Laureáti Nobelovy ceny letos dostanou reálně víc peněz než při jejím založení, dřív si odnášeli třeba jen třetinu

Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.

Laureáti Nobelových cen byli postupně vyhlášeni v minulých dnech. Ocenění však převezmou až 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela. Tehdy dostanou zlatou medaili, diplom a symbolický šek.

V každém ze šesti vyhlašovaných oborů se letos uděluje 11 milionů švédských korun (23,35 milionů korun). Loni to bylo deset milionů švédských korun. Avšak desetiprocentní zvýšení nominální hodnoty reálně pohltí zhruba stejně vysoká inflace, takže letošní vítězové jsou na tom vlastně nastejno s těmi loňskými.

Platí, že pokud je v dané kategorii vyhlášen vítěz jeden, dostane všechno on, pokud je oceněných více (mohou být až tři), o peníze se musí rozdělit.

Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu

Leaders

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.

ČTK

Přečíst článek

Hluboký propad odměny

A jak zaplnila Nobelova cena kapsy laureátům v minulosti? Hezky to ukazuje tabulka zpracovaná Nobelovou nadací, která ve své levé části uvádí nominální výši Nobelovy ceny ve švédských korunách od jejího prvního udělení v roce 1901 až do loňska. Sumu přepočítává na hodnotu odpovídající prosinci 2022 a z toho určuje, kolika procentům původní reálné hodnoty odpovídala Nobelova cena v jednotlivých letech.

Vyberme jen zajímavosti: Ve svém prvním roce mělo ocenění nominální výši 150 782 švédských korun, což tehdy odpovídalo mzdě nejméně placeného švédského učitele za osmnáct roků.

Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky

Leaders

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

ČTK

Přečíst článek

Výše ceny však poté každým rokem padala, nominálně i reálně. Nejhlouběji klesla v letech 1919 a 1920, a to na 28 procent reálné hodnoty původní sumy. Od té doby se ocenění ve výši třetiny až poloviny původní reálné hodnoty Nobelovy ceny udrželo (až na naprosté výjimky) do roku 1991, kdy nominálně vyskočilo na šest milionů švédských korun, což odpovídalo 101 procentům původní hodnoty. Poté výše odměny stoupala i klesala, rekordu 144 procent dosáhla v roce 2001.

Loňská hodnota deseti milionů švédských korun, poslední započítaná v tabulce, reálně odpovídá 114 procentům první udělené ceny.

Továrny na dynamit ve dvacet zemích

Kde se ty peníze berou? Pečuje o ně nadace, kterou ustavil Alfred Nobel. Tento švédský vynálezce a podnikatel přihlásil za život 355 patentů, z nichž ekonomicky nejúspěšnější byl v roce 1867 vynález dynamitu, nebývale silné třaskaviny poměrně bezpečné při manipulaci. Nobel zakládal a řídil továrny na jeho výrobu ve dvaceti zemích světa.

V korespondenci uváděl, že jeho vynález určitě přinese celosvětový mír, protože ničivost dynamitu odstraší armády, aby jej proti sobě navzájem používaly.

Nobelovu cenu za chemii získal americko-ruský tým vědců za výzkum kvantových teček

Leaders

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

ČTK

Přečíst článek

Alfred Nobel se nikdy neoženil. Zemřel v roce 1896 a zanechal závěť, v níž stanovil, že drtivou většinu jeho majetku má spravovat nadace, která z něj bude každý rok vyplácet ocenění špičkovým osobnostem z celého světa v pěti oborech: fyziologii nebo medicíně, fyzice, chemii, literatuře a v úsilí o dosažení míru a bratrství národů. V roce 1968 přibylo ještě ocenění za ekonomii, které prosadila a prostředky na něj poskytla švédská národní banka.

Víno Nobelova nadace nepěstuje

Nobelova nadace vznikla v roce 1900, poprvé své ocenění vyhlásila rok následující. Její majetek činil v tržní ceně 31,6 milionu tehdejších švédských korun, což v současnosti odpovídá sumě asi 1,9 miliardy švédských korun, čili asi čtyři miliardy korun českých.

Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“

Leaders

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.

ČTK

Přečíst článek

Loni v prosinci, jak ukazuje již zmíněná tabulka ve své pravé části, představovala hodnota majetku nadace 5,8 miliardy švédských, čili přes 12 miliard českých korun.

Nobel stanovil, že majetek nadace má být investován do „bezpečných cenných papírů“ a výnosy mají sloužit jako odměna oceněným. V současné době je však kapitál nadace uložen asi z poloviny v akciích, zejména evropských a amerických, pětinu tvoří dluhopisy a třetinu další investice (hedgeové fondy, nemovitosti). V roce 1972 italský markýz Luigi de Beaumont Bonelli odkázal nadaci dvě velké vinice v jižní Itálii. Nadace odkaz přijala, neprojevila však pochopení pro kultivaci nobelovského vína a vinice prodala.

Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen

Leaders

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.

ČTK

Přečíst článek

Nobelově nadaci se při správě jeho pozůstalosti dařilo se střídavými úspěchy, hodně pomohlo, když v Evropě a USA získala daňové úlevy. Zmíněná tabulka například ukazuje, že teprve v roce 1987 prudce vyskočila hodnota majetku nad reálnou hodnotu původní sumy (dokonce na 141 procent). Rekordu, 360 procent původní hodnoty, dosáhl majetek nadace v roce 2021, ale o rok později zase spadl na 316 procent reálné hodnoty původní odkázané sumy.

Nicméně nadace peníze nikdy nevytunelovala a na výplatu odměn pro laureáty vždycky měla.

Nobelovu cenu za ekonomii získala jako třetí žena v historii Američanka Goldinová

Leaders

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to švédská Královská akademie věd.

ČTK

Přečíst článek