Maďarský premiér Viktor Orbán na shromáždění v Budapešti prohlásil, že i v současném turbulentním světě zachová v Maďarsku bezpečí a klid. Informovala o tom agentura AP, která upozornila, že ministerský předseda i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své příznivce, aby dnes u příležitosti výročí revoluce z roku 1848 vyšli do ulic metropole a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Opoziční lídr Magyar později podle agentury Reuters jím svolané akci řekl, že místo Maďarska je jednoznačně v Evropské unii a NATO.

Desítky tisíc Orbánových příznivců prošly přes most nad Dunajem směrem k parlamentu, kde ministerský předseda pronesl projev k davu, jenž zaplnil náměstí. Na jednom transparentu v čele pochodu přitom stálo: „Nebudeme ukrajinskou kolonií!“ Orbánova stoupenka Anikó Menyhártová agentuře AP řekla, že jeho poselství lze shrnout do tří slov: Bůh, vlast, rodina. „Jen tato vláda je schopna zajistit tyto tři věci do budoucna,“ uvedla.

FOTOGALERIE: Jak to probíhalo v Budapešti?

6 fotografií v galerii

Orbán v projevu vykreslil temný obraz budoucnosti naplněný nebezpečím v podobě války a migrace, přičemž slíbil, že zajistí, aby Maďarsko zůstalo „ostrovem bezpečí a klidu i v tak turbulentním světě“. Blížící se volby označil za křižovatku pro budoucnost země a znovu kritizoval Evropskou unii a Ukrajinu, které přirovnával k invazním silám z maďarské historie. „Budeme tady, i kdyby z nebe padaly stovky parašutistů z Bruselu. Shromáždíme je, vyprášíme jim kalhoty a pošleme je zpět, některé do Bruselu a některé do Kyjeva,“ pronesl.

Mezitím začalo na jiném místě metropole také shromáždění a pochod stoupenců Magyarovy strany Tisza, kteří zaplnili jednu z nejdelších tříd města.

Jeden z příznivců Tiszy, devatenáctiletý Áron Pintér, přitom vyjádřil naději, že ve volbách zvítězí opozice, což povede k tomu, že EU uvolní miliardy eur určených pro jeho zemi, které EU zmrazila za Orbánovy vlády kvůli obviněním z korupce a obavám o právní stát. „Kdybychom mohli dostat unijní fondy domů a přestat plýtvat miliardami na propagandu, mohli bychom tyto peníze použít pro tolik dalších věcí,“ řekl.

Magyar v projevu podle Reuters obvinil Orbána, že se chce u moci udržet za každou cenu, přičemž využívá válku k provokacím a hrozbám. Podle maďarské agentury MTI řekl, že jeho vlast je součástí Západu. „Jako Maďaři odmítáme válku i násilí. Šíření strachu či válečné štvaní odsouváme do minulosti. Nebojíme se, od našich předků jsme se naučili, že nic netrvá věčně,“ uvedl. Rok 1848 byl podle něj o volbě mezi tím být poddanými, nebo svobodnými občany. „Otázka tehdy byla stejná jako dnes: jsme poddaní, nebo jsme občané?“ prohlásil.

Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem byly podle AP dopředu vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Počty lidí na obou akcích by podle pozorovatelů mohly naznačit, jak si strany povedou ve volbách 12. dubna. Ve dnech před dnešními manifestacemi, které se konají v den státního svátku připomínajícího maďarskou revoluci proti Habsburské říši z roku 1848, zdůrazňovali Orbán i Magyar svým příznivcům, jak důležité je se těchto akcí zúčastnit.

Nová mise kancléře Merze: zabránit Babišovi zatáhnout Česko k Ficovi a Orbánovi

Politika

Německý kancléř Friedrich Merz chce zabránit tomu, aby Andrej Babiš zavedl Česko příliš hluboko do maďarsko-slovenského tábora. Před návštěvou českého premiéra v Berlíně to ve svém ranním přehledu napsal web Politico. Skřípat by to na dnešní schůzce mohlo podle něj v debatě o Ukrajině či emisních povolenkách ETS2.

