 milionu korun) se vyplácí laureátům v každé kategorii. Pokud je v ní vyhlášeno více oceněných, o peníze se musí rozdělit. Alfred Nobel určil, že jeho ceny budou vyhlašovány v pěti kategoriích – za fyziologii nebo lékařství, za fyziku, za chemii, za literaturu a za úsilí o dosažení míru.
V roce 1968 byla na nátlak švédské centrální banky zřízena Cena švédské národní banky za ekonomické vědy na počet Alfreda Nobela. Kapitál na její vyplácení poskytla banka. Zastánci přírodních věd neradi slyší, když se této ceně říká Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou, vždyť ekonomie je přece „jenom“ společenská věda. Faktem ovšem je, že u ocenění za literaturu a za mír se o nějakém objektivním vědeckém základu nedá mluvit už vůbec.
Vedení Nobelovy nadace se po výhradách nechalo slyšet, že další změny už nepřipustí.
Kdo dává víc
Nobelova cena je nepochybně nejznámější a taky nejvíce ceněná odměna, kterou může člověk získat. Ale pokud jde o její peněžní vyjádření, není nejvyšší. Pro srovnání používejme vyjádření v amerických dolarech. Letos tak má Nobelova ceny výši 1,2 milionu dolarů.
Mnohem víc, plné tři miliony dolarů, si odnášejí laureáti Průlomových cen (Breakthrough Prizes), a to za matematiku, za fundamentální fyziku a za vědy o životě (biologie, medicína, biochemie...). Založil je izraelský podnikatel a vědec ruského původu Yuri Milner.
Bankovní účet laureáta více než Nobelova potěší také Tchangova cena (Tang Prize) – momentálně obnáší 1,6 milionu dolarů a uděluje se ve čtyřech kategoriích: právo, sinologie, biofarmaceutické vědy a udržitelný rozvoj. Jmenuje se po čínské dynastii Tchang ze 6. až 10. století, během níž Čína prosperovala. Cenu založil tchajwanský podnikatel a filantrop Samuel Yin a uděluje se mezinárodně.
Existuje i řada dalších cen pro vědce, jejichž finanční hodnota se ceně Nobelově aspoň blíží. Podstatné však je, že je v běžném světě téměř nikdo nezná.
Zato Nobelovu cenu zná prakticky každý. „Není to jen kvůli její století a půl dlouhé tradici,“ hodnotí fyzik Andre Geim, který tuto cenu sám získal a chválí tato ocenění za jejich přísnost a vzácnou schopnost posuzovat výzkum podle jeho skutečného významu. „Dokud jiná cena neprokáže tyto kvality, zůstane Nobelova cena zlatým standardem, podle kterého se měří všechna ostatní ocenění.“
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Leaders
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“
Enjoy
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky
Leaders
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
První Nobelovy ceny rozdány. Za fyziologii a lékařství je získali Brunkowová, Ramsdell a Sakaguči
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
