Za Nobelovu cenu není nejvíc peněz, ale má suverénně největší prestiž
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Nobelovu cenu provází nebývalá sláva, medaile, diplom a také finanční ocenění. Peněžní odměna vychází z odkazu vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela. Při prvním udělení v roce 1901 činila 150 782 švédských korun, což tehdy odpovídalo mzdě, kterou si nejméně placený švédský učitel vydělal za osmnáct roků.
Podle inflace i podle toho, jak se právě dařilo Nobelově nadaci, která zděděný majetek spravuje a ceny z jeho výnosů vyplácí, se jejich výše v nominálním i reálném vyjádření měnila.
Nejhlouběji se propadla v letech 1919 a 1920, a to na 28 procent hodnoty původní sumy. Poté se ocenění ve výši třetiny až poloviny původní reálné hodnoty Nobelovy ceny udrželo (až na naprosté výjimky) do roku 1991, kdy nominálně vyskočilo na šest milionů švédských korun, což odpovídalo 101 procentu původní hodnoty. Pak výše odměny stoupala, ale i klesala, rekordních 144 procent dosáhla v roce 2001.
Letos se reálnou hodnotou 102 procenta vrátila k hodnotě z roku 1901. Podrobněji si o výši odměn v historii i o majetku Nobelovy nadace můžete přečíst v našem dřívějším článku.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Laureáti Nobelovy ceny letos dostanou reálně víc peněz než při jejím založení, dřív si odnášeli třeba jen třetinu
Leaders
Ekonomové se o cenu také přihlásili
Stanovená finanční odměna (letos 11 milionů švédských korun, tedy 24,5 milionu korun) se vyplácí laureátům v každé kategorii. Pokud je v ní vyhlášeno více oceněných, o peníze se musí rozdělit. Alfred Nobel určil, že jeho ceny budou vyhlašovány v pěti kategoriích – za fyziologii nebo lékařství, za fyziku, za chemii, za literaturu a za úsilí o dosažení míru.
V roce 1968 byla na nátlak švédské centrální banky zřízena Cena švédské národní banky za ekonomické vědy na počet Alfreda Nobela. Kapitál na její vyplácení poskytla banka. Zastánci přírodních věd neradi slyší, když se této ceně říká Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou, vždyť ekonomie je přece „jenom“ společenská věda. Faktem ovšem je, že u ocenění za literaturu a za mír se o nějakém objektivním vědeckém základu nedá mluvit už vůbec.
Vedení Nobelovy nadace se po výhradách nechalo slyšet, že další změny už nepřipustí.
Kdo dává víc
Nobelova cena je nepochybně nejznámější a taky nejvíce ceněná odměna, kterou může člověk získat. Ale pokud jde o její peněžní vyjádření, není nejvyšší. Pro srovnání používejme vyjádření v amerických dolarech. Letos tak má Nobelova ceny výši 1,2 milionu dolarů.
Mnohem víc, plné tři miliony dolarů, si odnášejí laureáti Průlomových cen (Breakthrough Prizes), a to za matematiku, za fundamentální fyziku a za vědy o životě (biologie, medicína, biochemie...). Založil je izraelský podnikatel a vědec ruského původu Yuri Milner.
Bankovní účet laureáta více než Nobelova potěší také Tchangova cena (Tang Prize) – momentálně obnáší 1,6 milionu dolarů a uděluje se ve čtyřech kategoriích: právo, sinologie, biofarmaceutické vědy a udržitelný rozvoj. Jmenuje se po čínské dynastii Tchang ze 6. až 10. století, během níž Čína prosperovala. Cenu založil tchajwanský podnikatel a filantrop Samuel Yin a uděluje se mezinárodně.
Existuje i řada dalších cen pro vědce, jejichž finanční hodnota se ceně Nobelově aspoň blíží. Podstatné však je, že je v běžném světě téměř nikdo nezná.
Zato Nobelovu cenu zná prakticky každý. „Není to jen kvůli její století a půl dlouhé tradici,“ hodnotí fyzik Andre Geim, který tuto cenu sám získal a chválí tato ocenění za jejich přísnost a vzácnou schopnost posuzovat výzkum podle jeho skutečného významu. „Dokud jiná cena neprokáže tyto kvality, zůstane Nobelova cena zlatým standardem, podle kterého se měří všechna ostatní ocenění.“
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Leaders
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“
Enjoy
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky
Leaders
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
První Nobelovy ceny rozdány. Za fyziologii a lékařství je získali Brunkowová, Ramsdell a Sakaguči
Leaders
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
