Nejméně 19 mrtvých včetně dítěte a 38 zraněných si vyžádaly indické údery v Pákistánu, mimo jiné v pákistánské části Kašmíru. Podle agentury AP to uvedly pákistánské úřady. Indie, podle které útoky mířily na teroristické tábory, hovořila o 12 zabitých teroristech a dalších 55 zraněných. Pákistánské ministerstvo obrany tvrzení o teroristech odmítlo a uvedlo, že terčem byli civilisté.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle Moskvy se jednání uskutečnilo z iniciativy francouzské strany.
Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost. USA v reakci uvedly, že za útok je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Soud v Moskvě obvinil čtyři lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného ve skupině. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Na všechny čtyři soud uvalil vazbu na dobu nejméně dvou měsíců nebo než se uskuteční soudní proces. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží svalit svou vlastní odpovědnost za páteční teroristický útok u Moskvy s nejméně 133 mrtvými na někoho jiného, uvedl večer na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil také, že Putin, namísto toho, aby se zabýval svými vlastními občany, se na dlouhé hodiny po útoku odmlčel a jen přemýšlel, jak svést vinu na Ukrajinu.
Ruská tajná služba FSB podle médií tvrdí, že podezřelí z pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy měli údajně kontakty na ukrajinské straně. Kyjev už v pátek odmítl, že by měl s útokem na koncertní síň cokoliv společného.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba?
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