ČTK

Přečíst článek

Orbán je u moci od roku 2010 a usiluje o své páté po sobě jdoucí volební vítězství. Tentokrát má ale silnějšího soupeře než kdykoliv za poslední dvě dekády, protože Magyar získal rychle popularitu a ohrožuje dosud pevnou Orbánovu pozici v čele vlády.

Orbánova kampaň je podle AP čím dál více založena na agresivní kritice Ukrajiny. Snaží se navodit dojem, že Kyjev, Evropská unie a Tisza jsou součástí spiknutí, jehož cílem je svrhnout současnou vládu a dosadit kabinet, který bude přijímat rozhodnutí příznivější pro Ukrajinu. Magyar je bývalý člen Fideszu a svou kampaň cílí na zlepšování života běžných občanů a na obnovu demokratických institucí, které podle něj pod Orbánem ztratily význam, na návrat země k západním partnerům a konec politiky vstřícné k Rusku.

Magyar podle většiny nezávislých průzkumů nyní vede. V únorové sondáži agentury Medián jeho strana zvýšila náskok na 20 procentních bodů mezi rozhodnutými voliči. Výsledek voleb je však stále nejistý, protože Fidesz má silnou podporu na venkově a kontroluje veřejnoprávní média a rozsáhlou síť loajálních médií, uvedla AP. Fidesz zároveň poukazuje na průzkumy, které přisuzují vítězství jemu.

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.

Agentura tento týden uvedla, že válka na Blízkém východě způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Nynější konflikt rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, když poslední únorový den zaútočily na Írán.

Členské státy IEA se zavázaly uvolnit celkem 411,9 milionu barelů, uvedla dnes IEA. Z toho 271,7 milionu barelů zpřístupní ze státních zásob vlády, 116,6 milionu barelů půjde z povinných zásob průmyslu a 23,6 milionu barelů z jiných zdrojů. Agentura dodala, že 72 procent plánovaného uvolnění nouzových rezerv tvoří surová ropa a 28 procent ropné produkty.

Jde o šestý případ, kdy členské země Mezinárodní agentury pro energii přijaly společné nouzové opatření na podporu trhu s ropou v historii této organizace. Předchozí společné zásahy byly v letech 1991, 2005, 2011 a dvakrát v roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu.

Zdaleka nejvíce ropy na trh poputuje ze zásob v Americe, kde členské státy IEA uvolní 172,2 milionu barelů. Pod region Amerika agentura řadí jak Severní, tak Jižní Ameriku. Členy agentury jsou tam Spojené státy, Kanada a Mexiko. V Evropě půjde 32,7 milionu barelů z vládních zásob a 74,8 milionu barelů z povinných zásob průmyslu.

Válka na Blízkém východě vytváří největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou. Společné nouzové opatření, k němuž státy IEA přistoupily, je zdaleka největší v historii. Poskytuje významný stabilizační polštář, nejdůležitějším faktorem pro návrat ke stabilním dodávkám ropy je však obnovení námořní dopravy přes Hormuzský průliv. Zajištění dostatečných pojistných mechanismů a fyzické ochrany lodní dopravy je klíčové pro obnovení přepravy ropy, uvedla agentura.

Ceny ropy se po začátku války s Íránem prudce zvýšily. Barel severomořské ropy Brent se dostal až ke 120 dolarům, později cena klesla k 90 dolarům, ale minulý týden se vrátila nad 100 dolarů za barel. Na konci února, těsně před americko-izraelským útokem na Írán, se cena pohybovala kolem 70 dolarů. Přes Hormuzský průliv běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, po začátku války se tam ale doprava kvůli riziku útoků na tankery prakticky zastavila.

Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, IEA funguje zejména jako poradce členských zemí v otázkách energetiky. Bez zahrnutí přidružených zemí má agentura 31 členů, mezi které patří i Česká republika a Slovensko.

Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“

Názory

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Putin chtěl převzít íránský uran. Trump jeho plán smetl ze stolu

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.

ČTK

Přečíst článek