Překvapení v Kuksu. Osmimetrová barokní socha odhalila záhadné písmeno
V bylinkové zahradě hospitálu Kuks na Trutnovsku teď stojí lešení kolem jedné z nejpůsobivějších barokních soch areálu. Téměř osm metrů vysoký Velký křesťanský bojovník z dílny Matyáše Bernarda Brauna prochází obnovou, která má být hotová na začátku letních prázdnin.
Restaurátor Michal Polák na monumentální pískovcové soše pracuje už dva měsíce a obnovu přirovnává k listování učebnicí dějin umění. Každá vrstva kamene podle něj odhaluje něco z doby, kdy dílo vznikalo, i z rukopisu barokního mistra.
Jedním z největších překvapení byl objev písmene M před nápisem MILES CHRISTIANVS, tedy Křesťanský bojovník, u paty sochy. Písmeno bylo přepůlené a zakryté tmelem. Co přesně znamená, zatím není jasné.
„Při restaurování se před nápisem MILES CHRISTIANVS objevilo písmeno M. Co to znamená, nevíme. Je několik teorií, například že při zhotovení písmena M došlo k defektu v kameni a pak text posunuli. Objevené písmeno je přepůlené a bylo zakryté,“ řekl Polák, který se restaurátorství věnuje 25 let.
Jisté podle něj není ani to, zda je samotný nápis původní. Mohl vzniknout až později. Na menší verzi sochy křesťanského bojovníka, která je také v areálu, totiž nápis vůbec není. Vytesanému textu pravděpodobně předcházela kovová písmena vsazená do pískovce, po nichž v kameni zůstaly malé otvory.
Socha vznikla v roce 1732 a naposledy ji odborníci restaurovali v 60. letech minulého století. Podle Poláka je možné, že sám Braun osobně pracoval na zpodobnění Krista na štítu sochy. „Zpracování je velmi na výši. Mohl si to nechat na samotný závěr prací, může to být jeho jakýsi podpis,“ uvedl restaurátor.
Velký křesťanský bojovník původně stál v areálu Braunova betléma v nedalekém Novém lese na dohled od Žirče. Už tehdy musel působit mimořádně silně. Nejen svou velikostí, ale i barvami. Socha totiž bývala polychromovaná a zbytky původní barevnosti jsou patrné dodnes. Podle Poláka mohlo jít o tělové odstíny nebo brnění v tónech šedi, odpovídající barokní ikonografii.
Výjimečný je i samotný námět. Podle restaurátora se zpodobnění Křesťanského bojovníka v dějinách sochařství vyskytuje pouze na Kuksu. Souvisí to se zadavatelem Františkem Antonínem Šporkem, který byl vroucím křesťanem a měl spory s jezuity. Socha byla v Novém lese natočena směrem k žirečským jezuitům a mohla pro ně být určitým vzkazem.
Polák připomíná, že Braunova barokní škola je mimořádná prací se světlem, materiálem i způsobem, jakým dokáže „otevřít kámen světu“. Práce na takovém díle podle něj restaurátorovi umožňuje autora doslova číst. „Dalo by se říci, že tím, čím je pro svět v době renesance v sochařství Michelangelo, tím je v baroku pro střední Evropu Matyáš Bernard Braun,“ řekl.
Francouzští filmaři se obávají, že jeden z nejmocnějších mediálních hráčů země začne rozhodovat nejen o tom, co se vysílá, ale i o tom, co se vůbec natočí.
Svoboda filmu končí u rozpočtu, ukazuje spor kolem francouzského magnáta Bollorého
Názory
Čištění od nečistot
Odborníkům se už podařilo sochu vyčistit od nečistot, mechů a lišejníků. Teď je čeká výměna spon přes trhliny, tmelení spár nebo kontrola napojení pískovcové ruky do těla sochy. Na závěr se bojovníkovi vrátí do ruky téměř dvoumetrový kovový meč, který je také v péči restaurátorů.
Restaurování zapadá do dlouhodobého plánu památkářů v Kuksu obnovovat Braunova sochařská díla. K nejznámějším patří alegorické sochy Ctností a Neřestí, jejichž originály jsou uloženy v lapidáriu hospitálu.
Barokní komplex v labském údolí začal František Antonín Špork budovat v roce 1692 a stavební činnost vyvrcholila kolem roku 1710. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se dochoval především špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou. Zámek a některé další budovy na levém břehu Labe zanikly při povodních a požáru.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
